Poslanci chtějí ochránit spotřebitele. U soudu by se jich měl zastat finanční arbitr

Postavení finančního arbitra, Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) a Energetického regulačního úřadu (ERÚ), kteří mimosoudně rozhodují spotřebitelské spory, by se mělo posílit, aby došlo k lepší ochraně klientů bank nebo pojišťoven.

Arbitr i zmocněné úřady by nově měli mít možnost vystupovat v civilním řízení, podávat písemná vyjádření čí nahlížet do spisu. Počítá s tím novela občanského soudního řádu, kterou navrhuje skupina poslanců ANO v čele s Patrikem Nacherem. Nyní může arbitr či zmíněné úřady napsat k případné žalobě jen písemné stanovisko.

Levnější řešení pro spotřebitele

Jde zejména o situace, kdy se klient obrátí ve sporu například s bankou na finančního arbitra, ten dá klientovi za pravdu, ale banka pak rozhodnutí napadne u civilního soudu. Dojde tak k momentu, kdy je klient – který se na arbitra vybral, protože je to levnější způsob řešení sporu – nakonec na straně žalované a musí se hájit vůči bance, tedy stojí proti velkému obchodníkovi a musí si obstarat veškeré argumenty sám.
„Obchodník má pochopitelně mnohem větší kapitál a může si dovolit kvalitnější advokátní služby nežli spotřebitel, který si právě z nedostatku finančních prostředků vybral levnější cestu pro vymožené svého práva a zpravidla právně zastoupen není,“ vysvětlují poslanci v důvodové zprávě ke svému návrhu. Spotřebitel je podle nich před soudem nakonec v nevýhodě.

„Arbitr rozumí problematice lépe než soud“

Argumentují také, že soud, který žalobu dostane na stůl, nemá tolik úzkou specializaci jako právě třeba finanční arbitr, který se zabývá spory mezi bankami a finančními institucemi a jejich klienty, Český telekomunikační úřad, který vyřizuje stížnosti na poštovní a telekomunikační služby či Energetický regulační úřad řešící například spory klientů s dodavateli energií.

„Je to soud obecný, který je zahlcen spory plynoucími ze všech oblastí soukromého práva – projednává spory nájemní, z kupních smluv, ze smluv o dílo, sousedské spory, vlastnické spory apod.,“ říkají předkladatelé, podle kterých ani není možné, aby se soud seznámil s problematikou spotřebitelských záležitostí tak detailně, jako třeba právě finanční arbitr. „Je proto důležité, aby postavení specializovaných orgánů v navazujícím soudním řízení co nejvíce přispívalo k tomu, aby byl účel, pro nějž byly orgány zřízeny, byl naplněn,“ vysvětlují.

Náhled do spisu a obhajoba rozhodnutí

Nová úprava zákoníku by postavení arbitra, ČTÚ a ERÚ u civilních soudů posílila. Mohli by se nejen písemně vyjadřovat, ale při následném řízení zároveň by mohli nahlížet do spisu a také u soudu vystoupit a argumentovat své stanovisko, které dalo za pravdu spotřebiteli. Tyto orgány totiž podle stávajících pravidel nemohou sledovat případ, ani si obhájit své rozhodnutí. Není jim ani doručován rozsudek. „Nedozvídají se o výsledku řízení, který by pro ně mohl být v budoucí rozhodovací činnosti relevantní,“ uvádí poslanci.

Podle předkladatelů návrhu se totiž soudy ne vždy na tyto úřady obrací, aby jim zaslaly žalobu nebo si od nich vyžádaly spisy. „Kupříkladu praxe finančního arbitra ukazuje, že ani tato základní oprávnění správního orgánu nejsou vždy dodržována. Soudy o probíhajícím řízení správní orgán nevyrozumívají, a správní orgán tak nedostává příležitost k uplatnění písemného vyjádření,“ stojí v důvodové zprávě.

Rozhodnutí soudu se tak finanční arbitr a další orgány nemusí podle poslanců nyní ani dovědět, ačkoli tento rozsudek vlastně nahradí jejich původní rozhodnutí. „Veškerá práce správního orgánu se tak může jevit zbytečná a řízení před ním kontraproduktivní,“ argumentují navrhovanou změnu poslanci. Podle nich tak nedostanou ani zpětnou vazbu, která by mohla být zásadní pro další rozhodování těchto orgánů.

Ačkoli účast mimosoudních orgánů na soudním řízení ale nebude povinná, budou mít možnost se ho účastnit, soud by měl mít nově povinnost je k tomu vyzvat a následně je o výsledku informovat.

Zaměstnavatelé a vnitro: Zpochybňujete soudy

(kls)