Poslanci by měli v úterý rozhodnout o některých daňových změnách, které jim poslal Senát. Jde hlavně o osvobození příjmů z prodeje podílů ve firmách nebo o podmínkách osvobození některých zaměstnaneckých benefitů.
Senát tyto návrhy vložil do změnového zákona, který navazuje na již schválený zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatelů. Projednávaná předloha zavádí například elektronickou podobu evidenčních listů důchodového pojištění a ruší institut srážkové daně z příjmů. Jde o jeden ze dvou posledních zákonů, o kterých by měla Sněmovna rozhodnout ještě před volbami.
Senát především navrhl, aby příjmy z převodu podílů ve firmách nebo prodeje cenných papírů byly osvobozeny od daně z příjmů i v hodnotě nad 40 milionů korun. Stejný návrh již předtím ve sněmovně předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), zahrnoval však i osvobození příjmů z prodeje kryptoměn. Sněmovna ho kvůli tomu neschválila. Nynější návrh Senátu už osvobození kryptoměn nezahrnuje.
Jak dělit příjmy mezi obce a kraje
Sněmovna by měla z předlohy na návrh Senátu vypustit ustanovení, které do něj předtím sama vložila a které se týká rozpočtového určení daní. Jde o změnu v rozdělení daní, které platí obce z vlastní hospodářské činnosti. Obcím a krajům už neměl zůstávat výnos z daní z jejich podnikatelské činnosti, ale měl se mezi ně rozdělovat podle běžného klíče rozpočtového určení daní. Senát navrhl tuto novinku vypustit a zachovat dosavadní stav.
Další návrh Senátu upravuje pozměňovací návrh ze Sněmovny týkající se osvobození zaměstnaneckých benefitů. Ze sněmovní verze odstraňuje podmínku, která říká, že k tomu, aby byl benefit osvobozen, nesmí mít vazbu na výkon práce. „Cílem je zabránit situacím, kdy zaměstnavatelé poskytují výkonnostní bonusy ve formě nepeněžních benefitů a zároveň na ně uplatňují výhodnější daňový režim,“ uvedla daňová poradkyně společnosti KPMG Lenka Nováková.
Mohlo by vás zajímat
Předloha také přináší navýšení odpočtu výdajů na výzkum a vývoj, a to na 150 procent do limitu 50 milionů korun. Nad uvedený limit si bude moci poplatník odečíst jen 100 procent. Lhůta pro uplatnění odpočtu se prodlouží ze tří na pět let.
Jak zdanit dohodáře
Zákon ve vládou předložené podobě původně zcela rušil institut srážkové daně z příjmů, která se používá například u zdaňování příjmů z brigád a podobných výdělků. Kvůli nesouhlasu opozičního hnutí ANO pak Sněmovna tento bod upravila tak, že se sice srážková daň ruší, ale omezuje se okruh případů, kdy by kvůli tomu měl poplatník podávat daňové přiznání.
„Dosavadní systém zdanění u ‚dohod‘ bude zrušen. Příjmy z těchto dohod budou nově podléhat měsíčním zálohám na daň, přičemž tyto příjmy nezakládají povinnost podávat daňové přiznání. Poplatník se však může rozhodnout, zda je v daňovém přiznání uvede, například za účelem uplatnění slev nebo daňového zvýhodnění,“ uvedla Nováková.
Lepší podmínky pro zaměstnanecké akcie
Senát chce také zpřesnit definici nízkoemisního vozidla. Jinak by podle některých senátorů hrozilo, že vozidla s hybridním pohonem nebudou považována za nízkoemisní.
Další novinka pak upravuje zdanění zaměstnaneckých akciových a opčních plánů. Jde o zaměstnanecké motivační programy, kdy má zaměstnanec právo na koupi nebo získání podílu v obchodní korporaci bezúplatně nebo za sjednanou cenu. Příjmy z prodeje zaměstnaneckých opcí zaměstnancem by neměly podle KPMG podléhat zdanění jako příjem ze závislé činnosti, ale mají být považovány za takzvaný ostatní příjem podle zákona o daních z příjmů. Nebudou tak podléhat odvodům na sociální a zdravotní pojištění.
