Poslanci hnutí ANO neuspěli s námitkami vůči snížené státní podpoře stavebního spoření. Ústavní soud (ÚS) jejich návrh na zrušení sporné právní úpravy zamítl. Změna byla v souladu s ústavním pořádkem, řekl soudce zpravodaj Milan Hulmák. Soud v nálezu argumentuje například veřejným zájmem na konsolidaci veřejných financí a snížení deficitu státního rozpočtu.
„Zákonodárci neplyne z ústavního pořádku ani mezinárodních smluv o lidských právech pozitivní závazek zakotvit v právním řádu systém stavebního spoření, natož povinnost zakotvit jej v určité podobě nebo jej podporovat určitým způsobem,“ stojí v nálezu.
Pokud stát zákonem sníží podporu stavebního spoření a upřednostní jiné nástroje k podpoře bydlení, nelze to považovat za protiústavní.
Maximální výše podpory od roku 2024 klesla z 2 000 na 1 000 korun, změna se dotkla i dříve uzavřených smluv. Podle návrhu 71 poslanců, za které jednala Alena Schillerová (ANO), zasáhla změna do legitimního očekávání střadatelů a do práva vlastnit majetek, zároveň porušila princip předvídatelnosti a právní jistoty. Schillerová už dříve uvedla, že vláda svévolně a v rozporu se všemi trendy v ochraně spotřebitele změnila „za pochodu“ podmínky třem milionům lidí.
Mohlo by vás zajímat
Hnutí ANO konkrétně navrhovalo zrušit číslici pět v paragrafu zákona o stavebním spoření a státní podpoře. Do konce roku 2023 činila maximální výše státní podpory deset procent z uspořené částky v kalendářním roce, maximálně však z částky 20 000 korun, tedy 2 000 korun. Vládní konsolidační balíček podporu snížil na pět procent, tedy 1 000 korun.
Poslanci dále navrhli zrušit přechodné ustanovení jiného zákona, který upravoval desítky norem dotčených konsolidačním balíčkem. Ustanovení říká, že snížená státní podpora se nově uplatní i na dříve uzavřené smlouvy o stavebním spoření. Podle ústavních soudců jde o takzvanou nepravou retroaktivitu, která je obecně přípustná.
Změna podle hnutí ANO přinesla zanedbatelné úspory, které nemohou vyvážit zájem na právní jistotě a předvídatelnosti. Poslanci v návrhu napsali, že ministerstvo financí v roce 2023 ve formě záloh na státní podporu vyplatilo 4,2 miliardy korun, šlo tedy o 0,19 procenta z výdajů státního rozpočtu.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dnešní rozhodnutí Ústavního soudu, kterým zamítl návrh opozičního hnutí ANO na zrušení snížené státní podpory stavebního spoření uvítal.
Změna podle něj vycházela z dřívějšího rozhodnutí Ústavního soudu v podobném případě z roku 2011.
Ministerstvo financí nález Ústavního soudu podle dnešního vyjádření vítá, protože odráží judikaturu z roku 2011, kdy ústavní soudci rozhodovali v podobném případě. „Je to pro mne pozitivní zpráva. Při tvorbě konsolidačního balíčku, jehož cílem bylo ozdravení veřejných financí, jsme na ministerstvu financí, ale i v rámci koalice, hledali kompromis, jak příspěvky u stavebního spoření zachovat alespoň v nějaké míře. Změna byla navržena v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu z minulosti, tedy již jednou tímto testem prošla,“ uvedl Stanjura.
