Neděle, 9. května, 2021

Poskytovatelé zdravotní péče představují své návrhy na růst úhrad v příštím roce, pojišťovny prostor pro cenový nárůst nevidí

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Čtrnáct segmentů zdravotní péče a sedm zdravotních pojišťoven má před sebou stěžejní část jednání o úhradách na příští rok. Už teď je ale jasné, že půjde o velmi složitou situaci. Faktem totiž je, že vzhledem ke kompenzačním vyhláškám a nejasnému ekonomickému vývoji mohou plátci jen těžko odhadnout, kolik prostředků budou mít pro příští rok k dispozici. Jisté však je, že pokud nedojde k dalšímu přilití prostředků do systému veřejného zdravotního pojištění, budou rezervy pojišťoven na dně a prostor pro navyšování tak nebude vesměs žádný – což bude těžko přijatelné pro poskytovatele, kteří po navyšování volají.

Dohodovací řízení pro příští rok se nese ve znamení velké nejistoty. Už sice proběhlo jednání analytické komise a na přelomu března a dubna se odehrála přípravná fáze jednání, kompenzační vyhlášky pro minulý i tento rok ale neumožňují dát na stůl jasná data.

„Zatím nikdo nic neví, takže není moc smysluplné o čemkoliv jednat. Zdravotní pojišťovny se snaží iniciovat setkání ZP a zástupců segmentů poskytovatelů s novým ministrem zdravotnictví ohledně vyjasnění dopadů/vícenákladů na rozpočet veřejného zdravotního pojištění z důvodů národní strategie MZ týkající se očkování, testování a kompenzačních vyhlášek,“ uvádí zástupce segmentu hemodialýzy Tomáš Jirka.

Přesto ale poskytovatelé počítají s tím, že budou požadovat navýšení úhrad. „Ještě čekáme na dokončení novelizace kompenzační vyhlášky pro rok 2020, na koncepci kompenzační vyhlášky pro rok 2021 a na technickou novelu Seznamu výkonů. Nicméně lze říci, že segment praktických lékařů bude požadovat promítnutí zvýšené ceny lékařské práce v Seznamu výkonů do výkonů v kapitaci. Kapitační platba obsahuje 19 nejčastěji prováděných výkonů v ordinacích praktických lékařů a zvýšená cena lékařské práce se do kapitační platby vůbec nepromítla,“ říká zástupce segmentu praktických lékařů Michal Bábíček.

Foto: Michaela Koubová

Ambulantní specialisté šli do přípravné části dohodovacího řízení s tím, že základní hodnota bodu by měla být 1,12 Kč, a při splnění celoživotního vzdělávání, ordinačních hodin v rozsahu alespoň 30 ordinačních hodin rozložených do pěti pracovních dnů týdně, respektive 24 ordinačních hodin rozložených do čtyř pracovních dnů u chirurgických oborů, a přijímání nových pacientů spolu se zajištěním objednávkového systému je možno hodnotu bodu navýšit až na 1,24 Kč. U výkonů distanční péče by podle Sdružení ambulantních specialistů měla být hodnota bodu minimálně 2 Kč.

„V této souvislosti považujeme za důležité, aby tyto výkony byly nastaveny odpovídajícím způsobem, tj. použitelně v praxi. To pro řadu odborností znamená nutnost i natažení časové dotace výkonu na minimálně 30 minut i násobné zvýšení jejich frekvence užití. Při vysokém zastoupení seniorních pacientů v ambulancích řady oborů ambulantních specialistů je kód SZP 09557 (telemedicína – videokonzultace vzdáleným přístupem) prakticky nepoužitelný,“ uvádí ve svých požadavcích pro dohodovací řízení Sdružení ambulantních specialistů. Vedle toho sdružení požaduje bonifikaci za eRecept ve výši minimálně dvě koruny či zrušení regulací za preskripci a vyžádanou péči.

Komplement žádá zrušení regulací na prevenci

Také laboratoře a komplement už mají jasno v některých požadavcích, s nimiž do jednání jdou, ale ještě jim scházejí údaje. „Data analytické komise nepovažujeme za konečná, z naší iniciativy dojde ještě k doplňujícímu sběru dat, který má za cíl vyčlenit prostředky věnované diagnostice covid. V návaznosti na mimořádná opatření MZ ČR a související smluvní politiku pro testování covid je zjevné, že v systému veřejného zdravotního pojištění nejsou diagnostické služby covid součástí našeho segmentu, ale jedná se o samostatný segment různých poskytovatelů napříč jak zdravotnickými zařízeními, tak i subjekty, které nejsou standardními poskytovateli zdravotních služeb,“ vysvětluje zástupce komplementu v dohodovacím řízení David Hepnar.

Do jednání segment vstupuje s několika cíli. Protože v posledním roce vnímají odborníci výrazný propad zdravotních služeb spojených s prevencí, budou laboratoře a komplement usilovat o to, aby se této problematice dostalo dostatečné podpory především v oblastech, kde je omezována, a to vyjmutím zdravotních služeb spojených s prevencí z regulací průměrné úhrady na unicitní rodné číslo, které je omezují.

„Dlouhodobě se snažíme narovnávat pokřivení v úhradách především v mezioborových výkonech, ve výkonech režimu POCT (Point of Care Testing) a stejných výkonech nesporně vyšší kvality, které jsou poskytovány v našem segmentu. Částečně se nám to podařilo již v minulých dvou letech, budeme se snažit tyto diskrepance odstranit zcela. Vnímáme rovněž za důležité nastavit robustnější nepodkročitelná minima pro úhradu zdravotních služeb v segmentu – minulý rok ukázal, že dvouleté zpoždění nastavení spodní úhrady hodnoty bodu může být pro některé poskytovatele fatální,“ popisuje další dva cíle David Hepnar.

Lékárny chtějí signální kód a úhradu za přepis listinného receptu

Lékárníci vstupují do jednání s tím, že jim během covidu výrazně ubylo léků na recept a v souvislosti s tím došlo ke snížení úhrad. „V segmentu lékárenské péče došlo k poklesu výdajů zdravotních pojišťoven, a to o 273 milionů Kč, které zdravotní pojišťovny použily na další péči. V počtu vydaných položek léčiv na lékařský recept jsme klesli nejen meziročně, ale propadli jsme se na úroveň počtu vydaných položek léčiv na rok 2015. Pacienti měli loni předepsáno méně receptů a méně položek, projevil se neblahý trend pandemie, kdy nekontaktovali své lékaře a neměli předepsané recepty. Na snížení počtu předepsaných položek léčiv se podepsal covid-19 a zvýšení počtu zemřelých. Jsme třetí nejpostiženější segment zdravotní péče z pohledu poklesu příjmů v celém zdravotnictví, hned po hemodialýze a lázeňské péči,“ popisuje zástupce segmentu lékáren v dohodovacím řízení a šéf Grémia majitelů lékáren Marek Hampel s tím, že zatímco náklady na léky na recept klesají, u centrových léčiv rostou. Trend podle něj nepomohla zvrátit ani kompenzační vyhláška pro rok 2020, která nekompenzovala náklady spojené s protiepidemickými opatřeními v lékárnách.

Foto: Michaela Koubová

V rámci dohodovacího řízení by tak lékárny rády dosáhly stanovení hodnoty signálního výkonu 09552 za výdej léčiva a cenu za digitalizaci listinných receptů. Těch je každý měsíc kolem sta tisíc, a lékárníci v těchto případech musí provádět přepis všech administrativních údajů včetně ztotožnění pacienta a lékaře.

„V prvním kole jednání jsme předložili konkrétní představy pro rok 2022 – Signální kód 09552 ve výši 25 Kč za položku, 30 Kč za digitalizaci listinných receptů, fond na bonifikaci lékárenské péče v odlehlých oblastech a fond na podporu pohotovostních lékárenské péče v režimu 24/7,“ shrnuje Hampel.

Budoucnost je velká neznámá

Co se týče lůžkové péče, platí vesměs to, co jsme psali v předchozím textu o dohodovacím řízení zde. Výstupy analytické komise neovlivnily ani postoj následné péče. „Analytické dopady mají spíše větší výstup pro akutní lůžka. Následná a dlouhodobá péče je v jiné pozici. My se musíme starat o to, aby úhrady pokryly skutečné náklady. Ty nyní v posledních letech nesmírně stouply kvůli nárůstu osobních nákladů, stejně tak stouply i ostatní náklady. U nás se o nějakém zisku moc mluvit nedá. Je to dáno stále stejným faktem. Naše péče je popsaná, definovaná na typy ošetřovacích dnů, a my můžeme tak jedině usilovat o jejich maximální počet, protože i počet lůžek je dán a nelze ho překročit, počet personálu je v základním počtu také dán. Je to uzavřený systém. Pokud tedy nedostaneme úhrady tak, abychom mohli jednotlivé fondy naplnit, nemůžeme pracovat. Řekl bych, „jak prosté, Watsone“,“ shrnuje postoj následné péče ředitel Hamzovy léčebny Václav Volejník, který dokládá nepříznivou situaci v následné péči i tím, že za prvé čtvrtletí 2021 je Hamzova léčebna ve ztrátě cca 22 milionů.

Přístup se nezměnil ani u lázeňské péče. „Data z Analytické komise nás jen utvrdila v tom, že musíme pro nejbližší období 2021/22 požadovat zcela mimořádný přístup, protože léčebné lázeňství je jediným segmentem zdravotní péče, který byl vládou opakovaně uzavírán či omezován,“ konstatuje zástupce segmentu a prezident Svazu léčebných lázní Eduard Bláha.

Bohužel představy o navyšování v jednotlivých segmentech nesdílejí pojišťovny, které situaci vidí velmi pesimisticky. „V současné době je mimořádně obtížné kvalifikovaně jednat o cenách a úhradách 2022, když neznáme, zda skutečně dojde k další kompenzaci odměn za rok 2020 ve výši 12,2 miliardy Kč ani zda a v jaké výši bude MZ dle nového zmocnění „kompenzovat“ určené ceny a úhrady za rok 2021. Neznámou je také budoucí rozsah a vícenáklady na covid epidemii. Aktuální odhad těchto vícenákladů v roce 2021, a to nad již plánovaný deficit, by mohl dosáhnout až 30 miliard Kč. Rovněž ministerstvo zdravotnictví ani financí prozatím jednoznačně nesdělily, zda a v jaké výši dojde k valorizaci státního příspěvku na rok 2022. Zřetelně se tak ukazuje, že pokud MZ může takto zásadně vstupovat do určování cen a úhrad a na příjmové straně bude rozhodující obtížně předvídatelný postoj MF, je jednání poskytovatelů a plátců pouhá diskusní platforma bez možnosti reálně úhrady dohodnout. V současné době pro cenový nárůst na rok 2022 prostor nevidíme,“ uzavírá prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.

Michaela Koubová

Článek původně vyšel na webu Zdravotnického deníku, který stejně jako Ekonomický deník náleží do mediální skupiny Media Network.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter