Poskytovatelé půjček nechtějí plošné zmrazení dluhů. Obávají se milionových ztrát a propouštění stovek zaměstnanců

Termíny splátek pohledávek se mohou posunout. Fotka od Nattanan Kanchanaprat z Pixabay

Velké bankovní domy se na poslední chvíli snaží změnit plán ministryně financí Aleny Schillerové na plošné pozastavení půjček po dobu 6 měsíců. Dočasné zmrazení všech dluhů kvůli dopadům koronavirové pandemie však také ovlivní menší nebankovní společnosti. Na rozdíl od větších finančních společností nemají dostatečné kapitálové rezervy, a proto se obávají, že navrhované opatření může vést až k jejich krachu.

Poskytovatelé půjček bijí na poplach. Většina z nich – oproti bankám – nemá zázemí velkých finančních korporací a takto výrazné regulační opatření může mít fatální dopad na jejich podnikání a zprostředkovaně i na celou ekonomiku. Například firma, která poskytuje hotovostní spotřebitelské úvěry od 5 do 70 tisíc cestou obchodních zástupců se 125 zaměstnanci s ročním čistým ziskem kolem 50 milionů, by při přijetí splátkového moratoria na 6 měsíců pravděpodobně skončila ve ztrátě, tedy neodvedla do státního rozpočtu žádnou daň.

Společnost (dle modelového příkladu) by v případě plošného odpuštění splátek po dobu půl roku byla dále nucena pro odvrácení vlastního úpadku zásadně redukovat provozní náklady. V prvé řadě by byla nutno buď dohodou se zaměstnanci velmi zásadně zredukovat jejich platy (při absenci jejich jakékoliv pracovní činnosti na dalších 6 měsíců) nebo přistoupit k hromadnému propouštění. Toto se projeví jak výpadkem příjmů zaměstnanců a jejich rodin, tak následným výpadkem odvodů na pojistném do státního rozpočtu

Nebankovní firmy při pozastavení výběru splátek nebudou mít podle ekonomů také prostředky na umísťování nových úvěrů. Spotřebitelé tak nebudou mít na své útraty, což se negativně promítne i do celkového stavu hospodářství. Navíc je pravděpodobné, že lidé si budou hledat nové způsoby, jak rychle finance získat, třeba u nelicencovaných firem nebo přímo u lichvářů, což negativně ovlivní celý trh nebankovních spotřebitelských úvěrů.

Nebankovní firmy navrhují princip dobrovolnosti

Nebankovní společnosti proto již samy dobrovolně navrhují alternativní návrhy řešení moratoria. „Základním principem je dobrovolnost. Společnost umožní odklad splátek každému, kdo ji o to požádá a zároveň nebyl k 1.3. v prodlení s úhradou svých závazků vůči společnosti. Doba odkladu bude až 3 měsíce s možností dalšího prodloužení. Je to tak transparentní pro všechny strany, že klient se dostal do obtíží kvůli epidemii a své prodlení tak jen epidemií nezastírá. Pokud o odklad požádá někdo, kdo k 1.3. byl v prodlení, společnost mu odklad splátek umožní, jen pokud prokáže, že je zde souvztažnost s epidemií, např. pracuje v gastro provozu, který byl uzavřen na základě nařízení vlády,“ navrhuje například předseda představenstva EC Financial Services Miroslav Kučírek.

Pokud by alternativní řešení moratoria nebylo možné a přistoupilo se k plošnému zákazu inkasa splátek, pak by poskytovatelé půjček za účelem odvrácení negativních dopadů navrhovali státu řadu sanačních opatření. Mezi ně například patří dotování mzdy zaměstnanců pro zamezení hromadného propouštění. Jednalo by se však výhradně o pracovníky, které společnost ponechá doma z důvodu překážky na straně zaměstnavatele – tedy dotace 80% vyplácené základní mzdy. Další navrhovanou variantou je i bezúročná půjčka s odkladem splátek o 12 měsíců pro úhradu dalších provozních nákladů – přímo nebo s garancí od Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) do výše 15 milionů korun.

Podle odborníků je třeba rovněž myslet na tisíce obchodních zástupců, kteří by pozastavením činnosti nebankovních společností přišli o svůj mnohdy jediný zdroj obživy. Řešením by podle nich byla například aplikace sanačního programu pro OSVČ (tj. již schválená výplata 25.000 Kč měsíčně) i na vázané zástupce registrované pro nebankovní společnosti u ČNB.

-red-