Bylo to rychlé jako blesk. Přeobsazení statutárních orgánů a návrh na insolvenční řízení. Dnes to ale vypadá, že poskytovatel nebankovních úvěrů Fair Credit Czech (FCC) první pokus o násilné převzetí ustál. Do firmy byli jmenováni zpět dva statutáři a zapsán byl i řádný společník. Městský soud v Praze nyní odmítl i insolvenční návrh podaný za velmi podivných okolností. Vyplývá to ze soudního rozhodnutí, které má Ekonomický deník k dispozici. U insolvenčního soudu se mimo jiné objevil materiál, někdo pokouší společnost FCC násilně převzít. Tím, kdo má operaci „orchestrovat“, je podle podle vyjádření právníků k insolvenčnímu soudu kontroverzní podnikatel ze severních Čech, spolupracující obviněný, známý hned z několika kauz, Tomáš Horáček.
Společnost Fair Credit Czech na sebe podala letos na konci října insolvenční návrh. Navrhovala v něm, aby soud vyhlásil její úpadek, jak vyplývá to z údajů v insolvenčním rejstříku. Firma, respektive její vlastník, zastoupený právní kanceláří Linkers, ale ve svém vyjádření insolvenčnímu soudu tvrdila, že insolvenční návrh byl podán neoprávněnou osobou a nebyl ani řádně podepsán a řeší jeho zpětvzetí.
„Z insolvenčního návrhu ani přiložených dokumentů není zřejmá osoba, která za FCC jednala při podání návrhu…. …Z insolvenčního návrhu lze pouze identifikovat, že byl zaslán z datové schránky FCC. Nadto přílohy insolvenčního návrhu neosahují jakoukoli plnou moc, který by fyzickou či právnickou osobu zmocňovala k jeho podání,“ tvrdí právní kancelář Linkers.
Prvního listopadu proto podal jednatel FCC Michal Štroner návrh na zpětvzetí insolvenčního návrhu a v listině se zmiňuje pokus o nepřátelské převzetí. Tím, kdo jej má řídit je kontroverzní podnikatel Tomáš Horáček, známý z řady kauz, které ho si jako naprosto nedůvěryhodnou personu delší dobu „pase“ jako spolupracujícího obviněného Vrchní státní zastupitelství v Praze.
Mohlo by vás zajímat
Městský soud v Praze rozhodl o zápisu Michala Štronera, Ivo Krska a Rosebary Capital & Investments a.s. 3. listopadu na jejich návrh.
Nyní Městský soud v Praze zamítl i návrh na insolvenční řízení, protože podle něj „jde o návrh vykazující takové nedostatky, pro které nelze v řízení pokračovat“.
„Návrh dlužnice doručený zdejšímu soudu dne 01. 11. 2023 v 17:03 hod. , a to aby bylo dlužnici uloženo strpět úkony předběžného insolvenčního správce ke zjištění a zajištění majetku, případně koncernové struktury dlužnice a dbát pokynů předběžného insolvenčního správce a respektovat jeho souhlasy či nesouhlasy k nakládání s majetkem dlužnice, na ustanovení předběžného insolvenčního správce dlužnice,
˗ na uložení předběžnému správci povinností: provést opatření ke zjištění a zajištění majetku, zejména obchodního závodu dlužnice, přezkoumat účetnictví dlužnice, udílet dlužnici souhlas s nakládáním s majetkem, přijímat plnění od osob, které mají vůči dlužnici závazky, dávat dlužnici pokyny dle insolvenčního zákona, provádět prohlídku u osob, které mají u sebe majetek náležející do majetkové podstaty, jeho ověření a sepis, a uložit předběžnému správci podat soudu zprávu do 15. 11. 2023,
se zamítá… …Insolvenční návrh dlužnice doručený zdejšímu soudu dne 29. 10. 2023 ve 22:43 hod.
se odmítá,“ stojí v rozhodnutí soudu.
Důležitá je i další argumentace soudu: „Soud vycházeje ze všech skutečností výše popsaných, citovaných ustanovení a ustálené judikatury dospěl k závěru, že jde o návrh vykazující takové nedostatky, pro které nelze v řízení pokračovat. V insolvenční návrhu nejsou dostatečně uvedena všechna tvrzení, ani vylíčeny rozhodné skutečnosti, které by usvědčovaly, že dlužnice se nachází v úpadkovém stavu. Dlužnice ve svém návrhu toliko obecně uvádí, že se nachází v úpadku ve formě platební neschopnosti, neboť není schopna řádně hradit své dlouhodobé závazky, event. že se nachází v úpadku v obou jeho formách, když nedokáže ve lhůtách splatnosti hradit všechny své závazky a zároveň hodnota jejího majetku je nižší než její dluhy. Uvedené skutečnosti však zůstávají v rovině obecných tvrzení, když je nikterak nekonkretizuje ani ničím nedokládá. V rámci tvrzení obsažených v návrhu samém dlužnice svou úpadkovou situaci staví zejména na skutečnosti, že nemůže nakládat svým závodem, když je ohledně tohoto prováděna exekuce, a tedy nemůže ani vykonávat svou činnost a údajně tak dochází ke škodě 2,2 mil. Kč denně. V insolvenčním návrhu dlužnice ba ani dostatečně konkrétně neuvedla údaje, kteréžto by osvědčovaly závěr, že je v úpadku, respektive že má více věřitelů, které by dostatečně konkrétně označila, že má vůči takovým věřitelům peněžité závazky, přičemž navrhovatel má povinnost tyto splatné závazky řádně konkretizovat uvedením právního důvodu vzniku závazku, výší a datem splatnosti, nadto navrhovatele tíží též břemeno tvrzení, že tyto splatné pohledávky nehradí, nečiní tak po zákonem stanovenou (minimální) dobu po lhůtě splatnosti, a taktéž, že úhrady svých splatných závazků není schopna a z jakého konkrétního důvodu toho není schopna.“
Protože neoprávněnými statutáry na chvíli uchvácená společnost návrhu soudu neuvedla nic konkrétního o svých celkových majetkových poměrech (o svém majetku a příjmech), ani o splatnosti svých dluhů, a neoznačila řádně své věřitele, když v tomto směru s ohledem na shora uvedené nelze vycházet ze zákonných seznamů majetku a závazků dlužníka, dostala se dlužnice do situace, kdy v insolvenčním návrhu nevylíčila skutečnosti, jež by její tvrzený úpadek podle insolvenčního zákona osvědčovaly, přestože jde o obligatorní náležitost insolvenčního návrhu.
„Při zjištění takovýchto nedostatků návrhu, jež brání v řízení pokračovat, není na místě vyzývat dlužnici k doplnění tohoto návrhu o předložení předepsaných příloh, nýbrž je namístě, aby soud návrh, aniž by dlužnici určil lhůtu k jeho doplnění, odmítl,“ uvedl dále soud.
„Nad rámec shora uvedeného je nutno konstatovat, že návrh není ani dlužnicí řádně podepsán, když krom hlavičky, kde je uveden dlužník s údajem, že jedná jednatelem Jaroslavem Ptáčkem (vymazaným po pár dnech nelegitimního působení pražským soudem – pozn. red.) , absentuje jeho podpis v závěru podání samého, což lze shledat za vadu proti občanského soudního řádu, dle kterého – nevyžaduje-li zákon pro podání určitého druhu další náležitosti – musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí,
které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Sic se povinnost podpisu a datování nevztahuje na podání v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu, jak stanovuje věta druhá tohoto ustanovení, dlužníkem, tj. osobou, která podání činí, je právnická osoba, společnost s ručením omezeným, bylo by na místě připojit podpis jejího jednatele s dovětkem, že jedná z pozice jejího statutárního orgánu, tj. za právnickou osobu,“ konstatoval soud.
Podle soudu nelze opomenout ani tu skutečnost, že je učiněn na hlavičkovém papíru advokátní kanceláře H. H. Legal, právničky Heleny Horové.
„Ačkoliv není jasné, čeho má tato osoba s osobou dlužnice společného, když plná moc opravňující advokáta k zastupování připojena nebyla,“ dodal soud.
Celé rozhodnutí soudu je k dispozici ZDE.
Nezaplacený převod podílu
Problém se začal rodit už letos na jaře, v dubnu 2023 byla uzavřena smlouva o převodu podílu mezi společností Ekonprofi z Brna a společností White Cluster z Prahy, jejímž předmětem byl převod 100 procent podílu v nominální hodnotě 85 500 000 korun ve společnosti Fair Credit Czech se společností Ekonprofi jako převodcem a společností White Cluster jako nabyvatelem. Ve stejný den jako byla uzavřena smlouva o převodu podílu byla uzavřena dohoda o ceně, ve které se společnost White Cluster zavázala zaplatit stanovenou kupní cenu Ekonprofi za podíl, přičemž zde byl stanoven závazný termín 5 dnů pro splacení této částky. V případě jeho nedodržení byl Ekonprofi jako převodce oprávněn odstoupit od smlouvy o převodu podílu. Tato cena následně nebyla včas splacena společností White Cluster, načež 17. 4. 2023 odeslala společnost Ekonprofi oznámení o odstoupení od smlouvy, ve kterém odstoupila od smlouvy o převodu podílu z důvodu nedodržení termínu zaplacení převodní ceny podílu podle dohody o ceně. Odstoupení od smlouvy bylo společnosti White Cluster dne 19. 4. 2023 prokazatelně doručeno.
Dne 10. 10. 2023 byla uzavřena smlouva o převodu podílu mezi společností Ekonprofi a společností Rosebary Capital & Investments, dříve Rosebary Capital), jejímž předmětem byl převod podílu ve společnosti Fair Credit Czech.
Dne 25. 10. 2023 byl vyhotoven notářský zápis Ondřejem Demutem, notářem v Žatci, za přítomnosti eMedic Global a Jaroslava Ptáčka. V notářském zápisu je uvedeno, že Jaroslav Ptáček jako zástupce společnosti eMedic Global, mimo jiné prohlásil, že: „Existence společnosti Fair Credit Czech s.r.o. byla prokázána z výpisu z obchodního rejstříku ze dne 25. října 2023. Jaroslav Ptáček prohlašuje, že výpis z obchodního rejstříku ze dne 25. října 2023 neobsahuje aktuální stav údajů zapisovaných do obchodního rejstříku, neboť dne 5. 4. 2023 byla podepsána smlouva o převodu 100procentního podílu mezi původním společníkem společnosti společností Ekonprofi a novým 100procentním společníkem společnosti White Cluster. Kupní cena za převod 100 procent byla řádně uhrazena.“ Jaroslav Ptáček byl posléze jmenován novým jednatelem FCC a začal se odvíjet popisované násilné převzetí společnosti FCC.
„Navrhovatelé uvedli, že prohlášení Jaroslava Ptáčka obsažena v notářském zápisu jsou nepravdivá. Klíčovou vadou prohlášení Jaroslava Ptáčka, a tudíž důvodem pro odmítnutí přímého zápisu notářem je mylné tvrzení, že od smlouvy o převodu podílu společnost EkonProfi neodstoupila. Toto tvrzení se zjevně neopírá o pravdivé skutečnosti, neboť jak uvedli navrhovatelé, cena za převod podílu na základě smlouvy o převodu podílu a dohody o ceně nebyla White Cluster včas uhrazena. Listiny, které měly být založeny do notářského spisu prokazující platnost převodu podílu mezi White Cluster a eMedic Global nebyly uloženy do sbírky listin obchodního rejstříku. Vzhledem k výše uvedenému tudíž existuje důvodné podezření, že listiny, z níž se měl důvod výmazu podávat, nebyly notáři JUDr. Ondřeji Demutovi vůbec předloženy,“ stojí v rozhodnutí soudu.
„V současné době probíhá řízení o návrhu na vydání předběžného opatření proti nepřátelskému převzetí společnosti Fair Credit Czech,“ podotkl v závěru rozhodnutí soud.
Kdo vlastně podal návrh?
Společnost Fair Credit Czech, která poskytuje nebankovní úvěry, na sebe podala letos na sklonku října insolvenční návrh. V návrhu stojí, aby soud vyhlásil její úpadek. FCC v návrhu argumentuje mimo jiné tím, že od letošního října čelí exekuci, která je podle ní nezákonná.
Fair Credit Czech má podle informací z insolvence dlužit cca 650 milionů korun, většina půjček má být prý více než rok po splatnosti. Většina dluhů FCC se má podle některých médií odvíjet od úvěrů, jež si firma vzala od společnosti CFH investiční fond SICAV na financování spotřebitelských půjček, jež poskytovala.
Vyjádření dlužníka ovšem vrhá na celé insolvenční řízení zcela odlišný pohled.
Insolvenční návrh nebyl podepsán žádnou právnickou či fyzickou osobou, zápatí první stránky insolvenčního návrhu obsahuje kontaktní e-mail: [email protected]; tel. číslo: +420 241 010 820, číslo účtu 1195047005/2700, a sídlo advokátní kanceláře V luhu 754/18, 140 00 Praha 4 Nusle.
„Dle aktuálního výpisu z obchodního rejstříku se jedná o sídlo společnosti H.H. Legal, v níž je jediným jednatelem a jediným společníkem JUDr. Ing. Helena Horová. Plná moc pro tuto advokátku nicméně v přílohách insolvenčního návrhu obsažena není,“ tvrdí právníci z advokátní kanceláře Linkers, kteří zastupují veřitele Rosebary Capital & Investments a.s., který o sobě tvrdí, že jediným společníkem FCC.
Z obsahu insolvenčního návrhu přitom nelze zjistit, jaká fyzická osoba měla podepsat, resp. odeslat.
„Dle vlastního prohlášení to však nebyl Ing. Michal Štroner, který je skutečným jednatelem FCC, byť aktuálně nezapsaným v obchodním rejstříku. Pokud by však osobou, která návrh podala, měl být pan Jaroslav Ptáček, pak věřitel upozorňuje, že tato osoba jedná ve zjevném střetu zájmů, tedy není oprávněn FCC zastupovat. Již nyní je na místě upozornit i jeho značně podezřelé jednání, kdy první den po svém jmenování do funkce ve čtvrtek 26. 10. 2023 nechal odeslat částku celkem 11,9 mil. Kč na účet své vlastní společnosti eMedic Global SE a najal nových 6 zaměstnanců na dobře placené pozice, a aniž by měl jakékoli relevantní nové informace, tako tři dny později, v neděli 29. 10. 2023, podal na společnosti FCC insolvenční návrh. Takové jednání nelze v žádném případě hodnotit jako jednání v zájmu FCC,“ stojí ve vyjádření insolvenčnímu soudu.
Z insolvenčního návrhu ani přiložených dokumentů není zřejmá osoba, která za FCC jednala při podání návrhu. Insolvenční návrh nebyl podepsán žádnou právnickou či fyzickou osobou, zápatí první stránky insolvenčního návrhu obsahuje kontaktní e-mail [email protected] a sídlo advokátní kanceláře V luhu 754/18, 140 00 Praha 4, Nusle. Z insolvenčního návrhu lze pouze identifikovat, že byl zaslán z datové schránky FCC. Nadto přílohy insolvenčního návrhu neosahují jakoukoli plnou moc, který by fyzickou či právnickou osobu zmocňovala k jeho podání,“ tvrdí právní kancelář Linkers.
Prvního listopadu proto podal jednatel FCC Michal Štroner návrh na zpětvzetí insolvenčního návrhu a v listině se zmiňuje pokus o nepřátelské převzetí. Tím, kdo jej má řídit je kontroverzní podnikatel Tomáš Horáček, známý z řady kauz, které ho si jako naprosto nedůvěryhodnou personu delší dobu „pase“ jako spolupracujícího obviněného Vrchní státní zastupitelství v Praze.
Horáčkův pokus o hostile takeover a bílí koně?
„Současný insolvenční návrh je dle názoru věřitele pokračováním snahy o tzv. nepřátelské převzetí (hostile takeaver) společnosti FCC, kde dle věřiteli dostupných informací existuje důvodné podezření, že toto převzetí orchestruje Bc. Tomáš Horáček“ a jeho spřízněné osoby,“ tvrdí ve vyjádření pro insolvenční soud advokátní kancelář Linkers.
Právníci upozorňují na možnou manipulaci s vlastnictvím FCC i jeho jednatelem.
„V tuto chvíli je nesprávně v obchodním rejstříku zapsán jako jednatel Jaroslav Ptáček, když mimo jiné z notářského zápisu notářem v Žatci Ondřejem Demutem plyne, že dosavadní stav zápisu v obchodním rejstříku, dle něhož jediným společníkem FCC byla Rosebary a jediným jednatelem FCC pan Michal Štroner, byl změněn na základě prohlášení osoby Jaroslava Ptáčka, který se dostavil k notáři Demutovi a prohlásil, že dosavadní stav zápisu v obchodním rejstříku neodpovídá skutečnosti a že dřívější jediný společník FCC měl údajně převést svůj obchodní podíl na společnost eMedic Global SE. Tuto absurdní situaci korunuje fakt, že k domnělému převodu podílu v FCC na eMedic mělo dojít od jiné osoby, než od vlastníka tohoto podílu (!), kterým byla v době sepsání sporného notářského zápisu Rosebary,“ tvrdí dále právníci a popisují podrobně další podezřelé pohyby v obchodním rejstříku. Advokátní kancelář operuje i s termínem bílí koně, kteří měli společnost přivést do úpadku a insolvenčního řízení.
Ekonomický deník požádal Tomáše Horáčka o reakci na zmíněná tvrzení. Ten ale do vydání textu neodpověděl.
Spolupracující obviněný, který telefonoval mobilem z „basy“
Zmiňovaný podnikatel Tomáš Horáček je pro orgány činné v trestním řízení známou firmou. Když mu kvůli podnikatelským aktivitám za hranou zákona začalo „téct řádně do bot“, rozhodl se s policií a státními zástupci spolupracovat, aby nestrávil řadu let ve vězení.
Přestože mu za ekonomickou trestnou činnost hrozil nemalý trest, získal status spolupracujícího obviněného a odešel po dohodě o vině a trestu s trestem, který pokryl jeho pobyt ve vazbě. A to přesto, že ve vazbě nezákonně používal mobilní telefon, díky kterému v činnosti za hranou zákona pokračoval dokonce se pokoušel i ovlivňovat svědky.
„Tomáš Horáček začínal svou kariéru jako pravá ruka nechvalně proslulého kmotra ČSSD, někdejšího kmotra Teplic, Petra Bendy. Pro něj podle médií organizoval nábory černých duší do severočeské sociální demokracie. Z ústecké buňky ČSSD byl v roce 2009 vyloučen poté, co vyšlo najevo, že byl odsouzen za jízdu bez řidičského oprávnění a čelil obžalobám za podvody. Právě za pojistný podvod při havárii osobního vozu byl v roce 2011 pravomocně odsouzen k osmi měsícům vězení s podmínečným odkladem na dva roky,“ napsal týdeník Euro.
Později se Horáček začal věnovat své firmě První chráněná dílna, jejímž byl stoprocentním vlastníkem a která zaměstnává handicapované osoby. Proto začala firma od roku 2014 získávat desítky veřejných zakázek například od nemocnic nebo úřadů. Organizace Transparency International však již v roce 2015 upozornila na to, že drtivou většinu zakázek řeší firma subdodávkami a handicapovaní se na jejich realizaci nijak nepodílejí. Společnost získala od státu stovky veřejných zakázek za více než miliardu korun, zmínilo Euro.
Za První chráněnou dílnu lobboval mimo jiné tehdejší předseda KSČM Vojtěch Filip. Ten se na přelomu let 2017 a 2018 za firmu opakovaně přimlouval na Finančním úřadu Ústeckého kraje, který kritizoval za to, že v Horáčkově společnosti zahájila kontroly na zneužití dotací. Filip vzal podnikatele také na poslaneckou cestu do Kazachstánu, za což dostal od Horáčka 500 tisíc korun. Policie tak nakonec došla k závěru, že o úplatek pro Filipa nešlo. Věc ale předala finanční správě s tím, aby doměřila alespoň daň.
Lhal jako svědek?
V roce 2018 policie zadržela podnikatele Tomáše Horáčka kvůli podezření z korupčních praktik kolem veřejných zakázek ve zdravotnictví. Horáček byl následně obviněn z uplácení a ovlivňování veřejných zakázek, kdy jeho firma měla v minulosti získat zakázky nemocnic Na Bulovce a Na Františku bez výběrového řízení, za což mu hrozil až osmiletý trest odnětí svobody.
V roce 2021 však došlo mezi žalobcem Zdeňkem Matulou z Vrchního státního zastupitelství v Praze a Horáčkem k dohodě o vině a trestu a Horáček tak získal status spolupracujícího obviněného. Šlo konkrétně o trest ve výši šesti měsíců ve vězení, pokutu pět milionů korun a sedmiletý zákaz působení v obchodních společnostech.
Této dohody dosáhl Horáček i proto, že měl ve svých výpovědích označit celou řadu dalších lidí jako pachatele údajné trestné činnosti. Podle serveru iDnes.cz ale z důkazů, které měl server k dispozici vyplývá, že Horáček ve svých výpovědích lhal.
Horáček měl dle iDnes.cz ve výpovědích uvést, že finanční prostředky, které použil na kauci k propuštění z vazby, nepocházely ze společnosti Svět zdraví. Avšak dle Horáčkových odposlechů a výpisů z bankovního účtu Horáčkova advokáta Michala Říhy, které měl server iDnes k dispozici, jasné vyplývá, že Horáček u výslechu nemluvil pravdu.
Výpisy z účtů dokládají finanční převody z notářské úschovy na účet firmy Svět zdraví a následně na účet Horáčkova advokáta Michala Říhy. Ten je následně převedl na účet Vrchního státního zastupitelství a byly tedy použity na zaplacení Horáčkovy kauce.
Finance ve výši 20 milionů korun měly být z firmy Svět zdraví zaslány na základě pokynu Jindřicha Štercla. Ten měl být do firmy dosazen právě Horáčkem. Prostřednictvím odposlechů pak byla zachycena komunikace, kdy Horáčkovi do vazby volal Štercl přímo z banky a informoval ho o tom, že peníze na kauci poslal z firmy Svět zdraví na účet Michala Říhy, advokáta Horáčka.
Tomáš Horáček na dotazy redakce iDnes.cz uvedl, že uvedené zveřejněné důkazy jsou součástí snahy ovlivňovat a zastrašovat jeho osobu v roli svědka prostřednictvím nepravdivých informací. Horáčkův advokát Michal Říha na dotazy iDnes nereagoval.
„Spolupracující svědek je ze zákona povinen vypovědět pravdu a nesmí lhát. V případě, že lže, je jeho důvěryhodnost, a tedy i využitelnost jeho výpovědí u soudu zanedbatelná. Pokud spolupracující obviněný ve svých výpovědích lže, dopouští se protiprávního jednání a hrozí mu další stíhaní za křivou výpověď,“ uzavřel server iDnes.
Jan Hrbáček
