Investice do silnic nižších tříd by bylo třeba ze současných 4 miliard navýšit téměř na dvoj až trojnásobek, ale plány se musí přizpůsobit realitě a současnému stavu financí, konstatoval v rozhovoru s Ekonomickým deníkem radní středočeského kraje pro oblast silniční dopravy Karel Bendl (ODS). Reaguje tak na schválený rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, který by měl v příštím roce hospodařit s rozpočtem necelých 151 miliard korun. V roce 2023 má jít z národních zdrojů nejvíce peněz na železnice – přes 70 miliard, na budování silnic a dálnic pak více než 65 miliard korun.
Státní fond dopravní infrastruktury (SDFI) má v příštím roce podle aktuálního návrhu rozpočtu hospodařit cca se 150 miliardami korun, což je cca o 30 mld více než loni. Na dopravní stavby má přitom jít přes 130 miliard. Je to podle vás dostatečné a za současné situace adekvátní financování?
Dojde k navýšení sumy jako takové, ale za poslední rok zdražily ropné produkty téměř o 60 procent a železo o 100 procent, takže reálně se objem peněz spíše sníží.
Odpovídá nastavení financování potřebám kraje?
Snažíme se čerpat maximum dostupných finančních prostředků, kterou dostaneme na opravy silnic nad rámec svého rozpočtu.
Jaké jsou ve vašem kraji dopravní priority, co nejvíce kraj trápí, nebo co z dopravní infrastruktury mu nejvíce chybí?
Nejvíce chybí dálnice D0 a D3. Úseky D0, které chybí, měly být zprovozněny už před 15 lety. Intenzita provozu v této metropolitní oblasti je velmi vysoká, a stávající silniční sít se tím velmi rychle opotřebovává. Samozřejmě, nechybí pouze tyto dvě stavby, ale ty jsou dopravě opravdu nejvýznamnější. Nejvíce nám chybí finance na rekonstrukce mostních staveb a jejich údržbu. Zbývá také dokončit některé obchvaty bývalých okresních měst.
Jaké nejvýznamnější stavby nebo rekonstrukce dopravní infrastruktury se na příští rok v kraji připravují a jak budou financovány?
Např. z evropských peněz v programu IROP to bude úsek silnice druhé třídy 113 mezi Divišov a Vlašim, východní obchvat Hořovic nebo silnice mezi Měšicemi a Byšicemi. Připravuje se i stavba obchvatu na silnici 101 u Drahelčic a připojení ze sjezdu z dálnice D5.
Z prostředků SFDI se budou realizovat například projekty na silnice třetích tříd, konkrétně v úsecích Obrubce – Dolní Bousov, Vlastějovice – Pavlovice nebo Dřínov – Drchkov. Z fondu se bude financovat také stavba křižovatky silnic 2. a 3. třídy v Bystřici.
Ale jde pouze o krátký výběr, rekonstrukcí bude mnohonásobně více.
Má kraj dostatek prostředků na investice do dopravní infrastruktury? O kolik by potřeboval více?
Abychom odvrátili nepříznivý vývoj u mostů a několika úseků silnic s degradujícím povrchem, bylo by nutné vynaložit alespoň 10 miliard ročně po dobu dvaceti let.
Novinkou oproti předchozím letům má být prioritizace dopravních staveb, které má zohledňovat stav přípravy projektu, jeho ekonomická efektivita a také vybrané provozní vlastnosti projektů. Může takový postup pomoci při investicích do dopravní infrastruktury?
Určitě. Úsek silnice vybrané k rekonstrukci se bodově ohodnocuje na základě předem daných kritérií a na základě tohoto vyhodnocení směřujeme k realizaci. Vše záleží také na finančních možnostech pokrytí v daném roce.
Mezi priority dlouhodobě patří výstavba dálnic a modernizace silnic 1. třídy, jaký je v tomto směru stav ve vašem kraji a jaké stavby by se měly v příštím roce zprovoznit? Odpovídá to potřebám kraje?
Středočeský kraj má v tomto směru jasno. Silnice I. třídy a dálnice jsou ale ve správě ŘSD. Potřeby jsou jedno a zdroj financí je druhé hledisko. Co se týče silnic ve správě, tedy silnic II. a III. třídy, v příštím roce bychom rádi dokončili např. rekonstrukci silnice z Prahy do Štěchovic, další etapu Králova Dvora či most přes řeku Sázavu v Sázavě.
Údržbu silnic II. a III. tříd, které jsou financované většinou z rozpočtu krajů, zařadil fond také do svých priorit . Jaké investice silnice nižších tříd ve vašem kraji vyžadují a daří se je udržovat?
Investice do silnic nižších tříd by bylo třeba ze současných 4 miliard navýšit téměř na dvoj až trojnásobek, ale plány se musí přizpůsobit realitě a současnému stavu financí. Kraj má i jiné oblasti, kam musí dávat peníze. Díky dlouhodobé stabilitě u cen energií nikdo v minulosti nemusel přemýšlet, jak zajistit dostatek financí na energie. Snahou Středočeského kraje je mít dlouhodobě vyrovnané financování v oblasti silnic. Pro alespoň určité viditelné zlepšování stavu je to kolem 4,5 až 5 miliard ročně. S tímto objemem financí se plánuje na několik let dopředu. Zpracovat projektovou přípravu, veřejnou soutěž na zhotovitele není otázkou několika týdnů. Zde je nutné plánovat opravdu několik let dopředu.
Jaké jsou dlouhodobě největší problémy kraje v dopravní infrastruktuře? A jak to chcete řešit?
Problémů je více. Například se pořád potýkáme s nevypořádanými pozemky pod silniční sítí z minulosti. To mnohdy prodlužuje přípravu projektových dokumentací i o několik let. A řešení? Dokončeme majetkoprávní vyrovnání pod stávající silniční sítí. Dále jde současně o nestabilní situaci v oblasti cen surovin a energií. Je dobré zmínit i otázku nákladní dopravy a teoretických změn v mýtném systému a diskusi ohledně zavedení mýta na silnicích nižších tříd.
Stát podle návrhu rozpočtu zvažuje realizaci dalších staveb formou PPP projektů, a to u dálnic (např. D35), ale i železnic (např. trať na pražské letiště). Je to podle vás správná cesta? Měla by se tato forma financování využívat více, a to včetně krajů?
Na krajské úrovni si to zatím nedovedeme představit. Není pro to také nastavená legislativa. U dálnic to má určitou výhodu, použití je pouze pro vozidla, která splňují podmínky a dálnice je přístupná pouze nájezdy. Záleží však jak se systém ověří v masivnějším měřítku u státu.
Daří se v dostatečné míře čerpat na investice do dopravní infrastruktury prostředky z fondů EU? v příštím roce má jít z EU fondů na silnice cca 9 miliard korun a do železničních staveb cca 16 miliard.
V této oblasti se nám celkem daří a pokud by bylo více těchto finančních zdrojů, určitě bychom je využili. Nutno podotknout, že z těchto prostředků plyne Středočeskému kraji pouze určitý fragment celkové částky, zdroje z EU na silnice II. a III. tříd se postupně snižují.
V současné době je v České republice ve výstavbě v rámci 25 projektů celkem 144 kilometrů dálnic a dalších 42 kilometrů je aktuálně předmětem veřejných soutěží. Do budoucna má ŘSD v plánu realizaci 88 dálničních projektů v celkové délce necelých 600 kilometrů. Podle průzkumu Indexu prosperity sice Česko vydává na dopravní infrastrukturu téměř nejvíce peněz ze všech států EU, ve vnímání kvality sítě je ale mezi absolutně nejhoršími – v čem je podle vás problém? investuje se dost, ale neefektivně?
Ta otázka by tedy měla být spíše na ŘSD. Každopádně, do celkových nákladů stavby se započítávají např. i přeložky inženýrských sítí a vyvolané související stavby. Pokud u stavby musíte přeložit a zaplatit vedení plynu, vody či elektřiny, navyšuje vám to náklady, které souvisí se stavbou silnice. Též majetkoprávní vypořádání a celé řízení týkající se staveb je poměrně dlouhé a komplikované. Stavba samotná pak už je oproti přípravě v drtivé většině případů ta jednodušší a rychlejší část.
Pro zajištění financování plánovaných dopravních staveb je podle návrhu rozpočtu nutné v příštích letech objem příjmů SFDI nadále razantně zvyšovat. Je to ale za současné situace reálné?
Finance se musí navyšovat nikoli z důvodů, že bychom někde uváděli pořád větší a větší čísla. Silniční síť prochází opotřebením, průjezd každého vozidla způsobí opotřebení. Stejně tak i klimatické podmínky působí na tělesa komunikací. Abychom udrželi krajskou silniční síť v určitém standardu, je nutné ji udržovat, modernizovat a rekonstruovat. Toto vše musíte dělat průběžně. Pokud přerušíte tento ucelený proces, musíte místo drobné opravy provést rekonstrukci, která stojí samozřejmě více peněz. Finance je třeba zvyšovat pro optimalizaci sítě, a to taktéž z důvodů snižování financí na silnice II. a III. tříd z EU. Za nás je to třeba, ale zda je reálné razantní zvyšování objemu peněz ze SFDI na straně výdajové? To je otázka pro SFDI.
Tomáš Svoboda
