INZERCE

Sídlo České pošty v Praze. Ilustrační snímek. Foto: Wikimedia Commons

Pořád nic nevíme. Jen to, že zřejmě obcím bez základní školy, matriky a s méně než 2500 obyvateli, hrozí rušení poštovních poboček nejvíce, říká Drahovzal

Obce čeká rušení tři sta poboček České pošty, nikdo stále ale neví, kterých se to opravdu dotkne. Místopředseda Svazu měst a obcí ČR Pavel Drahovzal takové jednání nepovažuje ze strany České pošty a vlády za férové. „Z dosavadních informací akorát víme, že by se to nemělo týkat obcí, které mají základní školu, matriku a alespoň 2500 obyvatel. Jestli stačí splňovat jen jedno z toho, nebo všechno, to už nevíme,” uvedl pro Ekonomický deník.

„Chápeme situaci ve které se nachází Česká pošta, rozumíme tomu, že máme v republice hustou síť poboček, a že je jejich provoz nákladný, nicméně na druhou stranu je to jediné místo, kde si lidé mohou vyřídit bankovní služby nebo úřední záležitosti mimo otvírací hodiny obecního úřadu,” zdůraznil s tím, že rozhodně tak nechce, aby došlo ke zhoršení kvality služeb, zejména pro oblast venkova a menších obcí. 

Nelíbí se mu ani to, že doteď obce nemají k dispozici seznam rušených poboček a nikdo s nimi ani nic neprojednal, veškeré informace se tak dozvídají jen z médií. „Pokud ale víme, tak nařízení vlády žádný konkrétní seznam ani neobsahuje. Mnohým z nás tak nezbývá než doufat, že se nás to netýká, pokud splňujeme zmíněná kritéria,” říká teď i jako starosta obce Velký Osek. Pokud však Česká pošta seznam poboček už má, pak by takový přístup rozhodně nepovažoval z její strany, stejně tak jako ze strany vlády, směrem s samosprávám, za partnerský.

„Tak to nemá být. Když jsme konkrétně tady na obci souhlasili s proměnou kamenné pobočky a jejim přesunem pod obecní úřad formou pošty Partner, předpokládali bychom stejný přístup teď, formou diskuze,” řekl. A podotknul, že o takové věci jako je rušení pobočky v rámci úřadu musí rozhodnout stejně zastupitelstvo, protože jde o poskytování veřejné služby v obci a okolí. 

Státní podnik v současnosti provozuje 3200 poboček, z toho 800 je pošt Partner, které obsluhují obce nebo soukromníci. Do počtu rušených poboček se započítávají i ty, ale těch by se rušení týkat nemělo, jak Ekonomickému deníku potvrdil tiskový mluvčí České pošty Matyáš Vitík. Dodal, že rušení poboček proběhne bez náhrady, tedy i bez převodu na poštu Partner.

Česká pošta v Ústí nad Labem. Ilustrační snímek. Foto: Wikimedia Commons

Jak zjistil Ekonomický deník, seznam vytipovaných poboček už existuje, nicméně není veřejný a není ani jisté, zda zůstane v akutální podobě. Je totiž součastí meziresortního připomínkového řízení návrhu ke zmíněnému zeštíhlení poštovní sítě, který předložil Český telekomunikační úřad (ČTÚ) a může se tak po projednání ještě změnit. Česká pošta nicméně očekává, že díky uzavření 300 poboček ušetří na nákladech na provoz a mzdy jednotky miliard korun. Součástí procesu má být i odchod několika tisíc zaměstnanců k letošnímu 1. červenci. 

Drahovzal dodal, že zatím nemají obce ani žádné konkrétní informace o tom, kdy zástupci České pošty dorazí rušení poboček projednat, což by podle posledních dostupných informací po středečním jednání vlády, měli. Z něj vyplynulo, že ČP by jako první transformační krok měla schvalovat v dubnu snížení počtu poboček z 3200 na 2900 a rozhodnout, které to budou. Následně by to pak mělo vedení podniku projednat se zástupci měst a obcí. Až po vytvoření seznamu rušených pošt podnik oznámí počet propouštěných zaměstnanců. 

Všechny tyto kroky jsou nutné proto, že Česká pošta poslední roky hospodaří v červených číslech a státní podnik se musí transformovat. Výsledkem tohoto procesu za zhruba osm miliard korun, jak uvedl ministr vnitra Vít Rakušan, má být v roce 2025 podnik poskytující základní služby, které definuje stát, a akciová společnost poskytující logistické a balíkové služby. Pošta jako celek by v té době neměla být podle ministra ztrátová.

Monika Ginterová