Nedávná tragédie na pražské Filozofické fakultě, pravděpodobně provázaná se dvěma vraždami v Klánovicích, a vraždou otce šíleného střelce z akademické půdy, vyvolává stále řadu otázek. A to především poté, co ministerstvo vnitra a vedení policie, nešetří na své adresy superlativy ze zákroku a v podstatě nepřipouští žádná pochybení, protože střelec byl takzvaným osamělým vlkem, jejichž aktivity se velmi těžko odhalují. Co lze ale zkonstatovat již dnes, před závěry Generální inspekce bezpečnostních sborů, jsou jisté nesrovnalosti při počátcích řízení celé operace a velmi pravděpodobně také nedostatečné analýze dostupných dat. Ekonomický deník průběh celé akce podrobně popisuje.
Pro úspěšný zásah proti vyšinutému střelci je důležitá včasná efektivní informační kooperace mezi policejními složkami, ale i útokem dotčenou institucí.
V řízení zásahu a analýze dostupných dat a komunikaci se ale bohužel vynořují bílá místa. Policie totiž při pátrání po šíleném střelci pracovala s verzí jeho plánované sebevraždy, možnou alternativu teroristického útoku při vědomí několika důležitých indicií bohužel zjevně neakcentovala a nepřizpůsobila tomu tak cele všechna možná reálná opatření.
Řada protínajících se informací
Podle vyjádření policie student Filozofické fakulty figuroval v širším okruhu podezřelých z vraždy otce a miminka v pražských Klánovicích. Jak lze vyčíst z vyjádření detektivů, na místě se nebylo téměř čeho chytit, okruh možných podezřelých byl proto velmi široký a soustředil se tak v podstatě na vlastníky pistole, použité k odpudivým vraždám otce a dítěte v Klánovicích.
Jak ale fungovala policejní analýza, když ochránci zákona mohli a měli identifikovat, že jeden, sice ze 4 000 podezřelých, má suicidální plány a míří z domova do Prahy? Na to zatím nikdo neodpověděl a reakce dozorující státní zástupkyně Jany Murínové pro CNN Prima News pochopitelné vysvětlení nenabídla.
Policie podle Murínové prověřovala také mobilní telefony, které se v době činu na místě hlásily. „To je ale obrovské množství informací, které se musí analyzovat. Od klánovické vraždy 15. prosince do střelby na filozofické fakultě 21. prosince uběhlo šest dnů. Policie za tu dobu udělala obrovské množství práce, analyzovala tolik dat, tolik údajů, provedla takového šetření na místě v Klánovicích,“ řekla Murínová.
Murínová zdůraznila, že policisté postupovali nikoliv standardně, nýbrž nadstandardně. „Bylo předvánoční období, spousta policistů by mohla být doma na dovolené, připravovat se na svátky… …Oni se všichni mobilizovali, všichni se vrátili do práce, dělali na tom a nasadili všechny síly na to, aby ten případ objasnili. Už jenom proto, že byl takhle otřesný. Skutečně si nemyslím, že bychom zpětně při analýze toho případu našli něco, co bychom mohli udělat lépe,“ dodala Murínová.
Tři kulky pro otce
Jenže podle dostupných údajů měla policie 21. prosince už krátce po 12 hodině Středočeská policie disponovat oznámením, že D. K. má v úmyslu spáchat sebevraždu a je na cestě do Prahy.
Okolo tři čtvrtě na jednu měla být vyžádána lokalizace mobilního telefonu D. K.
Krátce na to měl být v rodinném domě nalezen mrtvý otec D. K. Příčina úmrtí tehdy nebyla známa, hlídka čekala na výjezd. Ve sklepě domu byl nalezen improvizovaný nástražný výbušný systém, v domě byl cítit plyn.
Kolem čtvrt na dvě měla být vydána žádost o další lokalizaci D. K. a případně nasazení Agáty (zařízení IMSI CATCHER, které v kombinaci se speciálním softwarem umožňuje odposlouchávání telefonických hovorů a okamžitou lokalizaci mobilních telefonů bez potřeby zapojení operátorů – pozn. red.).
Jak fungovala policejní analytika, ale především operativní řízení zásahu, když policie zjistila, že je nějaký problém v domě rodiny studenta v Hostouni na Kladensku?
„V přesně nezjištěné době do 12:20 hod. dne 21. 12. 2023 v Hostouní, ÚO PČR Kladno, ul. ⬛⬛⬛⬛⬛⬛⬛⬛, v rodinném domě 1 podezřelý D. K. (nar. 1999) za dosud nezjištěných okolností 3x střelil do hlavy svého otce 1 poškozeného S. K. (nar. 1968), který na následky zranění zemřel. V suterénu rodinného domu umístil podezřelý D. K. 3 propanbutanové láhve, na ně umístil krabice s náboji, kanystr s ředidlem a několik domácích spotřebičů připojených do sítě. Přivolaným pyrotechnikem PVS Praha bylo zjištěno, že se jedná o funkční nástražný výbušný systém. NOC PP ČR (Národní operační centrum – pozn. red.) provedlo lokalizace telefonu podezřelého D. K., který vyhrožoval sebevraždou a měl odjet do Prahy… …Podezřelý D. K. byl studentem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a v minulosti se měl léčit s psychickým problémy,“ stojí v situační zprávě policie.
Jak fungovala policejní analytika, když bylo v registru zbraní zjištěno, že dotyčný, mířící do Prahy – údajně s úmyslem spáchat sebevraždu, disponuje 8 zbraněmi – mimo jiné poloautomatickými a zbrojní průkaz ještě nemá skoro ještě ani oschlý?
Konkrétně byl D. K. majitelem pistole CZ Skorpion 61 S, ráže 7,65 Browning, pistole GLOCK 45, ráže 9 mm Luger, samonabíjecí pušky ZEV, ráže 308 Win., pistole SIG Sauer, ráže 22 LR, pistole GLOCK 47, ráže 9 mm Luger, brokovnice Francolin, ráže 12/76, pistole BERETTA, ráže 22 LR a pistole SAVAGE Arms, ráže 300 AAC a čtyř tlumičů hluku k rážím 300 ACC, 9 mm Luger, 22 LR a 7,65 Browning, jak vyplynulo ze zjištění policie z onoho osudného dne.
Krátce po půl třetí měl být na buňce v Revoluční ulici, tedy cca 1,3 kilometru od budovy fakulty na Palachově náměstí přihlášen mobilní telefon D. K.
Cca minutu před patnáctou hodinou bylo policií přijato první oznámení o střelbě v budově na Palachově náměstí.
Mezitím na fakultě na Palachově náměstí
Mezitím, před 13, 30, přicházejí k vrátnici fakulty na Palachově náměstí tři policisté. Mluví s vrátnými a ukazují jim fotografie tří osob, z jedna z nich byl pozdější pachatel útoku.
„Vrátní jim uvedli, že nikoho z dotyčných neviděli. Policisté vrátným neřekli, proč dotyčné osoby hledají. Jeden policista zůstal a další dva šli do knihovny. Vrátný jim doporučuje, aby prošli dům od 4. patra dolů. Policisté instruují vrátné, aby jim dali echo, pokud by se pachatel objevil,“ stojí ve vyjádření fakulty.
Proděkan fakulty Daniel Berounský děj doplnil: „Asi 13, 30 při vstupu do budovy byli u vrátnice uniformovaní policisté a mluvili s vrátnými. Zeptal jsem se jich, jestli něco nepotřebují, jeden z nich ukázal na mobilu fotografii D. K. a řekl, že ‘se k FF asi blíží’, je asi psychicky narušený a může být nebezpečný. Ptal se, jestli jsme ho neviděli. Odpověděl jsem mu, že ne. Řekl jsem jim, že paní děkanka je nyní s proděkany o patro výš, a kdyby bylo cokoli potřeba, mohou za námi přijít. Policista na tuto nabídku nijak
nereagoval.”
Na Berounského navázal další proděkan Jakub Rákosník: „Během zasedání kolegia (ve 13,40) jsem se na vyzvání paní děkanky vrátil zpátky k policistovi, abych zjistil podrobněji, co se děje. Policista mi ukázal v mobilu fotografii hledaného s informací, že hrozí riziko jeho vniknutí do budovy a že může být ozbrojen. Já jsem řekl, že ho neznám a neviděl jsem ho. Následně jsem policistu informoval, že kolegium paní děkanky zasedá v 1. patře, a že v případě potřeby jsme okamžitě k dispozici. Policista vzal informaci na vědomí.“
Cca v době mezi 13,30 až 13,45 zjišťovali dva uniformovaní policisté na Zahraničním oddělení v 1. patře na Palachově náměstí informace o studentovi D. K. Na základě příjmení a roku narození zde dohledali studenta ve Studijním informačním systému v aplikaci Student. Policisté si vyfotili foto studenta. Zároveň pracovníci Zahraničního oddělení poslali policisty do druhého patra na Ústav světových dějin (ÚSD), tedy katedru, kterou D. K navštěvoval nejčastěji. Na otázku, proč si policisté nezjistili více údajů o D. K. na studijním oddělení fakulty, nejspíš dnes nikdo neodpoví.
Na sekretariát Ústavu světových dějin se dostavili uniformovaní policisté krátce poté (cca 13, 45) a po
zaměstnanci sekretariátu chtěli vědět rozvrh D. K. Podíval se do Studijního informačního systému a
sdělil jim, že by mu měla začínat výuka ve 14, 10 v Celetné. Policisté odůvodňovali potřebu informací
tím, že by se mohlo jednat o psychicky narušeného studenta se sebevražednými sklony. Více
informací neprozradili a na více se neptali.
Informace od zaměstnance Studijního oddělení v hlavní budově FF UK: „Někdy těsně před 14, 30
přišel člověk v civilu, ukázal průkaz a ptal se, jestli mu můžu říct rozvrh ´nějakého studenta z historie´
(žádné konkrétní jméno neřekl). Tak jsem mu řekl, že rozvrh mu říct neumím, ale ať zkusí Oddělení
informačních systémů (OIS). Že sice už ten den nemají úřední hodiny, ale na nějakém z mobilů by být
mohli. Našel jsem mu stránku s kontakty na OIS na webu, on si ji vyfotil a odešel. Pokud vím, nikdo
OIS nekontaktoval.”
Informace od pracovníka Knihovny Jana Palacha na hlavní budově: „Když jsem vstupoval do budovy
FF UK cestou do práce – cca 14, 00 až 14, 20, oslovili mne dva uniformovaní policisté, kteří mi ukázali fotku s informací, že se jedná o ozbrojeného sebevraha. Protože jsem se obával, že by mohl být u nás v knihovně zavedl jsem je do knihovny, kterou jsem s nimi prohledával, ujistili jsme se, že se hledaná osoba nenachází v knihovně, ani na toaletách. Policisté několik málo dalších minut střelce hledali, pak se vydali nevím kam. O tom, že policisté tuto osobu hledají, jsem informoval kolegy na výpůjčním pultu. Za několik málo desítek minut se ozvaly dunivé rány (střelba) a křik z horních pater. Protože jsem si nebyl jistý, zda se střelec nenachází v přízemí, zamezil jsem návštěvníkům opustit knihovnu. Poté jsme s kolegy celou knihovnu zamkli a návštěvníky evakuovali do studovny bez oken, kde jsme očekávali příchod policie a vyvedení z budovy.“
Proč nebyli policisté na vrátnicích?
Jak tedy fungovala policejní analytika, ale především operativní řízení zásahu, když kriminalisté disponovali výše zmíněnými informacemi?
Zajisté někdo z policie či ministerstva vnitra namítne, že policie nemusela všemi těmito poznatky disponovat delší dobu před řáděním D. K. na akademické půdě.
Nicméně ze svědectví pracovníků fakulty je nad jiné zřejmé, že už dlouhou dobu před zahájením střelby disponovalo hned několik policistů, dorazivších do budovy školy na Palachově náměstí, informací, že se D. K. měl v minulosti léčit s psychickými problémy a že může spáchat sebevražedný útok.
Dosadily-li by se v reálném čase další poznatky a indicie: Klánovice – okruh podezřelých, Hostouň – poprava otce, nástražné výbušné zařízení, bylo by evidentní, že D. K. nemá v úmyslu jen spáchat sebevraždu, při které by nikoho neohrozil.
Navíc. Filozofická fakulta má v centru Prahy cca 5 veřejně přístupných objektů. Proč u vchodu do každé budovy nezůstal alespoň jediný policista, který znal vizáž D. K. a mohl mu zabránit do vstupu do budovy, prohledat zavazadlo, kde měl evidentně připravený scénář k dokonání?
Jistě, leckdo může namítnout, že by D. K. mohl zamířit jinam a svůj plán realizovat například v metru. Jenže tam by velice pravděpodobně neměl k dispozici takový počet k palbě připravených zbraní a zásobníků.
Přítomná hlídka či kontrolující policista v civilu by evidentně rozrušeného střelce zcela jistě zneklidnili a výrazně by ovlivnili vynucení nechtěné variace jeho zcela jistě připravovaného a detailně promyšleného plánu.
To, že byl D. K. silně rozrušený a v neklidu, dokazuje, že do jedné z učeben vtrhl až třikrát a zbraň použil pouze při jednom vniknutí. Přítomnost hlídky či policistů v civilu u vchodu do fakulty by situaci velmi pravděpodobně výrazně měnila.
Analyzovat to, zda by byl počet možných obětí při alternativním plánu D. K. vně fakulty menší či větší, by bylo ryzí spekulací.
Otázky se ale vrší jedna za druhou. Jak fungovala policejní analytika, ale především operativní řízení zásahu, když nezjistila, že D. K. má drtivou většinu přednášek na Palachově náměstí a ne v budově v Celetné ulici?
Navíc, sídlo fakulty v Celetné ulici navštěvuje výrazně méně studentů, takže střelecký útok by v takové destinaci, ve srovnání s centrální budovou vysoké školy, postrádal smysl.
Místo pro útok na Palachově náměstí, 4. patro, nebylo střelcem zvoleno náhodou. Až do třetího patra vedou velké, otevřené schody, a jakékoli zvuky jsou v tomto prostoru velmi slyšitelné. Do 4. patra pak vedou schody výrazně užší a zvuk se tam už zdaleka tak nerozléhá jako v nižších patrech budovy. A s tím, co nejvíce možným získaným časem před zásahem policie, střelec nejspíš počítal.
Tři výstřely proti útočníkovi
Ze situační zprávy policie pak dále ještě vyplynulo, že proti šílenému střelci třikrát vystřelil policista J. P. z pistole, když se pohyboval na balkóně fakulty, kde D. K. krátce po hrůzném činu spáchal sebevraždu.
„Dne 21. 12. 2023 kolem 15:00 hod. v Praze 1, na nám. Jana Palacha, v budově a na střeše budovy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, podezřelý D. K. zahájil střelbu po osobách nacházejících se v budově školy a okolí. K zadržení podezřelého D. K. v Praze 1, nám. J. Palacha 1 policista nprap. J. P. (nar. ⬛⬛⬛⬛, u PČR od 06/2009), použil 3x zbraň směrem k podezřelému D. K., který se nacházel na střeše budovy, (zda došlo k jeho zásahu, dosud nezjištěno). Podezřelý D. K. kolem 15:20 hod. spáchal sebevraždu střelbou do hlavy a na následky zranění na místě zemřel. V dobé od 15:19 do 18:35 hod. v Praze 1, nám. Jana Palacha, v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze bylo nasazeno 22 policistů ÚRNA k zadržení podezřelého D. K. Policisté ÚRNA prováděli násilné vstupy do jednotlivých místností v budově a prováděli prohlídku budovy,“ lze se dočíst v situační zprávě Národního operačního centra z 21. prosince.
K zásahu samotnému tak dlouhá sada otázek už není. Snad jen jedna. Proč neměli policisté na místě k dispozici dlouhé palné zbraně, ale jen pistole?
„Vyhodnotit si to musí každý policista přímo na místě. Podle mých informací byli vyzbrojení krátkými zbraněmi. Pistolí jste schopni střílet na 50 metrů, na 100 metrů už se trefí málokdo. Je ale pravda, že kdyby vedli nějakou palbu, třeba krycí, tak by toho člověka alespoň otravovali. Mohli by ho přibít k zemi a on by musel nějakým způsobem reagovat. Ale opět říkám, že se to takto z dálky špatně hodnotí. Ten člověk byl vyzbrojený dlouhou zbraní s optikou a ti chlapi by proti němu měli v otevřeném terénu minimální šanci. Prostě to vnímali takto a rozhodli se tak, jak se rozhodli. Oni byli na rozdíl od nás na místě,“ řekl například serveru Lidovky.cz bývalý příslušník Útvaru rychlého nasazení Lumír Němec.
Šéf pražské policie Petr Matějček i ministr vnitra Vít Rakušan nicméně postup policie hned v několika výstupech označili za správný. Z výše položených otázek ovšem plyne, že vysvětlit je třeba ještě řadu věcí a rozhodnutí.
Jan Hrbáček
