České zdravotnictví bude v následujících dvou dekádách čelit významným výzvám spojeným se stárnutím populace. Shodli se na tom účastníci nedávné konference Medidays. Neblahý demografický trend podle nich povede k rostoucí poptávce po zdravotní péči a současně k relativnímu úbytku personálních kapacit, což vyvolává potřebu zvyšování efektivity péče za účelem zachování její současné kvality a dostupnosti. Stěžejní část diskuse se proto zaměřila na otázku finanční spoluúčasti pacientů.

Nezbytnost strukturálních změn v systému na konferenci zdůraznil vedoucí Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Masarykovy univerzity v Brně Jakub Hlávka. Upozornil, že pacienti v České republice navštěvují lékaře častěji než v jiných zemích, což může naznačovat nadužívání zdravotní péče.

Hlávka však varoval před unáhleným zaváděním finanční spoluúčasti jako nástroje ke snížení počtu zbytečných návštěv, protože by to mohlo negativně ovlivnit i pacienty, kteří péči skutečně potřebují. „Když se morální hazard budeme snažit omezit například spoluúčastí, tak můžeme poškodit vsechny,“ řekl s ohledem na jev, která nastává, když pojištění pokrývá ztráty způsobené nemocí, což může snižovat motivaci k preventivnímu chování, jako je zdravý životní styl či využívání preventivních programů.

V současnosti se spoluúčast pacientů v České republice pohybuje přibližně kolem 15 procent, je tak ve srovnání s jinými zeměmi jednou z nejnižších. Měla by se zvýšit? Z analýz prezentovaných Hlávkou vyplývá, že v zemích s vyšší mírou spoluúčasti mají paradoxně lidé tendenci umírat dříve, což naznačuje možnou souvislost mezi finanční zátěží pacientů a jejich zdravotním stavem. Navíc vyšší spoluúčast může vést k nižší adherenci k léčbě, což nezlepšuje celkovou kvalitu péče. Je tedy podle něj zřejmé, že samotné zavedení poplatků nevyřeší systémové problémy ve zdravotnictví.

Mohlo by vás zajímat

Další konzultace za peníze

Také ředitelka ONKO Unie, organizace zaměřující se na pomoc pacientkám s onkogynekologickými onemocněními, Petra Adámková vyjádřila pochybnosti ohledně účinnosti poplatků při snižování počtu návštěv u lékaře. Věří v účinnost alespoň minimálního poplatku, aby si lidé zdravotní péče více vážili, jedním dechem však upozornila, že poplatek na pohotovosti nevyřeší celkovou efektivitu českého zdravotnictví. Adámková rovněž poukázala na vyskytující se problém, kdy pacienti opakovaně vyhledávají další lékařské názory na shodný zdravotní problém, pokud nejsou spokojeni s prvním stanoviskem. Navrhla, aby tato možnost zůstala nadále zachována, ale aby si pacienti za další konzultace připlatili.

Před neuváženým zaváděním finanční spoluúčasti na konferenci Medidaysvarovala také vedoucí české kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) Zsofia Pusztai. Zdůraznila, že před implementací jakýchkoliv poplatků je nezbytné vyhodnotit efektivitu péče, jinak by opatření postrádala smysl a nepřinesla by očekávané zlepšení. Pusztai dále upozornila na nutnost zohlednit dopady opatření mířících na zvýšení efektivity péče na nejohroženější skupiny obyvatel, pro které by zvýšené náklady mohly znamenat omezený přístup ke zdravotní péči.

Příklady z ciziny varují i inspirují

Jak také ilustroval Hlávka, zkušenosti z jiných zemí ukazují, že neuvážené zavedení finanční spoluúčasti může vést k prohloubení nerovností ve společnosti. Například v USA, kde je spoluúčast pacientů vysoká, existují výrazné rozdíly v přístupu ke zdravotní péči mezi různými socioekonomickými skupinami. Naopak, země s nízkou mírou spoluúčasti, jako jsou Švédsko nebo Dánsko, vykazují menší nerovnosti v oblasti zdraví populace.

Kromě finanční spoluúčasti existují i jiné nástroje ke snížení nadužívání péče a podpoře zdravého životního stylu. Patří k nim například preventivní programy zaměřené na včasné odhalení onemocnění, edukaci pacientů o zdravém životním stylu či motivační programy pro zdravotnický personál k poskytování efektivní a kvalitní péče. Důležitá je také podpora digitálních technologií ve zdravotnictví, které mohou zefektivnit procesy a snížit administrativní zátěž.