Poplatek z provozu jaderných elektráren, který hradí ČEZ na jaderný účet, od začátku příštího roku vzroste na 88 korun za každou vyrobenou megawatthodinu elektřiny. Na této výši zůstane příspěvek na jaderný účet zafixován po dobu pěti let, tedy do konce roku 2030. Ministerstvo průmyslu a obchodu to navrhuje v úpravě nařízení vlády, které stanovuje sazby poplatků za ukládání radioaktivních odpadů. Návrh je dostupný v legislativní databázi VeKLEP.
„Navýšení reflektuje předpokládaný rozvoj jaderné energetiky na doposud stávajících jaderných lokalitách Dukovany a Temelín, dále nové odhady na zabezpečení činností Správy úložišť radioaktivních odpadů, mezi které patří ukládání radioaktivních odpadů v provozovaných úložištích, či příprava hlubinného úložiště pro vysoceaktivní odpad a vyhořelé jaderné palivo, nebo vývoj cenových hladin, kdy kumulativní inflace činila více než 50 procent mezi roky 2016 a 2025,“ uvedlo ministerstvo průmyslu v důvodové zprávě.
Zisk se smrskne o 1 miliardu ročně
Tato změna negativně ovlivní zisk společnost ČEZ i objem výběhu daně z příjmu právnických osob. Při výrobě elektřiny v Dukovanech a Temelíně v objemu 32 TWh ročně navýšený poplatek sníží zisk Skupiny ČEZ o 1,05 miliardy korun a výběr daně ze zisku o zhruba 220 milionů korun.
Ani tak to není pro ČEZ úplně špatná zpráva. Na jednu stranu se jedná o významný skok oproti současné výši poplatku, což je 55 Kč/MWh (tato sazba platí od roku 2017). Současně však zůstane hluboko pod maximální výší poplatku, kterou stanovila nedávno schválená novela atomového zákona. Novela totiž nově určila strop na úrovni 120 Kč/MWh.
ČEZ komentuje růst poplatku o 60 procent na 88 Kč/MWh jen opatrně. „Stanovení výše poplatku na jaderný účet je předmětem legislativního procesu, do kterého nám nepřísluší zasahovat. Úpravu odvodů jsme očekávali, reflektuje očekávaný růst nákladů souvisejících s nakládáním s použitým jaderným palivem a jeho uložením,“ reagoval mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Mohlo by vás zajímat
Podle dobře informovaného zdroje Ekonomického deníku se kolem výše poplatku na jaderný účet už loni strhla zákulisní tahanice. Na jedné straně byl ČEZ, který chce logicky platit co nejméně (jaderné elektrárny jsou největším generátorem zisku ve Skupině ČEZ, loni měly na celkovém provozním zisku před odpisy 47procentní podíl). Opačný pohled na věc má státní organizace Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), která chce inkasovat co nejvíc peněz. Vliv ČEZ dle očekávání převážil.
Projevilo se to už na podzim při projednávání novely energetického zákona v poslanecké sněmovně. Původní návrh schválený vládou obsahoval horní mez poplatku pro jaderné elektrárny ve výši 163 Kč/MWh. Poslanci Ivan Adamec (ODS) a Jan Bauer (ODS) přišli s návrhem tuto hranici snížit na 120 Kč/MWh a následně získali podporu celé sněmovny.
Cíl: Vybrat peníze na trvalé úložiště odpadu
Jak Ekonomický deník informoval v únoru, ministerstvo průmyslu poslalo do připomínkového řízení také novou Koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem. Ta uvádí, že příprava stavby hlubinného úložiště vychází na zhruba 23 miliard korun a samotná výstavba na 33 miliard korun. Provoz hlubinného úložiště po roce 2050 vychází na zhruba 1,7 miliardy korun ročně (v cenách roku 2024). Pro srovnání: Na jaderném účtu bylo ke konci minulého roku něco přes 43,5 miliardy korun.
Podle zmíněné koncepce má výběr lokality pro umístění trvalého úložiště radioaktivního odpadu proběhnout do roku 2030. Vedle nejlepší lokality bude určena také záložní lokalita. Celá třicátá léta padnou na získání potřebných povolení a podrobný průzkum zvoleného území. Pokud vše půjde podle plánu, úložiště má být vyhloubeno mezi lety 2040 a 2050.
