Dva čeští výrobci – TEDOM a GENTEC CHP – dominují v dodávkách kogeneračních jednotek na Ukrajinu. Zhruba polovina ze 182 těchto malých energetických zdrojů, které byly od začátku války do země dodány, pocházela z České republiky. Kogenerační jednotky pomáhají aspoň zčásti nahradit zničené teplárny, na které cíleně útočí ruští agresoři.
Jak na konferenci Dny kogenerace 2024 řekl regionální ředitel prodeje Tedomu Robert Géc, třebíčský výrobce za poslední dva roky na Ukrajinu dodal již 60 kogeneračních jednotek o celkovém elektrickém výkonu zhruba 20 megawattů. Zatím se jednalo hlavně o malé zdroje o výkonu od 80 do 1000 kilowattů, které si pořizují městské teplárenské firmy nebo průmyslové podniky.
Podle nedávného vyjádření marketingového manažera Vlada Murára pro ČTK se TEDOM uchází o dodávku dalších 40 kogeneračních jednotek na Ukrajinu. Tentokrát už by mělo jít i o větší zařízení o elektrickém výkonu až 2,3 MW. Podobně se včera vyjádřil také Robert Géc. „Ukrajinská vláda maximálně zjednodušila dovoz, z dovezených kogeneračních jednotek se neplatí DPH,“ řekl Robert Géc.
Druhý zmíněný výrobce GENTEC CHP dodal na Ukrajinu v pořadí již třicátou kogenerační jednotku. Celkový elektrický výkon všech třiceti dodaných jednotek dosahuje 17 MW. „Naší firmě se podařilo opakovaně uspět v mezinárodních tendrech a díky tomu jsme za uplynulých deset měsíců dodali na Ukrajinu už třicet kogeneračních jednotek za více než 450 milionů korun,“ uvedl k dodávkám ředitel společnosti GENTEC CHP Václav Klein.
Právě to je podmínkou úspěchu. Dodávky kogeneračních jednotek financují zahraniční dárci včetně Evropské unie a vlády Spojených států amerických. Ti na projekty v energetice už v součtu poslali přes 700 milionů eur. Výrobci musejí uspět v soutěži, v níž se hraje o cenu i rychlost dodávky. Aspoň prozatím se českým dodavatelům kogeneračních zdrojů v této disciplíně daří.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal před týdnem uvedl, že se zatím podařilo dovézt 182 kogeneračních jednotek, z toho 83 už jich je provozu. Zbývající zařízení mají být připojena do konce roku. Uplatnění nacházejí hlavně ve městech, kde útočící Rusové cíleně zničili starší uhelné nebo plynové teplárny. Prioritu mají dodávky do více než milionového Charkova, který byl terčem častých a opakovaných ruských útoků na kritickou infrastrukturu.
Dodávky na Ukrajinu tak mohou českým výrobcům kompenzovat slabé dodávky na domácí trh. Jak ve svém vystoupení na Dnech kogenerace přiznal ředitel odboru podporovaných zdrojů energie na Energetickém regulačním úřadu Kristian Titka, růst oboru v posledních třech letech v Česku výrazně zpomalil. Hlavní podíl na tom má skokové zdražení zemního plynu po omezení dodávek z Ruska a také zdlouhavé vyřizování notifikace podpory pro plynovou kogeneraci u Evropské unie.
Tím však problémy nekončí. Jak Ekonomický deník upozornil na konci srpna, ministerstvo průmyslu a obchodu ještě za éry bývalého ministra Jozefa Síkely nezvládlo včas zpracovat aktivační nařízení vlády o vymezení rozvoje podporovaných zdrojů energie. Tím fakticky zablokovalo vyplácení provozní podpory pro nové podporované zdroje, tedy pro obnovitelné zdroje i kogenerační jednotky na plynná paliva, pro nové výrobny energie.
ERÚ z tohoto důvodu muselo vydat neúplné cenové rozhodnutí, kterým se stanovuje podpora pro podporované zdroje energie pro rok 2025. To obsahuje pouze výši podpory pro dříve postavené zdroje, ale ne pro ty nové s datem zprovoznění od ledna příštího roku.
Ředitel sekce energetiky ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla následně zpoždění v přípravě nařízení vlády o vymezení rozvoje podporovaných zdrojů energie vysvětlil čekáním na strategické dokumenty. Tedy na balík zahrnující Státní energetickou koncepci či Národní klimaticko-energetický plán. Jejich schvalování se však na vládě zadrhlo kvůli obavám z přijetí „českého Green Dealu“. Ministerstvo průmyslu už dále čekat nechce, návrh aktivačního nařízení podle Neděly předloží v nejbližších týdnech.
David Tramba
