Ministerstvo financí znovu půjčí 15 miliard korun společnosti ČEPS, která se potýká se zvýšenými náklady na služby výkonové rovnováhy. Fakticky se jedná o prodloužení loňské půjčky ve stejné výši o další rok, tedy do 31. července roku 2024. Vyplývá to ze smlouvy mezi ministerstvem a společností ČEPS, zveřejněné v Registru smluv.
Společnost ČEPS přijetí půjčky potvrdila. „Zápůjčka s možností čerpání finančních prostředků až do výše 15 miliard korun má ČEPS pomoci financovat neplánované zvýšené náklady na zajištění systémových služeb, které ze zákona jako provozovatel přenosové soustavy musí poskytovat. Dle metodiky cenové regulace pak budou tyto zvýšené náklady zahrnuty do korekčních faktorů s dvouletým posunem,“ odpověděla mluvčí ČEPS Hana Klímová.
Půjčka bude úročena pevnou sazbou 7,5 procenta ročně. „ČEPS je oprávněna použít poskytnuté peněžní prostředky výhradně k zajištění systémových služeb pro přenosovou soustavu podle Energetického zákona, zejména k průběžnému financování nákladů na nákup podpůrných služeb,“ uvádí se dále ve smlouvě, která je dostupná v Registru smluv. Stoprocentním vlastníkem ČEPS je stát, což poskytnutí státní pomoci usnadňuje.
Nová smlouva o rok prodlužuje původní půjčku, o které Ekonomický deník informoval jako první loni v srpnu. Prvních 6 miliard korun stát půjčil provozovateli přenosové soustavy již v srpnu 2022, dalších 9 miliard vyplatil na účet ČEPS u České národní banky v lednu. Podle původní smlouvy měla být půjčka splatná k datu 31. července 2023, ale se souhlasem obou stran ji bylo možné prodloužit dodatkem či uzavřením nové smlouvy.
Důsledek energetické krize
Půjčka souvisí s energetickou krizí, tedy se skokovým růstem cen elektřiny a zemního plynu. Kromě tržní ceny elektrické energie totiž vylétly nahoru také náklady na udržování rovnováhy v síti. Náklady společnosti ČEPS na nákup těchto služeb se v minulých letech pohybovaly od 6 do 7 miliard korun, loni už to bylo 18 miliard. Skokově vzrostly také náklady na nákup elektřiny na pokrytí ztrát v síti.
Celkové náklady společnosti ČEPS meziročně vylétly o 135 procent na 32,5 miliardy korun a dopředu stanovené regulované výnosy je nedokázaly zcela pokrýt. ČEPS proto loni vykázal ztrátu 3,3 miliardy korun, zatímco o rok dříve měl čistý zisk převyšující 3 miliardy korun. Zatímco většina energetických společností na loňském vývoji vydělala, ČEPS patřil mezi výjimky, jak Ekonomický deník upozornil na konci června.
Zvýšené náklady se promítnou do cen elektřiny pro koncové spotřebitele elektřiny – domácnosti, firmy a další. Stane se tak nejdříve od ledna příštího roku. Část mimořádných nákladů hradí letos vláda ze státního rozpočtu, dotace provozovateli přenosové soustavy během prvního pololetí dosáhly celkem 7,2 miliardy korun.
David Tramba
