Jakkoli komplikované jsou polsko-ruské vztahy, nebrání to některým byznysmenům v odvážných záměrech. Miliardář Zygmunt Solorz-Żak, vlastník uhelných elektráren ze skupiny ZE PAK, přišel s nabídkou, že zafinancuje stavbu jaderné elektrárny v Kaliningradské oblasti a následně bude bezemisní elektřinu importovat do Polska. Třetím partnerem v projektu má být Orbánovo Maďarsko.
Jak je obecně známo, polská elektroenergetika je stále závislá hlavně na uhlí. S každým růstem ceny emisních povolenek a s každým přitvrzením klimatické politiky Evropské unie se z toho stává větší a větší problém. Plánovaná výstavba jaderných reaktorů na polském území zůstává v raném stadiu příprav, žádný viditelný posun se v posledních deseti letech neodehrál. Proč tedy neoživit zmrazený projekt, který se nachází blízko polských hranic?
Zřejmě nejdůkladněji téma překvapivé polsko-ruské jaderné spolupráce popsal energetický analytik Robert Tomaszewski pro web Centraleuropeanaffairs.com. Podle jeho slov se Zygmunt Solorz-Żak snaží přesvědčit polského premiéra Mateusze Morawieckého, aby odhodil stranou tradiční polsko-ruskou nevraživost a projekt podpořil. Třetím partnerem projektu má být maďarská elektrárenská společnost MVM; maďarskou účast v projektu tlačí osobně premiér Viktor Orbán.
Analytik Robert Tomaszewski upozornil i na fakt, že Zygmunt Solorz-Żak vlastní jednu z největších mediálních skupin v Polsku – Polsat. „Vláda ve Varšavě chce pravděpodobně udržet dobré vztahy se Solorz-Żakem s ohledem na sílu jeho médií,“ zmínil Tomaszewski. To je zřejmě důvod, proč Morawieckého vláda zatím kaliningradský projekt neodmítla. Současně jej ani nepodpořila; souhlas by téměř jistě měl negativní dopad na vztahy Polska se Spojenými státy a pobaltskými republikami.
Teď trochu historie. Záměr stavby Kaliningradské jaderné elektrárny oznámili generální ředitel Rosatomu Sergej Kirijenko a guvernér Kaliningradské oblasti Georgij Boos v dubnu 2008. Jenže o pět let později Rosatom oznámil ukončení projektu. Většina elektřiny měla směřovat na vývoz, jenže Polsko, Litva i další země regionu daly najevo, že o ruskou energii nestojí. Pro potřeby malé enklávy s jedním milionem obyvatel by byla elektrárna se dvěma bloky o celkovém výkonu 2400 megawattů příliš veliká.
Již ve zmíněném roce 2008 lákal Rosatom do projektu energetické společnosti z Evropské unie, nabízel jim 49procentní podíl (média tehdy zmiňovala i možný zájem české skupiny ČEZ). Majoritních 51 procent si chtěli Rusové ponechat. V této podmínce může být zádrhel i dnes: ambiciózní byznysmen Zygmunt Solorz-Żak by totiž chtěl majoritu v projektu pro sebe.
Další problém je v tom, že mezi Polskem a Kaliningradskou oblasti není žádné elektrické vedení; to je miliardová investice navíc. Aby toho nebylo málo, ruská přenosová soustava není synchronizována se sítí v zemích Evropské unie. Výjimku tvoří tři pobaltské republiky, ale ty chtějí soustavu nejpozději v roce 2025 „přepnout“ z postsovětského do evropského standardu.
David Tramba
