Strategie polského lídra v těžbě černého uhlí Lubelski Węgiel Bogdanka míří k dolování vzácných kovů. Oznámil to generální ředitel společnosti Bogdanka Kasjan Wyligała. „Začali jsme pracovat na aktualizaci naší strategie. Měla by být hotová do poloviny roku,“ uvedl Wyligała. V ložisku na východě Polska u města Suwałki je odhadováno až 1 a půl miliardy tun titanu, vanadu, železa a vzácných kovů.
„Aktualizace zohlední práce na změnách polské energetické politiky do roku 2040, vytvoření Národní agentury pro energetickou bezpečnost (do které Bogdanka nebude patřit – pozn. red.), metanovou směrnici. Chceme zmírnit rizika,“ řekl dále Kasjan Wyligała.
Vypíchl, že aktualizace strategie má usilovat o diverzifikaci zdrojů příjmů.
„To se promítne nejen do vnímání naší společnosti z pohledu dolu a roku 2049 (konec těžby uhlí v Polsku – pozn. red.). Chceme diverzifikovat zdroje příjmů, abychom udrželi kupní sílu regionu. Nejdůležitější je nákladová efektivita energetického uhlí. Chceme však hledat i jiné zdroje příjmů v souvislosti s hledáním dalších surovin, které jsou potřebné pro ekologický přechod. OZE se neobejdou bez těžby vzácných zemin. I tuto oblast chceme v kontextu naší strategie rozpoznat,“ rozvedl dále generální ředitel důlní společnosti.
Naznačil, že společnost chce posílit i svůj třetí byznysový pilíř, to jest výrobu energie z obnovitelných zdrojů – OZE.
„Chceme z dolů vytvořit koncern, který bude generovat příjmy nejen z těžby černého uhlí,“ uzavřel Wyligała.
Stávající strategie společnosti byla představena v prosinci 2020.
Portály www.eprudnik.pl a pressmix.eu zveřejnily před nedávnem přehled polských nerostných zdrojů, který zpracoval expert Andrzej Łodziński. Kompilace vycházela z veřejně dostupných geologických údajů. Vyplývá z ní, že Polsko disponuje obrovskými nerostnými zdroji. Jen se k nim zatím nikdo nehrne.
Seznam polských nerostných možností začíná ložisky u města Suwałki v severovýchodním Polsku.
„V okolí Suwałki jsou ložiska kovů jako titan, vanad, železo a vzácné kovy. Zásob je 1 a půl miliardy tun rudy. Jen hodnota samotného titanu činí 355 miliard amerických dolarů. Celková hodnota ložiska přesahuje 1 bilion dolarů,“ uvedl Andrzej Łodziński.
Podstatné je, že kromě 50 milionů tun titanu obsahuje ložisko také železnou rudu špičkové kvality (železná ruda v celé Evropě včetně Švédska a Uralu dochází) a obrovské množství tzv. prvků vzácných kovů, které jsou neocenitelné pro moderní průmysl. Bez těchto kovů není možná žádná moderní elektronická ani vojenská výroba.
Těžba polymetalů v Suwałkách má podle experta zaplavit polský rozpočet rychlými příjmy. Protože hornina, v níž se polymetalická ložiska nacházejí, neobsahuje nebezpečné plyny a ložiska jsou mělce pod povrchem, mohla by být těžba levná a bezpečná.
Titan, ocelově šedý, lehký, mimořádně tvrdý a mechanicky odolný kov, se nejčastěji používá jako přísada do oceli. Slitiny titanu se používají v kosmických plavidlech, letadlech a lodích. Používají se také k výrobě chirurgických nástrojů a implantátů (k náhradě kostních defektů), žáruvzdorných součástí, řezných nástrojů a laboratorního vybavení. Titan je také součástí keramických materiálů, barev a laků (titanová běloba).
První, kdo si všiml magnetické anomálie v oblasti Suwałki, byli Němci za druhé světové války, když stíhací letouny přelétající nad oblastí pocítily magnetickou poruchu.
V roce 1957 zde profesoři Jerzy Znosko a Jan Skorupa z Polského geologického ústavu objevili čočkovité ložisko polymetalických rud v anortozitových horninách (alkalická hlubinná hornina, jejímž ekvivalentem je mimo jiné čedič).
Další průzkum v 60. letech 20. století umožnil odhadnout zásoby rud na přibližně 1,5 miliardy tun s možností dalšího zvýšení. Množství samotného vanadu a titanu se odhaduje na přibližně 50 milionů tun každé z nich.
Suwałské polymetalické ložisko může ve skutečnosti obsahovat všechny prvky Mendělejevovy tabulky. V Tajnu u Augustowa se zase nachází více než tucet vzácných kovů, které jsou nezbytné mimo jiné pro výrobu moderních elektromotorů, supermagnetů, luminoforů, speciálních polovodičů, obnovitelných supravodičů a čistých zdrojů energie. Hlavní surovinou jsou sloučeniny niobu, které nyní v moderních technologiích nahrazují vanad. Podle optimistických odhadů by tato ložiska by mohla představovat až 80 procent zdrojů Evropské unie.
(nik)
