Bez spojení není velení, zní staré vojenské pořekadlo. Nově by k němu mohlo přibýt, bez základny, která umožňuje vojákům cvičit, pohybovat se a která zajišťuje údržbu a opravy techniky, nemůže fungovat ani ta nejlepší armáda. Sousední Polsko „na tom tvrdě maká“.
„Jsme ve stavu permanentní expanze,“ řekl portálu Polska Zbrojna velitel polské 18. mechanizované divize – generálmajor Arkadiusz Szkutnik. „Máme několik lokalit, kde se pro potřeby divize realizují vážné investice do vojenské infrastruktury,“ podotkl.
Řada investic jen v jedné divizi
Výčet lokalit v této jediné divizi ukazuje, kolik se toho v současné době v polské armádě vyrábí. „Počínaje Siedlcemi, kde se nachází nejmodernější štábní budova v Polsku a možná i v Evropě, přes budovy místních kasáren až po základnu parku technického vybavení, sportovní halu, sportoviště, jídelnu,“ vypočítává generál pro portál Polska zbrojna.
Kromě toho dochází k rozšíření technické a garážové infrastruktury v Nowe Dębě pro průzkumné a úderné systémy Gladius a kanónové houfnice K-9, raketomety Homar-K.
Výcvikové středisko pozemních sil v Lipie buduje provizorní infrastrukturu pro plánovaný protitankový pluk. Totéž platí pro investice ve městech Wólka Gościeradowska a Gniewczyna Łańcucka, což jsou nové lokality pro podjednotky 18. motorizované brigády a 21. horské střelecké brigády. Zařízení ve Wojnarowě, kde je umístěn 21. prapor Light Mountain, již fungují a neustále se rozšiřují. V Bílé Podlaské, kde se nachází průzkumný prapor a kde se nacházejí podjednotky 1. obrněné brigády, se budují kasárenské budovy pro vojáky, kasárna, cvičiště a garáže.
Mohlo by vás zajímat
Nová kasárna pro obsluhu Abramsů
V Lublinu již existují nová kasárna, stejně jako technické a garážové zázemí pro tanky Abrams. Ve Wesołe u Varšavy byla vybudována technická infrastruktura pro tanky Abrams, kasárna, sportovní zařízení, ale plánuje se také rozšíření výcvikových prostor kasáren a v Łomżi – celé zařízení vybudované od nuly pro park technického vybavení Abrams.
Stejně tak bude v Sulejówku vybudováno nové technické zázemí a infrastruktura dalšího tankového praporu z 1. obrněné brigády.
Podplukovník Krzysztof Rabek, zástupce náčelníka štábu pro podporu na velitelství 18. mechanizované divize, shrnuje: „Pro 18. mechanizovanou divizi bylo nebo je realizováno cca 200 menších či větších projektů. Rozsah investice vypadá působivě – a to je pouze jedna divize.“
Reakce na ruský útok na sousední Ukrajinu
Podnětem k modernizaci polské armády – a armád mnoha evropských zemí – byla ruská anexe Krymu a vypuknutí války na Donbasu. Již v roce 2014 bylo na summitu NATO v Newportu ve Walesu deklarováno, že výdaje na obranu budou zvýšeny na 2 % HDP.
Šok způsobený začátkem totální války na Ukrajině v únoru 2022 dále zvýšil tlak na potřebu rozšíření a modernizace armády. Brzy se také ukázalo, že minimální úroveň financování obrany dohodnutá na summitu ve Walesu nestačí.
Z polského pohledu se potřeba investic do obrany jeví jako zřejmá. Do Polska se dovážejí nové tanky, systémy protivzdušné obrany a letadla.
Bylo také rozhodnuto zvýšit velikost armády a vytvořit nové taktické jednotky, jako je tomu například v případě 18. mechanizované divize nebo 1. a 8. pěší divize. To vyžaduje obrovské finanční a organizační úsilí, protože je také nutné vybudovat nebo rozšířit objekty, kde budou vojáci kasáren, kde budou cvičit, a také budovy pro garážování, servis nebo opravy nových strojů. V posádkách, kam se posílá nebo má v blízké budoucnosti dodávat nová technika, probíhají rozsáhlé přípravy, které zahrnují rozšíření a modernizaci stávajících vojenských základen.
V investicích vedou letiště
Letiště jsou vlajkovou lodí v oblasti investic. Na 21. základně taktického letectva ve Świdwinu v západním Pomořansku budou zde umístěné stíhací bombardéry Su-22 brzy nahrazeny víceúčelovými F-35 zakoupenými od Američanů a také FA-50, lehkými bojovými letouny korejské výroby. „Díky těmto změnám se v základně realizuje asi 30 různých typů investic,“ informuje velitel 21. stíhací perutě plukovník Roman Stefaniak. Součástí modernizace je i vzletová a přistávací dráha, která dostane nový povrch a systém osvětlení. Pojezdové dráhy a odbavovací plochy budou zrekonstruovány.
„S ohledem na piloty F-35 budou postaveny budovy pro cvičení na simulátoru, plánování misí a instruktáže,“ říká Stefaniak. Součástí změn je také demolice některých starých hangárů a výstavba nových zařízení – jak pro letouny F-35, tak FA-50. Některé ze starých hangárů budou zrekonstruovány. „V roce 2027 budeme mít jedno z nejmodernějších letišť v Polsku,“ zdůrazňuje velitel základny Świdwin.
Velkou proměnou prochází také 32. základna taktického letectva v Losku. Byla prodloužena vzletová a přistávací dráha, která také získala moderní odvodňovací a námrazový výstražný systém – investice realizovaná společně s americkým letectvem stála 100 milionů zlotých. Další práce spočívají v přípravě základny pro příjem F-35 s bílou a červenou šachovnicí na křídlech. První „husaři“ u 32. stíhací letky by se měli objevit v polovině roku 2026.
Na 56. letecké základně v Inowrocławi, kde budou umístěny útočné vrtulníky Apache, se toho hodně změnilo. V rámci příprav na jejich příjem byla modernizována věž řízení letového provozu, letiště bylo m.in mimo jiné vybaveno radarovým přistávacím systémem GCA-2000.
„To jsou příklady ze západní části země, ale hodně investic probíhá i na východě – příkladem jsou výše zmíněné projekty realizované 18. mechanizovanou divizí. Kromě toho se podél celé severovýchodní a východní hranice země – od Elblągu přes Bartoszyce, Olecko, Augustów, Białystok, Białou Podlasku, Włodawu, Chełm až po Żurawici, Przemyśl a Sanok – budují nová zařízení pro obrněné jednotky, ženisty, průzkum a protiletadlovou obranu. Vznikají nebo se rozšiřují také logistická zařízení, divizní štáby, dělostřelecké a spojovací jednotky,“ shrnuje portál Polska zbrojna.
Jejich tempo je expresní
Výdaje na investice související s vojenskou infrastrukturou v Polsku rostou expresním tempem. Podle údajů ministerstva obrany bude jen v letošním roce vyčleněno 7,5 miliardy zlotých na výstavbu a modernizaci výcvikových prostorů, letišť a kasáren. Tato částka je o 5 % vyšší než v loňském roce a téměř o 35 % vyšší než před dvěma lety.
Tradičně má nejvíce peněz na rozdělování Inspektorát podpory ozbrojených sil. Letošní rozpočet této instituce, vyhrazený na výstavbu nových zařízení a důkladnou modernizaci těch stávajících, bude činit 5,36 miliardy zlotých, což je téměř čtyřikrát více než před čtyřmi lety. K tomu je třeba připočítat 605 milionů na průběžné opravy a údržbu infrastruktury.
Zákon o vnitřní obraně přijatý v březnu 2022 uvádí zdroje financování projektů realizovaných v rámci Programu rozvoje ozbrojených sil: část peněz pro armádu pochází z polského státního rozpočtu, část z mimorozpočtového Fondu na podporu ozbrojených sil (FWSZ), který se skládá z prostředků získaných z půjček a dluhopisů. Letošní plány předpokládají, že na obranu bude vyčleněno téměř 187 miliard zlotých, což představuje 4,7 % letošního HDP. V příštím roce se očekává, že tyto fondy vzrostou dokonce na 5 % HDP.
Nefinancuje jen stát
Jedná se o vnitrostátní financování, ale existují také iniciativy EU, jako je koncept s názvem „Readiness 2030“, který v březnu 2025 představila Evropská komise. „Předpokládá vyčlenění až 800 miliard eur na posílení obranné infrastruktury členských států Evropské unie prostřednictvím snadno dostupných půjček, fiskálních úlev a také zavádí možnost převodu části peněz EU na účely související s obranou. Díky tomu bylo možné převést část finančních prostředků z Národního plánu pro oživení a odolnost (NPR) přidělených Polsku. Budou použity k financování obranných struktur a infrastruktury dvojího užití, včetně především dopravní infrastruktury (mosty, silnice, tunely, letiště a přistávací dráhy),“ připomíná Polska zbrojna.
Některé projekty jsou spolufinancovány spojeneckými zeměmi – k tomuto účelu je využíván Program bezpečnostních investic NATO (NSIP). To platí pro vojenskou infrastrukturu využívanou spojenci – letiště, sklady a sklady – ale díky programu pro vojáky americké armády byla nová kasárna postavena také v táboře Głębokie na cvičišti Drawsko. Od března je zde umístěno asi 500 amerických vojáků a cílem má být 2,5 tisíce z nich. Na Visle je umístěno několik tisíc zahraničních vojáků, kterým je také třeba zajistit podmínky pro fungování. Kromě toho je nutné zajistit, aby v případě hrozby byla země připravena přijmout další jednotky, které budou bránit východní křídlo NATO.
V roce 2020 podepsaly Polsko a USA Dohodu o posílené obranné spolupráci (EDCA). Předpokládá realizaci investic, které budou přínosem pro obě strany. Tento výčet zahrnuje například Camp Kościuszko v Poznani, kde je v současné době umístěno Předsunuté velitelství V. sboru americké armády, nebo rozšíření letecké základny v Powidži, kde je umístěna bojová letecká brigáda americké armády. Práce na mnoha investicích stále probíhají. „V současné době je zahájeno téměř 50 investičních úkolů ze 115, které mají být realizovány pro ozbrojené síly USA,“ informuje vedoucí divize stavebních investic při Inspektorátu pro podporu ozbrojených sil plukovník Michał Kujawski.
Civilní infrastruktura pro vojenské užití
Portál Polska zbrojna připomíná, že armáda by měla být dobře vybavená a vycvičená, ale také mobilní. Potřebuje k tomu silnice, železnice a letiště – proto bylo v Polsku v poslední době realizováno velké množství tzv. dual-purpose investic.
Civilní infrastruktura by měla být vybudována nebo modernizována tak, aby mohla být kromě civilního využití využívána i vojensky. Potřeba jsou například silnice značné šířky a pevnosti, mosty s dostatečnou nosností nebo letiště, kam se vejdou i vojenské dopravní stroje. Za účelem přípravy toho všeho spolupracuje ministerstvo národní obrany s dalšími ministerstvy a institucemi ve fázi plánování, vyhodnocování a realizace investic, které mohou tak či onak podpořit obranu.
„Ministerstvo obrany se aktivně podílí na procesu přizpůsobování technických parametrů vybraných úseků obecních, okresních a zemských komunikací vojenským požadavkům. Děje se tak m.in dalším spolufinancováním investic v rámci Vládního fondu rozvoje silnic, kde ministerstvo národní obrany vydává stanoviska k projektům a podporuje rozvoj silniční infrastruktury důležité pro obranu, která je ve vlastnictví místních samospráv,“ vysvětluje mluvčí ministerstva obrany Janusz Sejmej.
Rudá silnice i železnice
V této souvislosti stojí za zmínku program Bezpečnostní pakt pro Polsko – Střední Pomořansko. Počítá s výstavbou a rozšiřováním dopravní infrastruktury na severu země, která je klíčová pro rychlý přesun vojsk a techniky. Příkladem je takzvaná Rudá silnice, která má zlepšit dopravu mezi přístavem Gdyně a obchvatem Trojměstí.
Modernizace dopravy se ale týká i železničních tratí, které se na mnoha úsecích postupně přizpůsobují potřebám armády. Například v prosinci 2024 společnost PKP Polskie Linie Kolejowe za peníze ze státního rozpočtu a Evropské unie vybudovala dvě nakládací místa u Opole.
Dalším příkladem je rozšíření a modernizace letiště ve Vratislavi. „Investice zahrnuje výstavbu nové odbavovací plochy pro letadla a pojezdové dráhy, rekonstrukci stávajících pojezdových drah, letadlo pro odmrazování a vytvoření rychlého výjezdu z přistávací dráhy,“ vyjmenovává Bartosz Wiśniewski, mluvčí zařízení ve Vratislavi. Díky tomu bude letiště schopno odbavit větší počet cestujících, ale také častěji přijímat vojenská letadla – zejména ta, která patří americkému letectvu. Američané zde přesouvají vojáky a vybavení na východní křídlo NATO. „Investice bude stát 376 milionů zlotýcho. Z této částky pochází 150 milionů z fondů EU,“ vysvětluje Wiśniewski. Modernizací projdou podle portálu Polska zbrojna také letiště v Krakově a Rzeszówě. Používají se také pro civilní i vojenské účely.
Hlavně, aby bylo kde cvičit
To ale stále není zdaleka vše. Je zde také potřeba prostor pro cvičení a školení – a to je důvod, proč polská cvičiště procházejí již dobrých pár let skutečnou revolucí. Například v polovině března letošního roku byla dokončena velká investice do Polního výcvikového centra Żagań: po důkladné modernizaci zde byl uveden do provozu taktický výcvikový pás Joanna Mała. „Zařízení je nyní plně automatizované. Vojáci mohou použít 1800 lehkých i těžkých terčů,“ vysvětluje podplukovník Marek Drabek, velitel OSPWL Żagań. Většinou se jedná o pěchotní štíty, ale na ranveji jsou i terče pro různé typy bojových vozidel a tanků. „Chtěli jsme cvičiště přizpůsobit možnostem moderní techniky. Polsko kupuje Abrams, K2, Borsuk. Mohou zasáhnout nepřítele na mnohem delší vzdálenost. Díky tomu je největší vzdálenost k cíli na taktickém cvičebním pásu Joanna 2 800 m,“ vysvětluje podplukovník Drabek. „A co víc, inovativní vybavení zvýší přesnost hodnocení dovedností střelců. Implementace moderních technologií také umožní pestřejší a efektivnější výcvik, přizpůsobený různým scénářům, což zase zvýší efektivitu výcviku a bude mít přímý dopad na přípravu na operace v terénu,“ dodává důstojník. Modernizace Joanna Mała stála téměř 116 milionů zlotých.
Ve výcvikovém prostoru se kromě nových výcvikových míst rozvíjí také infrastruktura pro simulaci a virtuální výcvik, díky které je možné realističtěji a bezpečněji připravovat vojáky na bojové operace. Příkladem toho je implementace laserového střeleckého simulátoru Gamer, díky kterému mohou podjednotky až na úroveň roty cvičit v Żagani a celý prapor v Drawsko Pomorskie. V posledních letech bylo tamní cvičiště přeměněno na Bojové výcvikové centrum, kde kromě polských vojáků pravidelně cvičí spojenci NATO. A komplexní systém simulace bojiště je jednou z vlajkových lodí investic společnosti Drawsko v posledních letech. Jak vysvětluje vrchní praporčík štábu. Marcin Czerwiński, mluvčí CSB, řekl: „Uvedení Gameru si vyžádalo velké investice. „Museli jsme vytvořit sklad techniky a místa, kde jsou vozidla a vojáci touto technikou vybaveni a pak si to můžeme vyzkoušet. V další části cvičiště byla vybudována budova, kde se plánují jednotlivá cvičení. Nakonec byl na taktickém pásu, obecně známém jako Biedronka, kde se nacházelo velitelské stanoviště, vztyčen objekt,“ vyjmenovává mluvčí. Samozřejmostí byl i systém kamer a antén vysílajících signál.
Pás vojenských zařízení Shield East
Jedním z nejdůležitějších komplexních programů týkajících se rozvoje vojenské infrastruktury pro zvýšení bezpečnosti východního křídla NATO je Shield East – Štít východ. Je to pás vojenských zařízení, která mají chránit Polsko před invazí vojsk možného agresora, který se dnes nachází na jednom z nejcitlivějších míst v Evropě. Shield East se bude skládat z moderních radarových systémů, anti-drome systémů, opevnění – jak těch, které byly vytvořeny na zelené louce, např. minová pole nebo betonové instalace, tak těch, které využívají přírodní terénní překážky, jako jsou bažiny nebo křoviny. Počítá se také s přizpůsobením stávající infrastruktury vojenským potřebám, např. z hlediska zvýšení nosnosti silnic a mostů a pokrytí citlivé oblasti účinnou komunikační sítí. Investice by měla být hotová do roku 2028. Ze státního rozpočtu má být na tento účel vyčleněno 10 miliard zlotých. Kromě toho budou k dispozici fondy EU.
Efekt i pro města
Investice do jednotek nebo nových vojenských objektů jsou nejen důležitým prvkem obrany země, ale také příležitostí pro infrastrukturní a ekonomický rozvoj mnoha měst. Na to poukázal náměstek ministra národní obrany Cezary Tomczyk, který při diskusi o detailech východního štítu východ zdůraznil tři rozměry investice. „V první řadě je to samozřejmě to, co často vidíme každý den, tedy protitankové příkopy, železobetonoví ježci a další betonová infrastruktura. Druhým rozměrem jsou inovace: protidronové systémy, průzkum, spolupráce s dalšími službami – vojenskými i civilními. Třetí dimenzí je dimenze sociální,“ vyjmenoval. Právě ta je pro místní komunity nesmírně důležitá, protože díky armádě se objevují nové příležitosti. Místní vládní úředníci jsou si toho dobře vědomi.
Marcin Mądry, starosta města Susz v okrese Iława, kde vznikne vojenská jednotka, ve které bude sloužit až tisíc vojáků, zdůrazňuje: „Výstavba vojenské infrastruktury v naší oblasti je především příležitostí pro rozvoj místní ekonomiky. Investice související s obranou přispívají k růstu zaměstnanosti, stimulují trh služeb a podporují rozvoj podnikání. Přítomnost armády má pozitivní dopad na rozvoj silniční a energetické infrastruktury, ale i na další socioekonomické aspekty, které mohou být přínosem pro všechny obyvatele.
To potvrzuje i generálmajor Arkadiusz Szkutnik. „Z mých kontaktů s představiteli místní samosprávy vyplývá, že místní úřady se s velkou nadějí dívají na rozvoj vojenské jednotky ve své oblasti, protože zvyšuje pocit bezpečí, pracovních míst, nových příležitostí pro místní firmy a rozvoj infrastruktury,“ říká generál. Podle plukovníka Michała Kujawského, pokud jde o vojenskou infrastrukturu, lze v posledních letech hovořit o skutečné revoluci. „Je to otázka rostoucích rozpočtů souvisejících s investicemi, tempem výstavby a epochálním skokem v kvalitě realizovaných budov. To vše má velký vliv na zvýšení obranného potenciálu země,“ uzavírá.
„Není divu, že v posledních letech Polsko přijalo konzistentní kurz k budování moderních a efektivních ozbrojených sil – bezpečnost je základem úspěšného rozvoje země. Nestačí však navyšovat velikost armády nebo pořizovací programy a investice do vybavení: je třeba pečovat o rovnoměrný rozvoj zařízení, díky čemuž bude mít armáda co nejlepší podmínky pro fungování,“ uzavírá portál Polska zbrojna.
