Evropa musí vynaložit více prostředků, „aby si udržela přítomnost Američanů v Evropě“, řekl polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz. Setkal se s americkými představiteli spojenými s Trumpovou administrativou a zdůraznil rozsah polské obranné výstavby.

„Můžeme nové Trumpově administrativě klidně ukázat, že dvě podmínky, které prezident Trump často zdůrazňuje: výdaje na obranu, které máme na nejvyšší úrovni v NATO, a vzájemné ekonomické vztahy pro americký byznys, realizujeme na nejvyšší úrovni v Evropě,“ řekl Kosiniak-Kamysz. „Je to jakási pojistka,“ dodal.

A pokud se ostatní evropské země obávají ústupu USA z kontinentu a z NATO za Trumpa, měly by následovat příkladu Polska, řekl. „Evropa by měla více investovat do bezpečnosti, aby si udržela přítomnost Američanů v Evropě, a ne aby je nahradila,“ řekl.

Další cíl tohoto masivního nárůstu výdajů na tanky, systémy protivzdušné obrany, dělostřelectvo a stíhačky je jasný: zastrašit Rusko.

Mohlo by vás zajímat

„Musíme být připraveni na jakýkoli scénář, proto investujeme tolik peněz do zbrojení. NATO má dva úkoly: odstrašení a obranu,“ řekl Kosiniak-Kamysz z polského ministerstva obrany. Budova sousedí s mohutnou ruskou ambasádou v centru Varšavy, pozůstatkem ze sovětských dob, kdy Moskva potřebovala mít svůj někdy nespolehlivý satelit pod dohledem.

Trump tlačí na výdaje

„Musíme investovat tolik, aby si Ruská federace uvědomila, že útok na kteréhokoli člena NATO nebo Polsko je zcela nepředvídatelný a bude mít tragické následky,“ řekl polský ministr. Revoluce ve vojenských výdajích se urychlila po ruské invazi na Ukrajinu v plném rozsahu a tlak ze strany Trumpa žene rozpočty výše. Nový americký prezident chce, aby výdaje NATO vzrostly na pět procent HDP, což je obrovský skok oproti současnému cíli, který činí nejméně dvě procenta (a ani to mnohé země po léta nedodržují).

Zvýšení cíle NATO bude projednáno na červnovém summitu aliančních lídrů v Haagu. Estonsko a Litva s Trumpovým cílem souhlasí a Kosiniak-Kamysz řekl: „Pět procent je ambiciózní, ale nezbytný cíl. Pokud takový návrh existuje, jsme rozhodně pro to, aby zvýšení výdajů bylo základem příštího prohlášení summitu,“ uvedl polský ministr. Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že nový cíl bude „nad tři procenta“.

Kosiniak-Kamysz dodal, že země, které nedosahují ani starého dvouprocentního cíle – nyní jej plní 24 z 32 členů aliance – by jej měly rychle dohnat. „Těžko si dovedu představit, že by někdo seděl u jednacího stolu při jednání o navýšení rozpočtu, pokud nesplnil cíl dohodnutý před mnoha lety,“ řekl.

Varšava Kyjevu: Zbraně ano, vojáky ne

Přestože podpora Ukrajiny bude hlavním tématem summitu, Kosiniak-Kamysz pochybuje, že Kyjev dostane pozvání do aliance, v něž doufá. Zdůraznil, že pozvání musí být jednomyslné; mezi některými členy v současnosti panují hluboké pochybnosti o přijetí země, která vede válku.

„Polsko podporuje, aby Ukrajina byla blízko nás, aby se integrovala s Evropou,“ řekl Kosiniak-Kamysz, aniž by upřesnil postoj Varšavy k vydání pozvánky, ale zdůraznil, že vlastní integrace Polska se Západem trvala více než deset let.

Zdůraznil také, že Polsko nepodporuje vyslání svých vojáků na Ukrajinu – myšlenku, kterou loni poprvé vyslovil francouzský prezident Emmanuel Macron. Osobnosti v Trumpově administrativě nyní prosazují koncept vyslání evropských vojáků na Ukrajinu, kteří by v případě mírové dohody s Ruskem působili jako mírové jednotky. „Polsko od začátku jasně říká, že neuvažuje o scénáři vyslání vojáků na Ukrajinu,“ uvedl Kosiniak-Kamysz.

V den rozhovoru na začátku tohoto týdne podepsal polský ministr smlouvu za 745 milionů dolarů na vybavení nové polské flotily stíhaček Lockheed Martin F-35 Lightning II více než 200 protiraketovými střelami AGM-88G. Nebude to poslední velký nákup zbraní z Varšavy. „Svět nebyl nikdy tak dynamický a nebezpečný jako v době, v níž žijeme,“ řekl Kosiniak-Kamysz.