Polsko aktualizovalo svůj Národní železniční program s výhledem do roku 2030 z předchozí verze platné do letošního roku. Prioritou je pokračovat s budováním bezpečné, rychlé a moderní infrastruktury, napsal Railway PRO Magazine. Rozhodnutí pro období 2024-2030 přijala vláda 16. srpna 2023. Celkový objem financí pro národní strategický plán je 170 miliard polských zlotých (PLN), tedy téměř 38 miliard eur.
„Přijetí nového programu znamená nový impuls pro železniční investice v zemi. Jsem si jistý, že díky tomu se bude doprava po kolejích v Polsku i nadále dynamicky rozvíjet, jako tomu bylo od roku 2015,“ okomentoval program ministr infrastruktury Andrzej Adamczyk. Polsko například plánuje během příštích sedmi let elektrifikovat téměř 1400 km železničních tratí, což umožní nasazení dalších elektrických vlaků poskytujících moderní, pohodlné a rychlé služby.
Z celkové částky necelých 38 miliard eur je 17,6 miliard určeno na realizované projekty zahájené v letech 2014–2020, 17,8 miliard eur se bude investovat do roku 2027 a 2,4 miliardy eur půjde z Národního plánu obnovy. Předchozí Strategii rozvoje železniční infrastruktury do roku 2023 přijala vláda v roce 2015 s objemem investic 67 miliard PLN (15 miliard eur v současných cenách).
Mezi priority výhledu do roku 2027 patří především dokončení velkých investičních projektů. Jsou jimi například a práce na páteřním průtahu Varšavou, výstavba tunelu v Lodži a modernizace trasy Gdyně – Słupsk. Pokračovat mají dále i realizace modernizace klíčových tratí v hlavní síti TEN-T, jako jsou Katovice – Zebrzydowice nebo Białystok – Ełk – Trakiszki, což je spojení s Rail Baltica. Kromě toho nová strategie zahrnuje i výstavbu nové tratě Podłęże – Tymbark a modernizaci tratí Skierniewice – Łuków nebo Bydhošť – Kościerzyna – Gdyně.
Cílem železničního programu do roku 2030 je jednoduše řečeno vybudovat také rychlejší a spolehlivější tratě: poprvé v historii polská železniční síť umožní vlakům osobní dopravy jezdit maximální rychlostí 250 km/h. Prvními úseky s vyšší než konvenční rychlostí jsou centrální železniční trať (CMK), která obsluhuje Varšavu, Krakov, Katovice a Wroclaw a úsek Ełk – Suwałki – státní hranice, který je součástí mezinárodního dopravního koridoru E-75 Rail Baltica.
Časy cest by se měly výrazně zkrátit
Projekty v rámci nové strategie umožní výrazně zkrátit cestovní časy. Důraz se klade na železniční spojení z centrálního varšavského nádraží do Ełku, do Kołobrzegu v severozápadním Polsku u Baltského moře a na trasu spojující Radom, Kielce a hlavní nádraží Krakov, jakož i na tratě Kraków – Nowy Sącz a Bialystok – Gdaňsk.
Polský národní železniční program „zajišťuje financování důležitých, strategických železničních projektů. Rozhodnutí vlády znamená, že polské železniční tratě budou ještě modernější a cestující dostanou ještě zajímavější a konkurenceschopnější dopravní nabídku,“ doplnil k tomu náměstek ministra infrastruktury Andrzej Bittel. Například nové spojení Podłęże – Piekiełko je chybějícím článkem na síti TEN-T a po dokončení umožní i rychlou železniční nákladní dopravu ve směru sever–jih na ose Balt – Balkán – Černé moře na „jantarovém koridoru“ RFC 11. Trať rovněž zvýší kapacitu nákladní dopravy mezi zeměmi Visegrádu a odlehčí baltsko-jadranskému železničnímu koridoru (RFC), který prochází vysoce urbanizovanou oblastí Horního Slezska.
Plány polského železniční dopravce PKP pro nadcházející roky jsou velmi ambiciózní. V rámci pokračování programu do roku 2030 se předpokládá realizace různých akcí ve 150 lokalitách v celém Polsku, přičemž analýzy vymezily dokonce přes 300 lokalit, u nichž je celková odhadovaná hodnota hrubých investičních výdajů cca 4,4 miliard polských zlotých. Mezi kritérii zohledněnými při výběru konkrétních objektů zařazených do nového programového období patřily frekvence cestujících, technický stav a komplementarita s investicemi do infrastruktury železniční dopravní cesty.
Prioritní jsou i menší projekty
Součástí nového železničního programu jsou i projekty na zlepšení železničních uzlů v jižním Polsku, protože při jejich výběru se podle ministra „nesoustředí pouze na velké investice, jako je výstavba trati Podłęże – Piekiełko nebo modernizace varšavské meziměstské trati, ale znamená to i menší investice, díky kterým se zvýší možnosti železniční dopravy.“
Projekty tak zahrnují například i výstavbu Jedlicze – Szebniespoj, postavený mezi tratěmi č. 106 (spojuje Rzeszów s Jasłem) a č. 108 (zabezpečuje spojení Stróże, Jasło, Krosno, Nowy Zagórz, Ustrzyki Dolne a Krościenko). Tento projekt je nezbytný pro vytvoření přímého spojení na trase z Rzeszówa na jih, směrem na Krosno a region Bieszczady bez přestupu ve stanici Jasło. V současné době neexistuje žádný operátor, který by poskytoval služby na této trase, která je nerentabilní a cestující potřebují na cestu mezi těmito městy více než dvě hodiny. Po realizaci projektu budou moci železniční dopravci spustit služby zajišťující přímé spojení na trase Rzeszów – Krosno – Nowy Zagórz a cestovní dobu, která se stane atraktivní. Železnice se tak stane ještě častěji voleným dopravním prostředkem.
PKP Polskie Linie Kolejowe již pro tento projekt má stavební projekt a získala povolení a ekologické rozhodnutí. Výběrové řízení na návrh a výstavbu bude zahájeno do konce letošního roku, samotné práce by měly začít v roce 2025 s dokončením v roce 2027.
Dalším projektem, který bude mít velký dopad na železniční dopravu, je výstavba trati Gorlice – Zagórzany. V současné době není dopravci využívána železniční trať č. 110, která vede do centra Gorlice, okresního města v provincii Malopolsko. Obyvatelé jsou tak zbaveni přístupu k železniční síti, kromě možnosti využití periferní stanice Gorlice Zagórzany na lince 108 (spojující Stróże s Jasło, Krosno a Bieszczady). Dopravci nenabízejí spoje do centra Gorlice, protože trať č. 110 je vedena tak, že cestující mohou jet pouze přímo do Jasła, a bez přestupu není možné jet do Stróż, Tarnova a Krakova.
Vybudováním tohoto úseku beta spojení mezi linkami 108 a 110 tak bude umožněna jízda vlaků přímo z centra Gorlice směrem na Stróż, Tarnów a Krakov, aniž by bylo nutné měnit čelo vlaku ve stanici Gorlice Zagórzany nebo jiné. Vláda přijetím Národního programu železnic zajistila financování této investice.
V rámci stejného projektu dojde nejen k výstavbě výpadovky, ale také k modernizaci stanic Gorlice a Gorlice Zagórzany a revitalizaci stávající linky 110 do centra města. Zahájení výběrového řízení na projekt je plánováno na letošní rok a PKP PLK předpokládá vydání povolení a rozhodnutí v roce 2026. Stavební práce jsou plánovány na roky 2027–2029.
Dočká se i Varšava
Jedním z prioritních projektů nového polského národního železničního programu je i varšavská trať přes město. Spočívá v rekonstrukci a modernizaci 50 km tratí, více než 30 inženýrských staveb, včetně dvou mostů přes Vislu a dvou městských tunelů na dálkových a příměstských linkách. Pak také předpokládá modernizaci zastávek Warszawa Śródmieście a Warszawa Ochota a rekonstrukci stanic Varšava Wschodnia a Varšava hlavní. Kromě toho PKP PLK postaví dvě nové zastávky (Varšava Solec a Varšava Nowy Świat). V lednu 2023 uvedl správce železniční infrastruktury do provozu prvních sedm kilometrů této trati.
„Varšava čekala na modernizaci Diameter Line mnoho let. Díky rozhodnutí vlády, která schválila novou strategii, je to možné,“ řekl náměstek ministra Bittel.
Tento projekt zvýší přepravní kapacitu na 24 párů příměstských vlaků a 20 párů dálkových vlaků ve špičce. Vybudováním nových zastávek dojde ke zlepšení cestovního komfortu a také k vytvoření nových přestupních stanic v oblasti stanic Warszawa Śródmieście a Warsaw Wschodnia (stanice Varšava východ) s napojením na síť metra. V rámci modernizace meziměstské tratě se zohlední i potřeby cestujících se sníženou pohyblivostí. Pro ty budou všechny stanice vybaveny novými systémy a vybavením pro lepší přístup.
Diameter Line byla budována od 20. do 60. let 20. století a další provoz na stávající infrastruktuře potýkající se s technickými problémy a zvýšenou přepravní náročností by zvýšil poruchovost a negativní změny ve vlakovém provozu.
PKP Polskie Linie Kolejowe provádí práce ve Varšavě Zachodnia (stanice Varšava západ), které budou dokončeny v příštím roce, kdy se zahájí výběrová řízení na modernizaci stanice Varšava Wschodnia a některých vybraných úseků meziměstské trati. Od poloviny roku 2025 do poloviny roku 2027 budou probíhat práce v dálkovém tunelu a od poloviny roku 2027 do poloviny roku 2029 v příměstském tunelu.
Vyroste zásadní trať
Další důležitou projektovou součástí národní železniční strategie je výstavba tratě Podłęże – Piekiełko v jižním Polsku, která má zajištěné už financování. Jedná se o jedno ze zásadních budoucích spojení v Malopolsku (Małopolska provincie). Nová 60 km dlouhá trať Podłęże – Piekiełko zajistí spojení se Szczyrzycem a odtud se dělí na dvě větve, jednu do Tymbarku (směr Nowy Sącz) a druhou do Mszana Dolna (směr Chabówka), čímž vznikne spojnice ve tvaru písmene „Y“. Dvě větve, část trati 104, se modernizují a celý projekt umožní jízdu vlaků rychlostí 160 km/h. Železniční doprava mezi Krakovem a Zakopaným a Nowym Sączem by se tak měla výrazně zlepšit, což by mohlo mít podle odborníků výrazný dopad na přesun silniční dopravy na železnici.
V současnosti železniční doprava z Krakova na jih stále totiž není konkurenceschopná automobilové dopravě. Cesta vlakem mezi Krakovem a Zakopaným v nejrychlejší variantě trvá téměř 3 hodiny a mezi Krakovem a Nowym Sączem přes 2,5 hodiny a vede okružní cestou přes Tarnów. Nový projekt zajistí přímé vlakové spojení mezi těmito městy a výrazně zkrátí cestovní časy. Po dokončení nová trať zkrátí jízdy vlakem mezi Krakovem a Nowym Sączem na pouhou jednu hodinu a doba jízdy z Krakova do Zakopaného bude o něco více než 1,5 hodiny.
Výstavba této železniční trati byla rozdělena do několika etap, všechny by měly začít v příštím roce. Manažer železniční infrastruktury podepsal projektové smlouvy v lednu 2019. Tato trať Nová Podłęże – Piekiełko je chybějícím článkem na TEN-T a po dokončení umožní také rychlou intermodální a kombinovanou nákladní dopravu ve směru sever–jih na ose Balt – Balkán – Černé moře a vytvoří jantarový koridor RFC 11 . Trať rovněž zvýší kapacitu nákladní dopravy mezi zeměmi Visegrádu a odlehčí železniční dopravě na baltsko-jadranském RFC procházející vysoce urbanizovanou oblastí Horního Slezska.
(mig)
