Dron nad citlivým objektem, sirény v ulicích nebo varování před útokem. Polská vláda nyní výrazněji řeší, jak mají obyvatelé reagovat ve chvíli, kdy se běžný den změní v krizovou situaci. Vedle nové instrukce pro ohrožení útokem ze vzduchu pracuje na propojení sirén, upravila systém varování a zavádí další způsoby, jak dostat zprávy přímo k lidem.
Součástí širšího bezpečnostního průvodce je přitom i návod, co mít doma, kam se ukrýt a kdy se evakuovat. Tištěný průvodce se do domácností distribuuje už pár měsíců.
Varování před útokem ze vzduchu
Polské ministerstvo vnitra a správy informovalo, že se jeho představitelé setkali s novináři kvůli správné reakci v situaci, kdy hrozí útok ze vzduchu. Ministerstvo zároveň dokončilo práce na instrukci, která upravuje reakci na takové ohrožení.
Nejde přitom pouze o samotný způsob varování. Polsko podle ministerstva vnitra upravilo i alerty RCB, tedy systém varování obyvatel před hrozbami, a pracuje na propojení dnes rozptýleného systému sirén, aby bylo možné jejich spuštění v celé zemi jediným tlačítkem. Ministerstvo také připravuje aplikaci, která má účinněji dostávat informace o hrozbách k obyvatelům.
Dalším připravovaným nástrojem je technologie Cell Broadcast. Ta má v okamžiku ohrožení vyvolat v telefonu zvukové i textové upozornění. Polsko zároveň zahajuje označování objektů kolektivní ochrany. Vedle samotné příručky tak pracuje i na způsobu, jak obyvatelům v případě krize předat varování.
Samotný bezpečnostní průvodce přitom podle polské vlády neznamená, že bezprostředně hrozí nějaké konkrétní nebezpečí. Jeho účelem je připravit obyvatele na různé krizové scénáře, mezi které patří mimo jiné válečné situace, přírodní katastrofy nebo rozsáhlé výpadky elektřiny.
Když zazní siréna, rozhodují první kroky
Část průvodce věnovaná útoku ze vzduchu je velmi konkrétní. Při zaznění poplachu mají lidé využít předem naplánovanou evakuační trasu a zamířit do úkrytu. S sebou si mají vzít evakuační batoh.
Polská příručka zároveň upozorňuje na jednu důležitou věc: do úkrytu se nemá jezdit výtahem, ale použít schodiště. Bezpečný úkryt má být pokud možno bez oken, s tlustými stěnami a stropem, přístupem vzduchu a nouzovým východem.
Co když hrozící výbuch zastihne člověka venku? Průvodce radí lehnout si na zem, pokud možno do prohlubně, a chránit si hlavu. Člověk potom nemá úkryt bezdůvodně opouštět.
Polská vláda současně doporučuje nezatěžovat zbytečně telefonní linky. V krizové situaci mají lidé podle průvodce využívat například SMS.
Experti řeší i nález trosek jakéhokoliv vzdušného stroje – dronů, či podobných zařízení. Doporučují se k nim nepřibližovat a nemanipulovat s nimi. Nálezci mají volat na linku 112 a varovat ostatní. Doporučují také minimální vzdálenost 100 metrů od nálezu trosek.
Dron u citlivého objektu? Člověk má zpozornět
Drony se v polském bezpečnostním průvodci objevují i v jiném rozměru. Nejen v podobě samostatného návodu na obranu proti dronovému útoku, ale v části věnované podezřelému chování.
Za důvod ke zvýšené pozornosti průvodce označuje například situaci, kdy někdo pozoruje, fotografuje nebo natáčí citlivé objekty, a to i pomocí dronů. Polská vláda mezi příklady uvádí letiště, nákupní a logistická centra, železniční tratě, vojenské jednotky nebo nemocnice.
Podezřele může podle průvodce působit také člověk, který se snaží získat osobní údaje, plány budov nebo jiné citlivé informace. Pozornost si zaslouží rovněž neobvyklé značky vytvořené například barvou, křídou nebo páskou na místech, kde by být neměly – třeba u energetických či telekomunikačních skříní, na zdech, silnicích nebo lampách.
Pokud má člověk podezření, že někdo plánuje trestný čin, má podle polského průvodce volat na číslo 112. Oznámení policii nebo ABW – civilní kontrarozvědce – podle příručky nepředstavuje pro oznamovatele žádný postih. Podezření následně prověří příslušné služby.
Na útok ze vzduchu se připravte předem
Příprava ale nezačíná až ve chvíli, kdy zazní poplach. Polský návod doporučuje mít doma zásoby nejméně na tři dny a počítat s minimálně třemi litry vody na osobu a den.
Součástí vybavení má být mimo jiné lékárnička, běžně užívané léky, prostředky pro ošetření ran a popálenin, rukavice, dezinfekce nebo vybavení pro zastavení masivního krvácení. Průvodce zmiňuje také respirátory FFP3, teploměr a termofólii.
Neméně důležité jsou věci, které mohou při rozsáhlém výpadku proudu rychle chybět: svítilna, baterie, rádio, nabitý telefon, powerbanka, kabely, svíčky, zapalovač, přikrývky, teplé oblečení a hotovost. Domácnost má mít připravený také způsob, jak zajistit alternativní zdroj tepla bez elektřiny.
Průvodce doporučuje předem si zjistit, kde se nacházejí uzávěry plynu, elektřiny a vody. V domácnosti mají být také detektory kouře, oxidu uhelnatého a plynu. Za bezpečnější místo v bytě či domě považuje průvodce prostor dál od oken, pokud možno u nosných stěn a ve střední části budovy.
Evakuační batoh má mít každý člen domácnosti
Pokud úřady nařídí evakuaci, nemá člověk čekat, až bude situace ještě horší. Průvodce doporučuje uzavřít okna, vypnout vodu, elektřinu a plyn a uhasit zdroje ohně. Lidé si mají vzít oblečení odpovídající počasí a připravený evakuační batoh.
Ten má mít každý člen domácnosti, včetně dětí. Při evakuaci mají lidé podle průvodce pomáhat sousedům, zejména osobám se zvláštními potřebami, a zároveň neblokovat evakuační trasy.
Polská příručka upozorňuje také na přepravu při evakuaci. Člověk nemá neznámým osobám předávat své osobní doklady. Svým blízkým má naopak oznámit, kam směřuje. Průvodce doporučuje sdělit například registrační značku vozidla a aktuální polohu.
Tři dny bez proudu a problém s vodou
Příprava na krizovou situaci ale nekončí u útoku ze vzduchu. Blackout v průvodci neznamená jen tmu v bytě. Výpadek elektřiny může znamenat také problémy s vodou, vytápěním, internetem, telefonními službami nebo platbami kartou.
Proto mají být připravené zásoby vody, trvanlivých potravin a hotovosti. Powerbanky je vhodné nabít předem a domácnost má mít alternativní zdroje světla, tepla a komunikace. Průvodce počítá také s možností použití generátoru.
Při delším výpadku má domácnost podle návodu soustředit vytápění do jedné místnosti. Lednici a mrazák je vhodné otevírat co nejméně a elektrické spotřebiče odpojit.
Povodeň, požár nebo chemické nebezpečí mají jiná pravidla
Bezpečnostní průvodce není zaměřený pouze na vojenské ohrožení. Samostatné části věnuje povodni, požáru, chemickému, biologickému, radiologickému a jadernému nebezpečí.
Při povodni doporučuje sledovat varování, připravit evakuační zavazadlo, zabezpečit otvory v domě a přesunout cennosti i elektrická zařízení do vyšších míst. Lidé mají včas vypnout elektřinu a plyn a postarat se také o zvířata.
Průvodce popisuje dokonce jednoduché signály pro situaci, kdy není možné okamžitě odejít. Bílá vlajka má znamenat potřebu evakuace, červená potřebu zdravotní pomoci a modrá žádost o potraviny nebo vodu.
U požáru je první zásadou okamžitě volat 112. Malý požár se člověk může pokusit uhasit, pokud je to bezpečné. Nemá ale otevírat okna a dveře, pokud by tím podpořil šíření ohně. Při úniku z budovy má použít schodiště, nikoli výtah.
Chemické nebo radiační nebezpečí znamená utěsnit prostor
Při podezření na chemickou, biologickou, radiační nebo jadernou kontaminaci průvodce doporučuje především opustit kontaminovaný prostor, pokud je to možné bezpečně, a upozornit další osoby.
Pokud člověk zůstává uvnitř, má zavřít a utěsnit okna, dveře a větrací otvory a vypnout klimatizaci. V automobilu má zavřít okna a vypnout ventilaci.
Důležitou součástí postupu je také odstranění potenciálně kontaminovaného oblečení, omytí pokožky mýdlem a tekoucí vodou a převlečení do čistého oblečení. Kontaminované předměty mají skončit v uzavřených a označených plastových pytlích.
Při radiačním nebezpečí má být člověk připravený zůstat uvnitř několik dní. Průvodce uvádí, že úroveň radiace se po několika dnech výrazně snižuje.
Auto může být v krizi překážkou
Samostatná část průvodce se věnuje také automobilu. Ten má být technicky způsobilý a s dostatkem paliva. V autě má být mimo jiné lékárnička, hasicí přístroj, výstražný trojúhelník, nářadí a prostředky pro případ poruchy.
Součástí přípravy mají být také papírové mapy nebo mapy dostupné offline. Průvodce zmiňuje rovněž možnost využití CB radiostanice a vysílaček.
V samotné krizi však doporučuje omezit používání automobilu, aby silnice zůstaly průjezdné pro záchranáře a vojenskou techniku.
V davu nepomůže jít proti proudu
Bezpečnostní návod počítá i s méně dramatickou, ale nebezpečnou situací: velkým davem lidí. Člověk má předem vědět, kde jsou východy, a při pohybu davu se vyhnout náhlým změnám směru.
Průvodce doporučuje postupovat spíše k okraji davu a vyhýbat se úzkým místům, sklu, zdím a plotům. Pokud někomu spadne telefon nebo jiná věc na zem, nemá se pro ni v hustém davu ohýbat.
Když člověk upadne, má se pokusit co nejrychleji vstát. Pokud to není možné, má se stočit a chránit si hlavu.
Při teroristickém útoku platí jednoduchá posloupnost
Samostatná kapitola se věnuje teroristickému útoku. Pokud člověk útok spatří, má se podle průvodce vzdálit, upozornit ostatní a zavolat pomoc. Nemá se k útočníkovi přibližovat ani se vracet na místo.
Pokud útěk není možný, má se ukrýt mimo dav, ideálně za pevnou překážku nebo tlustou stěnu. Dveře má zablokovat, zakrýt okna, vypnout světla a ztišit telefon.
Pokud člověk nemůže ani utéct, ani se ukrýt, průvodce popisuje možnost aktivně se bránit předměty, které má po ruce. Současně varuje před zbytečným telefonováním a zahlcováním sítě. Lidé nemají volat osobám, které se mohou nacházet v nebezpečí, ani zveřejňovat fotografie a videa z útoku nebo šířit neověřené informace.
Krizová zpráva může přijít i do telefonu
Polský průvodce počítá s tím, že informace budou v krizi přicházet několika cestami. Doporučuje sledovat důvěryhodné a oficiální zdroje a ověřovat informace z více nezávislých míst.
Zvláštní pozornost věnuje phishingu, silným heslům, dvoufaktorovému ověřování, zálohám a opatrnosti při používání veřejných Wi-Fi sítí. Průvodce upozorňuje také na zveřejňování informací o polských a spojeneckých vojácích.
Lidé podle něj nemají zveřejňovat polohu nebo pohyb polských a spojeneckých vojáků a nemají fotografovat či natáčet vojáky ani důležité objekty, například mosty, železniční stanice nebo sklady.
Rodinný plán má vzniknout dřív než krize
Celý průvodce nakonec staví na přípravě předem. Rodina má vědět, co udělá, ještě předtím, než bude potřeba jednat.
Plán má obsahovat nouzové kontakty a místa, kde se členové rodiny v případě rozdělení setkají. Má se také pravidelně aktualizovat a procvičovat. Děti, senioři a lidé se zvláštními potřebami mají mít zajištěnou odpovídající pomoc.
Nezapomíná se ani na zvířata. Majitelé mají mít připravené jejich doklady, léky, vodu a krmivo na několik dní, vodítko, náhubek nebo přepravku a identifikaci zvířete. U hospodářských zvířat průvodce počítá se zásobou krmiva a vody až na 14 dní.
Polský bezpečnostní průvodce tak vedle reakce na útok ze vzduchu popisuje také přípravu na blackout, povodeň, požár, kontaminaci, evakuaci, podezřelé chování nebo kybernetické hrozby. A právě současně s příručkou Polsko upravuje i systém varování, od sirén a konkrétních varování – alertů až po připravovaný Cell Broadcast.
