Polská vláda schválila plány na novou přísnou migrační strategii, která bude zahrnovat možnost dočasně pozastavit přijímání žádostí o azyl, pokud budou imigranti hrozit destabilizací státu. Dokument byl zveřejněn, ale podle kritiků vypadá dost obecně a povrchně a neřeší většinu problémů spojených s migrací do Polska.

Před pár dny polský premiér Donald Tusk oznámil, že jeho kabinet schválil strategii s názvem: Znovuzískání kontroly. Zajištění bezpečnosti. Komplexní a odpovědná migrační strategie pro Polsko na období 2025–2030.

Na zveřejnění samotného dokumentu se chvíli čekalo, ale jeho shrnutí bylo zveřejněno na vládních webových stránkách. A hned vyvolalo vyvolává kontroverzi.

Strategie byla přijata přes nesouhlasné názory čtyř vládních ministrů (Lewica), kteří jsou koaličním partnerem ve vládní koalici spolu s Tuskovou centristickou Občanskou platformou a středopravicovou Třetí cestou (Trzecia Droga).

Mohlo by vás zajímat

Mnoho odborníků varuje, že odepření možnosti azylu by bylo porušením jak mezinárodního práva, tak polské ústavy. Nesouhlas s těmito plány vyjádřili i čtyři levicoví ministři.

Vládní oznámení uvádí, že v posledních letech Polsko změnilo status ze země emigrace na zemi přistěhovalectví, přičemž v současné době je v Polsku přibližně 2,5 milionu cizinců s úmyslem zůstat dlouhodobě.

Za vlády bývalé vlády strany Právo a spravedlnost (PiS) v letech 2015 až 2023 vydalo Polsko sedm let po sobě více povolení k prvnímu pobytu přistěhovalcům ze zemí mimo EU než kterýkoli jiný členský stát.

Současná vláda říká, že k této bezprecedentní úrovni imigrace došlo bez jakékoli komplexní strategie. Chce to řešit politikou, která učiní bezpečnost státu prioritou, pokud jde o otázku migrace.

Nástin dále zmiňuje sedm plánovaných oblastí státní intervence: přístup na území, přístup k národní a mezinárodní ochraně, podmínky přístupu na trh práce, vzděláváni migrantů, integraci, občanství a repatriaci a polskou diasporu.

Nejkontroverznějším tématem je, že se vláda bude snažit změnit azylové procedury tak, aby nemohly být využívány k hybridním aktivitám, a zároveň brát v úvahu humanitární rozměr situace na polských hranicích.

To odkazuje na krizi na hranicích s Běloruskem, kde se od roku 2021 pokusily za povzbuzení a pomoci běloruských úřadů přejít desítky tisíc migrantů a uprchlíků – zejména z Afriky, Asie a Blízkého východu.

Jak Polsko, tak jeho partneři v EU popsali tuto krizi jako součást hybridní války vedené proti Západu Běloruskem a jeho spojencem Ruskem.

„Dokument vypadá dost obecně a povrchně a neřeší většinu problémů spojených s migrací do Polska. Zejména je třeba zdůraznit, že dokument neobsahuje žádnou věcnou část, která by na základě konkrétních čísel popisovala současnou migrační situaci v Polsku, situaci na polském trhu práce nebo možnosti organizace příchodu velkého počtu diaspory do Polska, zejména ze zemí bývalého Sovětského svazu. Je třeba zdůraznit, že záměrem vlády bylo řešit migraci cizinců do Polska komplexně a neomezovat se pouze na otázku bezpečnosti hranic, která je napadána běloruskými a ruskými službami. Měli byste vědět, že jen malý počet migrantů chce v Polsku požádat o azyl a ochranu, protože jejich cílem je dostat se do Německa nebo Švédska a využívat tam výhod sociálního státu,“ sdělil Ekonomickému deníku ředitel Centra strategických studií Łukasz Wojdyga.

Bezpečnost Polska a polských občanů byla podle Łukasze Wojdygy přijata jako priorita migrační politiky.

„Měli bychom se poučit z chyb, kterých se západní země dopustily v předchozích letech, když otevřely své hranice ekonomickým migrantům. Důležitým prvkem dokumentu, kterému byla věnována podrobná pozornost, je potřeba integrace migrantů do polské společnosti, a to i těch, kteří do Polska přicházejí pouze na omezenou dobu. V důsledku demografické krize začíná Polsko trpět nedostatkem pracovních sil. Na to upozorňují polští zaměstnavatelé, kterým chybí pracovníci pro konkrétní a specifické investice. Strategie identifikuje potřebu výběru zahraničních pracovníků s ohledem na jejich specializované kompetence. To se může zdát poněkud problematické, protože největší nedostatek je zahraničních pracovníků vykonávajících nejjednodušší práce,“ pokračuje Wojdyga.

Většina výzev a problémů je podle něj pouze naznačena a sami autoři uvádějí, že by měl být připraven program pro realizaci strategie.

„Zdá se, že teprve takové prováděcí a realizační dokumenty odpoví na většinu otázek, které mohou po přečtení vládního plánu vyvstat. Je samozřejmě dobře, že taková strategie vůbec vznikla, ale prozatím ji lze považovat spíše za dokument s politickým účelem než za dokument, který reálně definuje budoucnost polské migrační politiky,“ dodává Łukasz Wojdyga.

Pouze dočasné pozastavení žádostí o azyl

Nová strategie polské vlády umožní „v případě hrozby destabilizace státu přílivem imigrantů dočasně a územně pozastavit právo přijímat žádosti o azyl“.

Shrnutí ale nevysvětluje, co je míněno slovem „územně“, i když je pravděpodobné, že bude odkazovat na pozastavení těchto práv v konkrétní oblasti, například podél hranic s Běloruskem a/nebo na hranici s ruskou exklávou Kaliningrad. Finsko začátkem tohoto roku zavedlo podobné opatření na své hranici s Ruskem.

„Polsko nemůže dovolit skupinám nelegálních přistěhovalců, organizovaným a kontrolovaným Ruskem a Běloruskem, aby překročily naši východní hranici pod záminkou podávání žádostí o azyl,“ konstatovala vláda.

Dodala ale, že „příslušné zákony [o pozastavení práv na azyl] by měly brát v úvahu mechanismus parlamentního dohledu, zranitelné skupiny a zkušenosti jiných zemí“.

Jinde ve svém shrnutí nové strategie vláda říká, že zavede „transparentní vízovou politiku… …na základě selektivního přístupu k migraci“, včetně „podrobných pravidel pro vstup a pobyt cizinců“.

Je to reakce na loňský skandál, v němž má jít o selhání a korupci ve vízovém systému za vlády strany Právo a spravedlnost, jež umožnilo potenciálním migrantům platit za zrychlené procedury a v některých případech to vedlo k tomu, že nebyli řádně prověřeni polskými úřady.

Nově oznámená politika se bude snažit zajistit, aby ekonomičtí migranti „zaplnili mezery“ na trhu práce a „nevytvořili potenciální nové výzvy pro stabilní systém zaměstnanosti v Polsku“.

Bude se také snažit zabránit migrantům v získávání pracovních nebo studentských víz jednoduše jako prostředku k získání přístupu do evropského schengenského prostoru bez skutečného úmyslu pracovat nebo studovat.

Přestože byl dokument schválen většinou kabinetu, bude stále vyžadovat, aby parlament schválil různé legislativní akty a prezident je podepsal.

Zde může Donald Tusk narazit na opozici levice, bez níž jeho koalice nemá parlamentní většinu. Předsedkyně parlamentního klubu Levice Anna Maria Żukowska už se nechala slyšet, že její skupina bude proti pozastavení azylových práv a nepodpoří žádnou legislativu v tomto smyslu.

Je však možné, že část opozice – tvořená národně konzervativní stranou Právo a spravedlnost a krajně pravicovou Konfederací (Konfederacja) – by takové opatření podpořila a pomohla by mu projít. Prezident Andrzej Duda, spojenec strany Právo a spravedlnost, by mohl být také ochoten takový zákon podepsat.

Jakýkoli krok k pozastavení azylových práv by také pravděpodobně narazil na odpor ze strany Evropské komise – která Polsku připomněla jeho povinnost podle mezinárodního práva a práva EU umožnit lidem žádat o mezinárodní ochranu – a právním výzvám u evropských soudů.

Jan Hrbáček