Polsko pokročilo v přípravě ambiciózního dopravního uzlu u Varšavy. Novém letišti s roční kapacitou až 44 milionů cestujících napojeném na vysokorychlostní železnici i dálniční síť. Dokončení předpokládá v roce 2031. Nakolik to ovlivní leteckou dopravu v Česku i Evropě, popsal dopravní expert z Katedry technologie a řízení dopravy na Dopravní fakultě Jana Pernera Univerzity Pardubice David Šourek.
Nové letiště vznikne 37 kilometrů západně od Varšavy v Baranówě. Povede přes něj vysokorychlostní železniční trať mezi Varšavou a Lodží. Polská vláda počítá také s vybudováním třetího a čtvrtého jízdního pruhu v obou směrech na dálnici A2. Zároveň se má vybudovat vysokorychlostní trať z Varšavy do Gdaňsku přes Płock a Grudziądz.
Hotovo v roce 2031
Projekt výstavby nového letištního terminálu je aktuálně ve fázi soutěžního dialogu. Podle informací Port Polska se ho účastní pět konsorcií, celkem jde o 16 stavebních firem.
„Dodavatel by měl být vybrán do konce roku 2026 a podpis smlouvy je plánován ve stejném roce. Přípravné práce proběhnou také v roce 2026. Hlavní výstavba by měla být dokončena nejpozději v roce 2031,“ sdělil Port Polska Ekonomickému deníku.
Odletí Češi raději z Polska?
Nakolik nový dopravní uzel Centralny Port Komunikacyjny (CPK) po dokončení změní letecké plány cestujících z Česka nebo přes Česko a Letiště Václava Havla Praha, bude podle Davida Šourka záviset na tom, jaké služby a spojení letiště nabídne. A jaké dopravce se Polsku podaří na nový uzel přilákat.
„Je možné si představit, že část cestujících by v budoucnu teoreticky mohla nově jako svůj počáteční či přestupní bod zvolit právě nové polské letiště. Zejména pokud CPK nabídne širokou paletu linek, které Praha nenabízí. Nebo pokud bude LOT (polský národní letecký dopravce – pozn. red.) výrazně expandovat jako hlavní dopravce,“ sdělil Šourek.
Pokračoval, že případné přesuny by se týkaly především cestujících, kteří přestupují. Tedy těch, kteří nemají Letiště Václava Havla ani Česko jako cílovou destinaci a využívají je pouze kvůli dalším linkám. „Tito cestující mohou zvažovat přesun do hubu, který nabízí vyšší frekvence spojů, lepší návaznost nebo výhodnější ceny,“ upozornil Šourek.
Cílová stanice: Praha
Naopak u cest, kde je Praha cílem nebo výchozím bodem, lze podle dopravního experta očekávat, že významnější přeliv poptávky nenastane. Velkou roli v tom bude hrát také to, zda se v Polsku podaří vybudovat komplexní multimodální systém. Nejen letiště, ale i železniční a dálniční napojení. „Tím by se výrazně zvětšila spádová oblast nového letiště, což může pro dopravce představovat impuls k přehodnocení stávajících vazeb jednotlivých linek a přestupních bodů,“ podotkl Šourek.
Zároveň podle něj není vyloučené, že CPK může v budoucnu odčerpat cestující i jiným evropským letištím, a to zejména těm, která fungují jako regionální přestupní uzly.
„Uvažovat lze například o Vídni či o Mnichově, které dnes částečně obsluhují středoevropské proudy cestujících, případně Helsinkách v souvislosti s dálkovými lety do Asie,“ dodal.
Mohlo by vás zajímat
Národní financování i půjčky
Projekt Port Polska je financovaný prostřednictvím národního programu, který schválila polská vláda. Program pro léta 2024 až 2032 poskytne 131,7 miliardy zlotých (v přepočtu 754,6 miliardy korun), přibližně 42,7 miliardy zlotých je vyčleněno konkrétně na letiště a 76,8 miliardy na infrastrukturu vysokorychlostní železnice.
Podle Portu Polska financování vychází primárně ze státního rozpočtu, fondů Evropské unie a specializovaných finančních nástrojů. „Část nákladů letiště pokryjí příspěvky akcionářů a partnerství s polskými letišti jako strategickým investorem,“ uvedl. Zbytek je financovaný prostřednictvím dluhových nástrojů.
