Přechod Evropy na nízkouhlíkovou ekonomiku nezasáhne všechny země stejně tvrdě. Studie bruselského think-tanku Bruegel varuje, že ekonomiky závislé na fosilních zdrojích, jako je Polsko a Bulharsko, ale také Česko, čelí v důsledku transformace vyššímu riziku poklesu HDP než země, které jsou v oblasti zelené energetiky průkopníky.
Výzkumníci z think-tanku Bruegel vyvinuli dvoustupňový model, který ukazuje, do jaké míry jsou ekonomiky unijních zemí zranitelné vůči zelené transformaci. Zaměřili se na to, která odvětví jsou nejvíce v ohrožení – od energetiky a těžkého průmyslu až po dopravu. Poté analyzovali, jak dobře jsou jednotlivá odvětví na transformaci připravena.
Čtvrté Česko
Závěr je jasný. Zemím s energetickými mixy, ve kterých převažují fosilní zdroje, nejvíce hrozí pokles HDP. V rámci unijní sedmadvacítky to platí zejména pro Polsko a Bulharsko, ale na čtvrtém místě se umístilo také Česko. Pokud by EU urychlila klimatická opatření, v Česku může mít problémy až 30 procent ekonomiky.
Naopak nejlépe zelenou transformaci mohou zvládnout země, jako je Francie a Švédsko. Země galského kohouta se může spoléhat na jaderné zdroje, severská země na vodní energii. Polsko má kvůli silné závislosti na spalování uhlí zranitelný podíl své ekonomiky ve výši 43 procent. Průměr zemí Unie přitom činí 16 procent.
Riziko pro Slovensko
Největší problémy podle bruselského think-tanku čekají zpracovatelský průmysl. Menší ekonomiky, jako je Lucembursko, Malta a Irsko, čelí relativně nižšímu riziku pro své HDP. Větší riziko nicméně platí pro Slovensko, Polsko a Bulharsko, protože je jejich zpracovatelský sektor více uhlíkově intenzivní. Je to o téměř 10 procent více, než je průměr EU.
„Většina výsledků dopadla podle očekávání, ale jsou zde i překvapení,“ uvedli autoři zprávy. I když jsou tradičně skandinávské země dobře připraveny na transformaci, Dánsko představuje výjimku. Země může přijít až o 23 procent HDP. Je to způsobeno zejména velkým podílem námořní dopravy v dánské ekonomice.
Jak zmírnit dopad?
Studie také poukázala na to, že výsledky analýzy by měly ovlivnit politiku EU a jednotlivých členských států. Vlády mohou zmírnit dopad transformace zdaněním technologií s vysokými emisemi uhlíku, dotacemi na čisté alternativy a rekvalifikací pracovníků pro přechod do odvětví s nízkými emisemi uhlíku. Odklad těchto opatření pouze zvýší konečné náklady „zelené revoluce“, varoval Bruegel.
