Polsko a Slovensko dnes za účasti premiérů obou zemí Mateusze Morawieckého a Eduarda Hegera otevřou nové plynovodní propojení, které podle úřadu slovenské vlády zajistí diverzifikaci při dovozu plynu. Slovensku, jež dříve nakupovalo zemní plyn hlavně z Ruska, nové potrubí zlepší přístup k alternativním dodávkám suroviny.
Výstavba zhruba 164 kilometrů dlouhého plynovodu mezi Slovenskem a Polskem začala v roce 2018. Původní plán počítal s tím, že potrubí bude v komerčním provozu už na konci loňského roku.
Kapacita plynovodu ve směru na Slovensko je 5,1 miliardy metrů krychlových plynu ročně, což zhruba odpovídá slovenské spotřebě plynu. V opačném směru bude možné přepravit 6,1 miliardy metrů krychlových suroviny.
Také Česká republika podle červencového vyjádření premiéra Petra Fialy chystá přímé propojení s plynovodem z Polska.
Státní slovenské plynárny SPP už dříve začaly nakupovat také norský plyn a zkapalněný zemní plyn v zájmu snížení závislosti země na dovozu suroviny z Ruska, které dodávky Slovensku už dříve v tomto roce krátilo. Evropská komise po únorovém zahájení ruské invaze na Ukrajinu ohlásila plán snížit závislost evropského bloku na ruském plynu. Ještě v roce 2020 Rusko zajišťovalo téměř 40 procent spotřeby plynu v Evropské unii.
V České republice je situace jiná. Plán na stavbu česko-polského plynovodu ztroskotal na nezájmu obchodníků s energiemi.Byl to sice dobrý nápad, který bychom dnes kvůli energetické krizi velmi přivítali, ale přesto ztroskotal na nezájmu účastníků trhu.
Aukce kapacity plánovaného plynovodu, který měl propojit českou a polskou síť poblíž Těšína, skončila neúspěchem. Ani jedna společnost působící v oboru plynárenství si nezarezervovala nabízenou kapacitu. Nové propojení se tudíž stavět nebude, informoval před více než rokem Ekonomický deník.
Podle strohého oznámení na webu společnosti NET4GAS si „žádný účastník trhu nezarezervoval žádnou přírůstkovou kapacitu ve výše uvedené roční aukci kapacit, a proto skončil ekonomický test se záporným výsledkem.“ Zájem tehdy nebyl o dodávky plynu z Polska do České republiky, ale ani opačným směrem.
V současnosti nejsou dodávky plynu z Polska k nám technicky možné. Od září 2011 je sice v provozu plynovod Stork, jenže ten umožňuje pouze dodávky z české do polské sítě, a to v objemu do 500 milionů metrů krychlových ročně. Situaci měl změnit výše zmíněný plynovod, který chtěly společnosti NET4GAS a Gas-System postavit během roku 2028.
Česká plynovodní soustava má vysokou přepravní kapacitu ve směru západ – východ, naopak propojení směrem do Rakouska zcela chybí a nedostatečné je i propojení s polskou soustavou. Česká republika tak fakticky může odebírat pouze ruský plyn. Za loňský rok se k nám dovezl zemní plyn v hodnotě 26,2 miliardy korun, z toho podíl Ruska byl 70procentní. Zbytek, formálně vykázaný hlavně jako import z Německa a Norska, pochází ve skutečnosti taktéž z ruských ložisek.
Situace se ale po vydíracích praktikách z Ruska od dubnového stavu výrazně změnila. Provozovatel české plynárenské přepravní soustavy Net4Gas připravil několik variant, jak propojit tuzemskou plynárenskou infrastrukturu na soustavy v sousedních zemích. Představil investiční projekty na příští dekádu, díky kterým by se Česká republika do konce desetiletí mohla napojit na polskou a rakouskou soustavu nebo i na slovenský zásobník plynu. Součástí zvýšení energetické bezpečnosti dodávek má být také už ohlášené získání kapacit v připravovaném nizozemském terminálu.
(nik, dtr, čtk)
