Polské úřady se rozhodly přesunout výrobu nových zbraní na západ od Visly a nezáleží na tom, že polské houfnice Krab s korejským podvozkem se v HSW vyrábějí už léta. Polská společnost Zbr Group oznámila, že v Poznani se budou vyrábět licenční korejské tanky K2.
Licencované korejské tanky K2 – přezývané Černý panter – se budou vyrábět v závodě WZMot v Poznani, zatímco houfnice Krab se budou vyrábět v obrněném centru Bumar Łabędy v Gliwicích, potvrdila polská zbrojní skupina.
První polonizované Černé pantery a licenční houfnice by měly opustit továrny PGZ v roce 2026.
Stovky korejských Černých panterů tedy nevyrobí Zakłady Cegielskiego (HCP), jak se spekulovalo, ale Wojskowe Zakłady Motoryzacyjne Poznań.
Několik stovek houfnic na podvozcích K9 Thunder nebude montovat Huta Stalowa Wola (HSW), která už vyrábí Kraby na korejských podvozcích, ale současný vlajkový výrobce tanků Zakłady Mechaniczne Bumar Łabędy v Gliwicích. Houfnice Krab kombinuje podvozek jihokorejské houfnice K9 Thunder a dělovou věž původně vyvinutou pro britskou houfnici AS90M Braveheart.
Tato rozhodnutí polské zbrojní skupiny, která znamenají přeskupení kompetencí v největších polských zbrojovkách a která odborníky silně překvapila, se velmi pravděpodobně naplní.
Beata Perkowska, vedoucí oddělení komunikace největšího zbrojního holdingu v zemi, potvrdila, že výroba tanků K2 bude soustředěna ve Velkopolsku, zatímco další výrobní linka na kanónové houfnice Krab bude spuštěna ve Slezsku.
Továrny na zbraně jsou umístěny daleko od východní hranice Polska. Kompetence pro realizaci těchto dvou velkých projektů – výroby K2 a K9 v PGZ – budou rozděleny tak, aby bylo možné efektivně řídit cyklus výroby klíčových komponent a jejich finální montáže v uvedených lokalitách. Na projektu se bude podílet také středisko Podkarpacie (HSW – vyrábí polské pancéřové houfnice Krab),“ říká Beata Perkowska.
Představitelé PGZ ve svých nedávných veřejných prohlášeních zdůraznili, že jedním z motivů pro výběr těchto, a nikoli jiných společností pro spolupráci s korejskými partnery, byla potřeba přesunout strategická centra výroby obrněné techniky a dělostřelectva mimo horkou východní hranici.
Perkowska to vysvětluje jinak: uvádí, že PGZ vědomě umísťuje výrobní linky a opravárenské dílny pro nové strategické projekty na západě země, kde lze maximálně využít stávající železniční a leteckou infrastrukturu a personální zdroje, které jsou v těchto regionech k dispozici a které obranný koncern dosud nevyužívá.
Národní zbrojní holding se zatím nevyjadřuje k nákladům na reprofilaci závodů, případné investice a přizpůsobení továren novým úkolům, protože finanční otázky jsou stále součástí dohod vedených v polsko-korejských projektových týmech.
Velkopolská obrněná armáda
Zbrojní průmysl netrpělivě čeká na zprávy o tom, kde se bude vyrábět nová technika na základě korejských technologií (ale také kde se bude postupně modernizovat série hotových zbraní dodaných Soulem – celkem asi 1 000 tanků K2 a 600 houfnic K9), protože rozhodnutí o zadání výroby, nebo dokonce pouhé montáže stovek kusů výzbroje je pro domácí firmy perspektivou rozvoje, investic a technologického pokroku.
Jen první etapa kontraktu s Jižní Koreou přijde Polsko na 3,4 miliardy dolarů (asi devadesát miliard korun).
„Podle staré zásady chtěj mír, ale připravuj se na válku, se musíme postarat o naši bezpečnost. Protože, když se o ni nepostaráme sami, nikdo nám nepomůže,“ uvedl ministr národní obrany Mariusz Blaszczak na nedávném neformálním summitu ministrů obrany EU v Praze.
Premiér Mateusz Morawiecki oznámil téměř dvojnásobné zvýšení polského rozpočtu na obranu v září, z 58 miliard zlotých na téměř sto miliard, tedy v přepočtu více než 500 miliard korun. Z toho třetina má jít na nákup nových zbraní.
Už v příštím roce má polská armáda zvýšit své početní stavy o dvacet tisíc mužů.
(hrb)
