Polská vláda se snaží vyřešit, jak zachovat pracovní místa poté, co odvětví těžby uhlí směřuje k útlumu.
Prosincový pařížský summit dospěl k dohodě, která víceméně v dohledné době ukončuje éru fosilních paliv a zároveň přivolává problémy na Polsko. To je neoblomné a i nadále bude energetické potřeby své ekonomiky zajišťovat pomocí uhlí.
Polská vláda bez ohledu na výsledky klimatického summitu bojuje o záchranu skomírajícího uhelného průmyslu, který byl tvrdě zasažen rostoucími náklady těžby a současně poklesem světových cen uhlí, a celý sektor se tak rázem ocitl v červených číslech.
Pařížský summit na jedné straně znamenal pro Varšavu úspěch, protože té se podařilo vyjednat určité podmínky pro dlouhodobou „dekarbonizaci“ své ekonomiky. Státy se totiž dohodly na dosažení rovnováhy mezi emisemi CO2, které se do atmosféry vypouští a emisemi, které je schopna naše planeta přirozeně z atmosféry eliminovat. To bylo polským ministerstvem životního prostředí vyloženo jako možnost, že výměnou za emise bude moci Polsko vysázet mnoho stromů.
Nicméně bruselské cíle definují pokles emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 40 % v porovnání s rokem 1990. Zároveň byly stanoveny cílové podíly obnovitelných zdrojů na energetické bilanci na 27 % a zlepšení energetické efektivnosti o 27 %.
Tyto cíle Evropské unie však jsou v příkrém rozporu se zájmy polského uhelného sektoru, který vyčíslil své ztráty za tři čtvrtletí roku 2015 na 390 milionů eur. Polský uhelný sektor také na svých bedrech nese dluhy kolem 3,5 miliardy eur. Tuny vytěženého uhlí se hromadí v blízkosti dolů a elektráren, zatímco těžební společnosti horko těžko vyplácejí mzdy a své investice do sektoru omezily téměř na nulu.
Polské uhelné doly mají tu nevýhodu, že jsou hluboké, staré a nákladné, což je smrtící kombinace v dobách, kdy světové ceny uhlí rapidně klesají. Vytěžit tunu polského uhlí stojí zhruba 75 eur, zatímco cena teplárenského uhlí se v Antwerpách pohybuje kolem 50 eur. Polský horník vytěží za rok v průměru 700 tun uhlí, zatímco jeho protějšek v USA vytěží ročně 4 tisíce tun. „Polský uhelný průmysl vyžaduje okamžitou a nelítostnou restrukturalizaci,“ řekl bývalý polský premiér Jerzy Buzek pro server Politico.
Bezuhlíkové „kacířství“
Otázka uhlí není jen ekonomická, ale také velmi emocionální a vlastenecká. Polsko vyrábí téměř 90 % elektrické energie za pomoci uhlí. Uhelný sektor zaměstnává téměř 100 tisíc lidí a také zajišťuje energetickou nezávislost. Na druhé straně ropa a zemní plyn Polsko dováží převážně z Ruska.
Polský prezident Andrzej Duda nedávno prohlásil, že idea dekarbonizace ekonomik, která by je zbavila fosilních paliv, je kacířská. Duda také rázně odmítl stanovování jakýchkoli limitů na těžbu a užívání uhlí, když hovořil zejména o oblasti Belachtowa, kde se nachází významná polská hnědouhelná pánev, napojená na největší evropskou uhelnou elektrárnu.
Předchozí vláda se snažila zachránit největší polskou těžební společnost Kompania Weglova a dokonce předložila plán na uzavření nejdražších a nejméně efektivních dolů a vytvořit novou štíhlejší a ziskovější společnost. Avšak vidina ztráty pracovních míst rozzuřila horníky, a tak se plán prakticky neuskutečnil.
Nová polská vláda naproti tomu vydala uhelnému sektoru bianco šek na to, že bude moci fungovat nejméně do roku 2019, aniž by byl uzavřen jediný důl. Zákonnou normu, která to garantuje, již podepsal prezident Duda.
Ztráty, které doly generují, však utěšeně narůstají. Předsedkyně polské vlády Beata Szydlová chce vytvořit zvláštní vládní agenturu, která by do ztrátových dolů vstupovala a poskytovala těžařským společnostem finanční injekci. Problémem však může být, že většina těchto dolů je zastavena bankám nebo předprodaná elektrárenskému sektoru.
Szydlové plán také může velmi pravděpodobně narazit na pravidla Evropské unie, týkající se nedovolené veřejné podpory. Brusel je již v tomto ohledu s polskou vládou v kontaktu. „Evropská komise je připravena posoudit jakékoli nové návrhy, budou-li někdy nějaké předloženy, a pokračovat v jednáních s polskou stranou v konstruktivních intencích,“ sdělila Evropská komise prostřednictvím svého mluvčího.
Polská vláda také nabádá státem vlastněné elektrárenské společnosti, aby do uhelných dolů investovaly. Předchozí vláda odvolala šéfa jedné z elektrárenských společností, který nebyl dostatečně nadšený v tom, aby utápěl nemalé prostředky v uhelném sektoru, přičemž nová vláda slibuje, že bude ve svém postupu ještě tvrdší.
„Na stole leží plán pro doly i energetiku, podle něhož se oba sektory stanou moderními a rostoucími,“ řekla Szydlová. „Každé pracovní místo v těžebním odvětví je důležité a každé pracovní místo bude bráněno,“ dodala. Ale i takové investice budou potřebovat posvěcení z Bruselu, jinak mohou být považovány také za nedovolenou veřejnou podporu.
Nákladná restrukturalizace
Restrukturalizace předpokládá rušení mnoha pracovních míst. Analytici odhadují, že zaměstnanost v uhelném sektoru bude muset být snížena téměř o polovinu. Neefektivní doly budou muset být uzavřeny a ostatní budou muset investovat obrovské prostředky do modernizace.
„Vládní sliby jsou postaveny na vodě,“ řekla Politicu Meri Pukarinenová, šéfka klimatické a energetické buňky v rámci polské pobočky Greenpeace. „Neexistují žádná kouzla, jak zachránit nekonkurenceschopné a předimenzované odvětví těžby uhlí. Vláda musí pochopit situaci na trhu a zajistit hladký přechod pracovní síly do jiných odvětví,“ dodala.
Polsko sice setrvává na své pozici, kde uhlí bude po dlouhé období významnou součástí jeho energetického mixu, avšak ve zbytku EU je taková pozice velmi nepopulární. Polsko je jedna z mála členských zemí EU, které budují nové uhelné elektrárny. V různých fázích plánování nebo výstavby se jich nachází celkem 14, ačkoli ne všechny musí být nutně dokončeny.
I kdyby přece jen došlo k dokončení všech 14 uhelných elektráren, těžebnímu sektoru to nemusí být nic platné. Nové elektrárny totiž nahradí ty staré. V nových elektrárnách bude spalování uhlí mnohem efektivnější, což znamená, že poptávka po polském uhlí bude i nadále klesat. Podíl uhlí na polském energetickém mixu bude také klesat s tím, jak se bude zvyšovat tlak EU na větší využívání obnovitelných zdrojů, případně jak bude Polsko uvažovat o výstavbě elektrárny jaderné.
„Jednoduše neexistuje žádný způsob, jak současnou tržní realitu obejít. Evropa postupně uhlí vytěsňuje. Nabídka uhlí na trhu je dnes obrovská, což vede k jeho zlevňování, a tak se polské uhlí stává stále méně konkurenceschopným,“ dodala Pukarinenová.
-usi-
