Byrokracie, klimatická změna, rostoucí ceny vstupů, nezájem mladých. To jsou podle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS/ECR) čtyři hlavní problémy, které trápí evropské zemědělce. Česká předsedkyně Výboru Evropského parlamentu pro zemědělství a rozvoj venkova věří, že pomoci může větší flexibilita. Přesto v podcastu EU Perspectives připouští, že za velkou část byrokracie si mohou národní státy samy. A nejde jen o české specifikum — podobně mluví i její zahraniční kolegové, německý europoslanec Norbert Lins (EPP) a rakouský europoslanec Thomas Waitz (Greens/EFA).
„Myslím, že evropští farmáři dnes čelí mnoha výzvám. První je přehnaná byrokracie. Myslím, že to je velký problém všech farmářů ve všech členských zemí po celé Evropě,“ zmiňuje Vrecionová první z problémů. Mezi politiky není jediná, kdo upozorňuje na špatnou pozici farmářů. Jako předsedkyně zemědělského výboru však patří mezi nejpovolanější. „Dnes mají mnoho nových povinností a omezení, především těch, které vychází z Green Dealu, hlavního programu minulého Parlamentu,“ pokračuje.
„Myslím, že všichni farmáři rozumí tomu, že musí chránit přírodu, vodní zdroje a klima,“ dodala s tím, že farmářům nevadí cíle evropské klimatické legislativy, ale způsob, jakým se jich snaží dosáhnout. „Přináší jim mnoho administrativní zátěže a nemají čas pracovat na svých polích.“
Byrokracie vyrobená na domácí půdě
Na vině však podle Vrecionové není jen Brusel. „Část byrokracie vzniká i v Česku. Máme čísla, podle kterých je asi 53 procent byrokracie vytvořeno v Česku, 47 procent přijde z Evropské unie,“ zmínila, nakolik za situaci může národní nastavení zemědělské politiky.
Není jediná, kdo mluví i o vině národních vlád. „Myslím, že všechny ty debaty o byrokracii jsou validní. Jsem farmář a mohl bych vám dlouze vykládat příběhy o absurdní byrokracii,“ přitakal další účastník podcastu, rakouský europoslanec Thomas Waitz (Greens/EFA). „Bohužel, musím dodat, že 70 až 80 procent byrokracie, se kterou bojuji, je vytvořeno mým vlastním členským státem a ne Evropskou unií. Nasloucháme farmářům a oni si stěžují na množství administrativní zátěže, ale musíme být opatrní v tom, abychom nevztáhli veškerou zodpovědnost na evropskou úroveň. Pokud se nyní pokusíme ve všech odvětvích deregulovat, nebude to mít na farmáře ten efekt, ve který doufáme. Musíme mluvit s národními úřady,“ dodal.
Co stát, to jiný problém
Nastavení politiky se podle Vrecionové ale musí lišit stát od státu. „Problém je, že každý máme jiné problémy. V Česku máme dva velké problémy, které Rakousko nemá. Máme problém se strukturou, protože průměrná velikost české farmy je 130 hektarů, zatímco průměrná velikost v celé Evropské unii je šestnáct hektarů,“ zmínila statistiky, kterými vysvětluje, proč ve své zemi podporuje dotační stropy.
„Naše problémy se liší. V Česku máme problém, že exportujeme mléko, ale současně importujeme sýr. Máme hodně problémů, které neřeší v Rakousku ani v Bavorsku, které nám jsou hodně blízké. A proto si myslím, že skutečně potřebujeme větší flexibilitu.“
Ceny, klima a stáří
Druhý problém, rostoucí ceny vstupů, se momentálně ještě zhroršuje kvůli eskalaci mezinárodního pnutí. „Teď mluvím o cenách energií, cenách hnojiv a podobně. Nyní jsme prostě ve velmi složité geopolitické situaci.“
Třetí problém? Klimatická změna. „Hodně farmářů s tím má problém: část se suchem, část s povodněmi, vidíme to každý den.“
Mohlo by vás zajímat
A konečně čtvrtý problém se dotýká věku farmářů samotných. „Dnes je průměrný věk evropských farmářů sedmapadesát let. To je skutečně velmi vysoké číslo a na tom musíme pracovat.“
Hlavní požadavek? Flexibilita. V Evropě i doma
Věčný boj Evropské unie, úsilí nalézt správnou rovnováhu mezi evropskými a národními pravidly, se právě v oblasti zemědělství jeví být zvláště zásadní. Na dotaz, který přístup je podle ní lepší, nemá zcela jasnou odpověď.
„Podporuji větší flexibilitu,“ řekla. „A to znamená nejen na úrovni národních států, ale i obecně, protože musíte reagovat velmi rychle. Když Spojené státy řídí Donald Trump se svými nebezpečnými hrátkami se cly, musíme být schopni velmi rychlé reakce. To je další důvod, proč potřebujeme větší flexibilitu.“
Její partneři v debatě jen potvrzují závažnost situace. „Veronika mluvila o geopolitickém pnutí. Vidíme agresivnější přístup Číny. Vidíme hrozbu amerických cel,“ řekl německý europoslanec Norbert Lins (EPP).
Timmermans? Ten s námi nemluvil
Očekávaný návrh nové podoby Společné zemědělské politiky, který má Evropská komise představit v červenci, s sebou do odvětví vnáší naděje i strach. Kvůli novým prioritám, které znamenají další zátěž pro evropský rozpočet, totiž hrozí, že by zemědělství mohlo o část financí přijít.
„Toho se všichni bojíme,“ připustila Vrecionová. „Já se toho bojím.“
Celou věc dle svých slov řeší i s eurokomisařem pro zemědělství a potravinářství Christophem Hansenem. „Ano, jsme ve velmi složité geopolitické situaci, ano, musíme více podporovat obranu. Ale musíme se také shodnout na tom, že zemědělství je strategický sektor. Potřebujeme mít potravinovou bezpečnost. A doufám, že Komise rozumí současné situaci, že potřebujeme mít dostatečně silný rozpočet i na podporu zemědělství.“
Pozitivně Vrecionová mluví o spolupráci s Evropskou komisí — alespoň ve srovnání s tou předešlou. „V minulém volebním období se stala jedna velká chyba. Teď mluvím jen o zemědělském výboru — Frans Tmmermans (bývalý místopředseda Komise pro Green Deal, pozn. red.) k nám přišel jen jednou. Norbert byl tehdy předseda a pozvali jsme ho mnohokrát. Ale on nepřišel, nediskutoval s námi,“ vzpomíná Vrecionová. „Třeba jsme po něm mnohokrát chtěli dopadové studia a nedostali jsme je. Varovali jsme, že se farmáři nebudou schopni s veškerou tou novou legislativou vypořádat — a to se také stalo.“
Více adaptace než prevence
Ačkoliv nyní Vrecionová s Komisí souhlasí, pokud jde o potřebu podporovat zemědělství, pokud jde o klimatickou politiku, je to horší. „Poslyšte, problém vidím i v tom, že v posledních několika letech jsme strávili mnoho času bojem s klimatickou změnou namísto investic do adaptace. Teď musíme začít více pracovat na adaptaci, investovat do inovací, do výzkumu.“
A volá také po lepším využití dostupných zdrojů. „Musíme lépe pracovat se subvencemi. Plně souhlasím, že se musíme co nejvíce snažit, abychom pro zemědělce získali větší rozpočet, než máme nyní, ale také s ním musíme lépe nakládat.“
