Zelená energetika přináší zemím Evropské unie velké finanční úspory. Jen za posledních pět let sedmadvacítka díky novému výkonu větrných a solárních elektráren ušetřila 59 miliard eur (1,48 bilionu korun) za dovoz fosilních paliv. S tímto lehce provokativním zjištěním přichází mezinárodní analytická skupina Ember v době, kdy unijní politika Green Dealu schytává kritiku z mnoha stran – hlavně kvůli vysokým cenám energií a ztrátě konkurenceschopnosti evropského průmyslu na světovém trhu.
Díky rozvoji obnovitelných zdrojů energie nemusely země EU v posledních pěti letech dovézt 92 miliard metrů krychlových zemního plynu v hodnotě 53 miliard eur a také 55 milionů černého uhlí v ceně 6 miliard eur. Stačí v této souvislosti připomenout skokový růst ceny plynu a uhlí v letech 2021 a 2022. Kdyby od roku 2019 nepřibyly žádné nové větrníky a solární panely, spotřeba plynu a uhlí v elektrárnách by v loňském roce byla o 11 procent vyšší.
Ember ve své analýze uvádí také dopad na jednotlivé země. Vyplývá z něj, že nejvíc za dovoz fosilních paliv ušetřilo Španělsko, následují Německo a Nizozemsko. Naopak Česká republika patří vzhledem k malému podílu plynu a černého uhlí na výrobě elektřiny do skupiny zemí, které na dovoz fosilních paliv tolik neušetřily.
Uhlí na konci cesty
Faktem je, že uhelná energetika je na ústupu. V posledních pěti letech zcela skončila výroba elektrické energie z uhlí na Slovensku, v Rakousku, Švédsku a Portugalsku. Do deseti letech uhelné elektrárny zřejmě ukončí provoz v dalších třinácti zemích EU včetně České republiky. Po roce 2035 budou nejspíš fungovat už jen v Polsku, Německu a Bulharsku.
Podle analýzy týmu Ember loni klesl objem výroby elektřiny z uhlí v zemích EU o 15,7 procenta na 269 terawatthodin (TWh). To představuje už jen necelých 10 procent celkové výroby elektřiny v sedmadvacítce. Více elektřiny loni evropské země vyrobily z jaderné energie (23,7 %), větrné energie (17,4 %), zemního plynu (15,7 %), vodní energie (13,2 %) a nově už i ze sluneční energie. Její podíl v energetickém mixu za jediný rok povyrostl z 9,3 na 11,1 procenta.
Mohlo by vás zajímat
Právě fotovoltaika je v posledních letech nejrychleji rostoucím segmentem energetiky. Jen loni v zemích EU přibylo 66 gigawattů nového výkonu, což si lze představit jako 450 tisíc nově nainstalovaných solárních panelů denně, uvádí Ember. Solární boom je viditelný po celé Evropě, a to i tak, kde tomuto byznysu počasí příliš nepřeje, jako třeba v Dánsku, Nizozemsku, Litvě a Estonsku.
Současně však platí, že se solární elektrárny stávají stále více obětí svého vlastního úspěchu. Během slunečních dnů vytvářejí na trhu přebytky a cena elektřiny na spotovém trhu klesá k nule, nebo až do záporných hodnot. To pak narušuje byznysplány investorů do fotovoltaiky. Další rozvoj oboru tak bude možný jen s vyšším využitím akumulace energie, například v bateriových úložištích.
Slabší rok větrné energetiky
Drhne naopak rozvoj větrné energetiky. Loni v zemích EU přibylo 13 GW nového výkonu, což je slabší výsledek než v předchozích dvou letech. Větrné elektrárny loni vyprodukovaly 477 TWh elektřiny, což bylo jen o 7 TWh více než v roce 2023 (což bylo dáno hlavně vlivem počasí). Rozvoj oboru dlouhodobě blokují dlouhá a složitá povolovací řízení i problémy s připojením k síti, v posledních letech k tomu přibyl růst cen oceli a dalších surovin či výpadky v dodavatelských řetězcích výrobců větrných turbín.
Navzdory všem problémům a výhradám Ember uvádí, že politika Green Dealu funguje. V roce 2019 obnovitelné zdroje zajistily 34 procent celkové výroby elektřiny, tedy méně než zdroje na fosilní paliva s podílem 39 procent. Během pěti let nastal výrazný posun, loni už dosahoval podíl obnovitelných zdrojů 47 procent, zatímco podíl fosilních paliv klesl na historické minimum 29 procent.
Více o podílu jednotlivých zdrojů na výrobě elektřiny v zemích EU se dočtete ve zprávě Trendy ve výrobě elektřiny: Česko přestoupilo do jaderného klubu, Británie do větrného.
