Poslankyně a senátorky čelí ve veřejném prostoru stále agresivnějším útokům v podobě vulgarismů, kyberšikany i otevřených výhrůžek. „Situace se proměňuje k horšímu. Tlak spojený s agresí a nebývalou hrubostí se stupňuje,“ uvedla senátorka Miroslava Němcová (ODS).
Situaci ilustruje vyjádření předsedy PRO z poslaneckého klubu SPD Jindřicha Rajchla, který na svém facebookovém profilu v lednu okomentoval poslankyně Pirátů slovy „pár facek jim dát nemůžu, nejsem jejich táta. Ale pár ostře mířených slov jim adresovat zcela jistě zvládnu.“
Zhoršuje to nová vláda?
Proti jeho výroku se ohradila mimo jiné i předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová. Situace žen v politice byla podle ní obtíženější vždy. Ženy byly a jsou ve veřejném prostoru – a v politice zvlášť – v hledáčku pochybovačů a posměváčků. Nyní se to ale zhoršuje. „Poslanec, známý také z pornofilmů, vyzývá k tomu, že se mají mladé poslankyně mlátit,“ řekla Ekonomickému deníku.
Richterová zhoršování stavu připisuje i působení nové vlády premiéra Andreje Babiše (ANO). To uvádí i Miroslava Němcová, která po 32 letech v politice ohlásila, že už nebude svůj mandát obhajovat. „Znám své meze a velmi hluboce cítím, že čas skončit nastal,“ sdělila s tím, že svou politickou dráhu považuje za komplexní. Také podle ní se spolu s nástupem nové vlády situace posouvá k horšímu. „Útoky přicházejí od samotného premiéra či předsedy Sněmovny, od ministrů,“ poznamenala.
Tlak spojený s agresí
Dříve podle Němcové lidé dávali anonymní urážky do obálky a museli je poslat poštou. „Dnešní možnosti jsou pro takové typy ideální,“ doplnila. Tlak spojený s agresí a nebývalou hrubostí se navíc stupňuje. Vidět je to u reakcí na bývalou předsedkyni Sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou (KDU-ČSL) či u poslankyní a bývalých ministryň Evy Decroix (ODS) a Jany Černochové (ODS) či Olgy Richterové.
Na zhoršující se situaci upozorňuje na svých sociálních sítích i Jana Černochová. „Čelíme ve veřejném prostoru obrovské vlně nenávisti, hulvátství, vulgarismům a útokům hraničícím s kyberšikanou,“ uvádí.
Ohrazuje se zároveň i vůči napadání ze strany poslance za SPD Jindřicha Rajchla, který ji spolu s kolegyněmi z dalších politických stran chce poslat na Ukrajinu místo stíhaček. Uvedl to na svém facebookovém profilu. „Jeho misogynie nemá v politice místo a ten, kdo chce posílat takto ženy na frontu, by se měl spíš zamyslet nad sebou, podívat se do zrcadla a hlavně přestat šířit nenávist,“ kontruje Černochová.
Mohlo by vás zajímat
Výhrůžky řeší i policie
Podle Němcové jsou výhrůžky a nadávky na denním pořádku a s každým rokem je to horší. „Nikdy by mě nenapadlo, čeho jsou lidé schopni. Sadistické výhrůžky, podrobné popisy mučení, vyvolávání strachu o blízké. U mě se přidaly i otevřené výhrůžky ze strany nejvyšších představitelů Ruska,“ sdělila Ekonomickému deníku.
Poznamenala také, že po dvou letech byl odsouzen jeden muž, na nějž podala trestní oznámení. „V případě Ruska je věc též v rukou policie, ale nelze očekávat žádný posun,“ pokračovala.
Podle politologa Jana Charváta, který se zaměřuje na politický extremismus, se v současnosti změnily tři věci. Jednou z nich je rychlost a dosah útoků. „Jeden výrok nebo moment se během hodin může změnit v lavinu,“ uvedl. Ženy jsou podle něj také častěji sexualizovány a je zpochybňovaná jejich legitimita. Setkávají se s komentáři k tělu, věku nebo mateřství. Útoky zahrnují i výhrůžky se sexualizovaným či fyzickým násilím.
Další změnou je podle politologa organizovanost. „Některé vlny působí jako koordinované. Výzkumy v České republice i v Evropě popisují genderově podmíněné online útoky jako běžný jev veřejné debaty,“ dodal.
Tvrdá aréna pro všechny
Poslanecká sněmovna je podle Charváta „tvrdá aréna“ i pro muže, ale u žen se často kombinuje tvrdost s dehonestací na základě genderu. „Institucionálně platí, že jednací řád umožňuje předsedajícímu dávat napomenutí a při opakování i vykázání, ale to řeší spíš excesy během schůzí než širší kulturu komunikace. Kodex a doporučení samy o sobě ale nezmění motivace aktérů,“ myslí si. Bez vymáhání norem, posilování bezpečí a změny stranických pobídek zůstane dopad omezený.
Čísla z posledních sněmovních voleb ukazují, že je žen v Poslanecké sněmovně více než dříve. „Po volbách 2025 máme ve Sněmovně rekordní zastoupení žen, 67 poslankyň (33,5 procenta). Současně se ale zvýšily náklady politické účasti, především v podobě dlouhodobé polarizace, agresivnějšího stylu debaty a digitalizace konfliktu,“ upozorňuje Charvát. Přístup do politiky se tak podle něj v některých ohledech otevřel, ale prostředí je tvrdší a toxičtější. „Což může vysvětlovat, proč i výrazné političky častěji mluví o vyčerpání, tlaku a omezování soukromí,“ zmínil.
Dlouhodobá proměna
Že je pozice žen v politice ztížená, uvádí i poslankyně a předsedkyně sněmovního zemědělského výboru Monika Oborná (ANO). „Ženy jsou častěji hodnoceny podle vzhledu nebo emocí místo obsahu své práce, čelí osobním útokům a mnohem tvrdší míře zpochybňování kompetencí,“ uvedla.
Změnu by podle ní mohla přinést dlouhodobá proměna politické kultury a způsobu veřejné debaty.
„Měli bychom přispět k tomu, abychom aktivně vytvářeli férové prostředí, kde se hodnotí především obsah práce a výsledky bez ohledu na pohlaví a zároveň se také začít více a jasně vymezovat proti nejrůznějším útokům ve veřejném prostoru,“ poznamenala.
