Středa, 10. srpna, 2022

Politici mlsně pozorují rostoucí zisk Skupiny ČEZ. Mluví o sektorové dani

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

ČEZ je příliš ziskový, pojďme mu část peněz odčerpat. Takový názor se stále víc šíří mezi politiky, komentátory i ekonomy. Zavedení takzvané sektorové daně má však i skalní odpůrce, kteří hovoří o návratu k socialismu a doporučují spíše výplatu vyšší dividendy. Akcie ČEZ začaly s ohledem na riziko dodatečné daně klesat.

Akcie ČEZ bylo možné na konci března nakoupit po 870 korunách za kus. Následoval skokový růst až k hodnotám okolo 1200 korun, na nichž ČEZ setrval po většinu června. Až poslední dny přinesly změnu trendu. Dnes během dopoledního obchodování tyto akcie spadly o 7,5 procenta na 1085 korun. Svou roli zde může hrát nejistota před úterní valnou hromadou, ale zásadní jsou obavy investorů ze zavedení sektorové daně.

Jak v neděli uvedla veřejnoprávní stanice ČT24, plán Pirátů na pětadvacetiprocentní sektorovou daň pro firmy vyrábějící elektřinu podporuje STAN. Lidovci a TOP 09 chtějí jednat o konkrétních detailech návrhu. Pouze největší z koaličních stran ODS je ke speciálnímu zdanění zatím poměrně skeptická. Piráti a STAN chtějí návrh předložit na příštím jednání koaliční rady.

Piráti navrhují zdanit buď jen výrobu z uhlí a jádra, nebo v jiné variantě veškerou výrobu elektřiny společnostmi s tržbami nad 500 milionů korun za rok. Daň je reakcí na skokový nárůst ziskovosti velkých energetických společností v čase rostoucích cen energií. Například ČEZ se v květnu pochlubil trojnásobným nárůstem čistého zisku za první čtvrtletí – na 26,7 miliardy korun. Tolik ostatně nevydělal ani za celý minulý rok.

Sektorovou daň si lze představit jako dodatečné zdanění zisku nad rámec daně z příjmu právnických osob. Podle orientačního propočtu analytiků České spořitelny by 25procentní daň odčerpala zhruba 24 procent čistého zisku Skupiny ČEZ. Stát by touto formou mohl získat navíc 11 miliard korun za celý rok 2022 a zhruba 13 miliard korun v následujících letech.

Dodatečné zdanění energetických koncernů si v Česku získává podporu, ale také naráží na nesouhlas. Podpořil jej bývalý šéf a exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) či bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl. Naopak skeptický k sektorové dani je bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), ostře proti se vyslovil na sociálních sítích aktivistický investor a analytik Michal Šnobr.

Česko není jedinou zemí, kde se podobné úvahy objevují. Zavedení 25procentní daně na nadměrné zisky velkých výrobců elektřiny chystají vlády v Itálii a Španělsku. Podobné úvahy se objevily v únoru také na Slovensku, ale tam vše vyřešili „francouzskou cestou“. Dominantní výrobce elektřiny Slovenské elektrárne dodá část elektřiny zákazníkům za regulovanou cenu, která je hluboko pod úrovní ceny na energetických burzách.

David Tramba

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter