Je konec ledna a politici, soudci ani státní zástupci stále neví, podle jaké zákonné úpravy se budou počítat jejich platy. Ústavní soud přitom o neústavnosti nastavení platů soudců rozhodl už loni v květnu a zákonodárcům uložil problém vyřešit do konce roku 2024. „Považuji za naprosto nepřijatelné, co se stalo. Ústavní soud rozhodl zrušit koeficient od ledna a zaúkoloval zákonodárce, aby situaci vyřešili a to se nestalo. Ať se přijme co se přijme, půjde o retroaktivitu, je to neřešitelná situace,“ řekl na jednání ústavně-právního výboru místopředseda Michael Canov (SLK). Pro schválení poslaneckého návrhu na zvyšování platů soudců a politiků nakonec hlasovali 4 senátoři ze 7 a doporučili ho ke schválení plénu.

Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je situace s právním vakuem velmi specifická. Jeho úřad se snažil o co nejrychlejší projednání novely a to se nepovedlo. „Velmi nerad komentuji rozhodnutí Ústavního soudu. Ale musím říci, že chápu některé výtky ke způsobu projednání, ale zákonodárci platy nesnižovali. Zpomalení růstu platů není ohrožení nezávislosti našich soudců,“ uvedl Jurečka na jednání výboru s tím, že situace není jednoduchá a on sám neprezentuje postoj ministerstva, ale celé vládní koalice.

K argumentaci Canova se připojila nezávislá senátorka a advokátka Daniela Kovářová. „Mám podklady od předsedů soudů a státních zastupitelství. Již byly vydány nové platové výměry od 1. ledna 2025. Pokud bude nastavena zpětná účinnost, nepůjde to,“ řekla. Podle ní je celá situace nepřijatelná a senátoři nemají povinnost pro úpravu zvednout ruku. Činnost novely by bylo vhodné odložit.

Časové hledisko schvalování novely kritizovala i místopředsedkyně výboru Ivana Váňová (KDU-ČSL). V současné situaci hrozí, že výplata politiků i soudců bude o 14 dní posunutá.

Mohlo by vás zajímat

Předseda výboru Tomáš Goláň (ODS) upozornil na to, že se nebojí toho, že by návrh nebyl projednán s justicí. Toto hledisko ve svých nálezech opakovaně zdůrazňoval Ústavní soud. Projednání podle něj neznamená, že s návrhem soudci musí souhlasit. Situace je tak jiná než při minulém jednání o úpravě platů soudců a státních zástupců. Pokud návrh projde, soudci už avizovali, že se budou zřejmě opět bránit u Ústavního soudu.

Ústavní soud loni v květnu s platností od letoška zákonný koeficient zrušil kvůli snížení platů soudců. Spočívalo v trvalé změně tohoto koeficientu ze tří na 2,822.

Novelu je potřeba přijmout do 31. ledna, aby bylo možné platy spočítat za leden, upozornil Jurečka. Ten také obhajoval zavedení náhrad pro první dámu, které jsou také součástí návrhu. Její funkce je podle ministra velmi specifická a dosud byly její náklady řešeny netransparentně a nedůstojně. Senátorům se ale na novele nelíbí více bodů.

Novela po sněmovních úpravách počítá s tím, že platy politiků se v dalších letech budou zvyšovat nejvýše o pět procent. Soudcovské platy by se měly letos v porovnání s loňskem zvýšit o méně než jedno procento v souvislosti s loňským verdiktem Ústavního soudu ve prospěch platů soudců.

Na výboru zazněly výhrady k tomu, že by se krátily platy o pětinu při zadlužení státu nad 50 procent hrubého domácího produktu. Některým senátorům vadí důslednější omezení platů politiků při hromadění některých funkcí, a to i na krajské a obecní úrovni.

Návrh neprošel

Senát spornou novelu o zvyšování platů veřejných činitelů v úterý neschválil ani neupravil. Senátoři měli výhrady vůči omezení platů v justici nebo krácení odměn některých místních politiků kvůli platu politiků. Na žádných změnách předlohy se ale neshodli, odmítli i návrh opozičního hnutí ANO na pětileté zmrazení platů politiků. Prezident Petr Pavel tak novelu dostane k podpisu jako přijatou po uplynutí měsíční lhůty, kterou horní parlamentní komora na projednání běžných zákonů má. V případě platové novely tato lhůta skončí 16. února, což zkomplikuje výpočet lednových mezd.

Zmrazení platů vrcholných politiků navrhovala v souladu s postojem hnutí ANO předsedkyně jeho senátorů Jana Mračková Vildumetzová. „Jakékoli navyšování považujeme za nemorální,“ uvedla senátorka s ohledem na dopady inflace a zvyšování cen energií na výdaje běžných občanů. Pro její návrh ale zdvihlo ruku jen 12 z 62 přítomných senátorů.

Stejnou podporu měl senátor Michael Canov (SLK) pro návrh, aby novela neomezovala platy v justici. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) i předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by ale důsledkem této úpravy s ohledem na zvýšení platové základny bylo to, že by se mzdy nejen soudců, ale i ostatních ústavních činitelů letos zvýšily o 13 procent.

Podporu 18 senátorů získal Canov pro návrhy, aby nárůst platů politiků nebyl maximálně pětiprocentní, neboť by už příští rok zaostával za nárůstem platů soudců. Nejvyšší podporu 25 hlasů měl pro návrh zrušit pasáž, podle níž by se poslancům a senátorům krátily platy o pětinu při zadlužení státu nad 50 procent hrubého domácího produktu. Podle senátora změna opomíjí členy vlády. Dvě desítky senátorů podpořily jak Canovův návrh zrušit rentu pro partnera či partnerku hlavy státu, tak omezení výše odměn pro krajské a komunální politiky, kteří by zastávali více funkcí.