INZERCE

Policisté provádějí na železnici namátkové bezpečnostní akce. Foto: Policie České republiky

Policisté získali slevy na cestování s Českými drahami. I jako pasažéři mají pomoci zvýšit bezpečnost cestování

V rámci společného projektu Českých drah a Policie ČR mají policisté nově možnost výhodněji cestovat vlaky národního dopravce. Zaměstnanci policie ve služebním poměru jsou pak při cestování vlakem Českých drah připraveni pomoci vlakovému personálu s řešením případných incidentů. Vzájemná dohoda mezi ČD a Policií ČR platí od března a za prvních deset dnů nabídku využily už zhruba dvě stovky policistů. Informovaly o tom České dráhy.

České dráhy společně s Policií ČR spustily projekt, jehož cílem je zvýšení bezpečnosti a zrychlení řešení případných incidentů ve vlacích. Podstatou spolupráce je nabídka výhodnějších cen za přepravu ve spojích národního dopravce.

Policisté mají možnost pořídit si v mobilní aplikaci Můj vlak virtuální In Kartu s aplikacemi IN 25, IN 50 a IN 100 za poloviční cenu. Průvodčí pak při kontrole jízdenek a předložení takové In Karty ve vlaku zjistí, že se jedná o policistu.

Spolupráce přispěje ke zvýšení bezpečnosti jak cestujících, tak zaměstnanců Českých drah, tvrdí dopravce.

„V případě, že pak během cesty dojde k bezpečnostnímu incidentu, může náš vlakový personál požádat přítomného policistu o pomoc. Takovým příkladem je třeba konflikt s cestujícím bez platného jízdního dokladu. Zapojení policisty pomůže díky jeho pravomocem urychlit řešení těchto situací, které mohou mít vliv i na zpoždění vlaku, protože není nutné čekat na příjezd policistů do nejbližší vhodné stanice,“ říká Michal Krapinec, předseda představenstva a generální ředitel Českých drah.

„Těší mne, že jsme díky spolupráci s Českými drahami mohli policistům a také občanským zaměstnancům nabídnout další z řady významných benefitů. Našim příslušníkům jsme v souvislosti s tímto zvýhodněním opětovně připomněli ustanovení § 10 zákona o Policii České republiky, ze kterého vyplývá povinnost provedení úkonu v případě, že je ohrožen veřejný pořádek nebo bezpečnost, a to i v době mimo službu,“ dodává policejní prezident Martin Vondrášek.

Společně s policií řeší národní dopravce intenzivně i situaci v souvislosti s graffiti. Posprejované soupravy jsou problémem především ve velkých aglomeracích, např. v Praze nebo Brně. V loňském roce bylo evidováno na 400 případů graffiti a škoda, kterou sprejeři způsobili, přesáhla 5 milionů korun. Náklady na odstranění graffiti by přitom mohly být využity mnohem účelněji, např. do zvýšení komfortu cestování nebo služeb. České dráhy proto připravují společně s policisty bezpečnostní akce apod.

Návrat OSOŽáků?

Projekt Českých drah s policií není ovšem ojedinělý.

Česká nádraží čeká v blízké budoucnosti poměrně razantní změna. Místo soukromých bezpečnostních služeb budou v dohledné době asi třicítku největších tuzemských nádraží hlídat zaměstnanci Správy železnic.

„V Česku potřebujeme službu, která se specializuje na železnici. Chceme mít ve velkých městech uniformované zaměstnance, aby cestující věděli, že tu jsou nejen pro jejich ochranu a bezpečí, ale také k pomoci při běžných situacích, například s vystupováním z vlakových souprav. Budou to bezpečnostní pracovníci systematicky připravovaní pro železnici. Tedy lidé, kteří jí rozumějí, znají nádražní budovy a drážní předpisy,“ řekl MF DNES ředitel odboru bezpečnosti Správy železnic Vladimír Abraham.

Železnice měla svou ozbrojenou složku už za první republiky. První sbory OSOŽ – Ozbrojené stráže ochrany železnic vznikly v roce 1935 kvůli vzrůstajícímu společenskému napětí a obavám z ohrožení československého státu. Úkolem OSOŽ byla „ochrana bezpečnosti provozu železnice bez přímého zásahu do výkonu služby provozních zaměstnanců, dále udržování pořádku v obvodu dráhy a ochrana majetku“, nepřebírala však pravomoci policie a četnictva.

Po skončení Druhé světové války byla prvorepubliková ostraha železnice obnovena pod ministerstvem dopravy, souběžně prováděl ostrahu na železnici Sbor národní bezpečnosti (SNB). Pátrací služba železniční ostrahy byla zrušena při policejní reorganizaci v roce 1952. V roce 1953 začaly fungovat útvary Veřejné bezpečnosti na železnici (VBŽ). Rozkazem ministerstva vnitra však byla VBŽ v roce 1963 zrušena a rozmělněna do teritoriální hierarchie Veřejné bezpečnosti.

Od roku 1964 byly zřizovány pod ministerstvem dopravy útvary Ozbrojené ochrany železnic (OOŽ), v roce 1974 byly reorganizovány na Sbor ozbrojené ochrany železnic (SOOŽ). SOOŽ existoval do roku 1992, kdy byla zřízena Federální železniční policie (FŽP), která fungovala necelý rok do rozpadu ČSFR. Od roku 1994 působila Železniční policie ČR jako Služba železniční policie. V roce 2006 byla organizačně sloučena s pořádkovou policií a od ledna 2009 jí byla podřízena.

Česká železniční policie byla zrušena k 1. červenci 2012, i přes obavy, že tím dojde k zvýšení kriminality na železnici.

Mezi úkoly Oddělení železniční policie a doprovodu vlaků Policie ČR patřilo zejména: zajišťování veřejného pořádku na železnici, ochrana bezpečnosti osob a majetku v železniční dopravě, odhalování trestných činů a přestupků spáchaných v železniční dopravě, provádění doprovodu vlaků osobní i nákladní přepravy a pátrání po osobách a věcech.

(nik)