Policie by měla do budoucna ušetřit na nákladech na odposlechy a záznam zpráv a příspěvcích na uchovávání provozních a lokalizačních údajů. Nově by to mělo umožnit nařízení vlády o stanovení výše a způsobu úhrady efektivně a účelně vynaložených nákladů. To je nyní v připomínkovém řízení.
Dokažte důvodnost efektivity a účelnosti
Součástí nové právní aplikace bude i prokazování důvodnosti efektivně a účelně vynaložených nákladů. Návrh nařízení vlády je předkládán v návaznosti na návrh zákona o elektronických komunikacích. Ten nově stanoví, že vláda stanoví nařízením:
⚫ výši a způsob úhrady efektivně a účelně vynaložených nákladů na plnění povinností zřídit a zabezpečit v určených bodech své sítě rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv
⚫ výši a způsob úhrady příspěvku na plnění povinnosti uchovávat provozní a lokalizační údaje, a to i v případě existence společného technického řešení
⚫ způsob prokazování důvodnosti efektivně a účelně vynaložených nákladů. Bez přijetí nařízení vlády nebude stanoven způsob hrazení nákladů, které vznikají v souvislosti s odposlechy a uchováváním provozních a lokalizačních údajů
Mohlo by vás zajímat
Nařízení vlády by mělo nabýt účinnosti od letošního 1. července 2025, což je shodné datum s tím, se kterým počítá novela zákona o elektronických komunikacích, která mění způsob úhrady k uvedenému datu a dává mandát vládě pro úpravu v jejím nařízení.
Za uchovávání odposlechů jen úhrada příspěvku
V souvislosti s navrhovanou právní úpravou jsou předpokládány zásadní úspory pro Policii ČR. Zatímco podle předchozí právní úpravy v zákoně o elektronických komunikacích byly hrazeny veškeré náklady na uchovávání provozních a lokalizačních údajů a stát neměl fakticky žádnou kontrolu nad jejich růstem, bude nově poskytován pouze příspěvek na náklady. Konkrétní znění mechanismu vyčíslení příspěvku stanoví navrhované nařízení.
Obsahem návrhu nařízení je stanovení výše úhrad, kdy za zřízení a zabezpečení rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv náleží poskytovateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací úhrada celé části nákladů přímo souvisejících s plněním povinnosti, avšak za uchovávání provozních a lokalizačních údajů náleží poskytovateli jen úhrada příspěvku.
Dopad na operátory
V případě plnění povinnosti – zřízení rozhraní pro odposlech a záznam zpráv – a poskytování informací nedochází z hlediska hrazení nákladů k žádným změnám.
Předkládaný návrh má mít dopad na podnikatelské prostředí – operátory. A to v tom smyslu, že jim zajišťuje úhrady na náklady, které jim vznikají v souvislosti s plněním zákonné povinnosti vyplývající z ustanovení § 97 zákona o elektronických komunikacích. Návrh nařízení upravuje způsob výpočtu příspěvku a úhrad nákladů souvisejících s plněním zákonných povinností.
Zajištění bezpečného odposlechu
Nová úprava stanoví výši úhrady nákladů povinnému subjektu na zřízení a zabezpečení rozhraní. Zabezpečením rozhraní se rozumí povinnost zajistit funkčnost zařízení pro oprávněné subjekty, jde tedy nejen o zřízení rozhraní, ale i o zajištění veškerého souvisejícího vybavení (např. software) a všech souvisejících činností (přenos dat ze sítě operátora na rozhraní), které jsou nezbytné pro to, aby v okamžiku požadavku oprávněného subjektu byl zajištěn bezpečný odposlech a záznam zpráv.
Za náklady na zřízení rozhraní jsou považovány nejen náklady na pořízení příslušného dlouhodobého majetku, ale také na jeho pronájem. Výše nákladů k úhradě je stanovena jako součet účetních odpisů a přímých a nepřímých nákladů vynaložených nebo vztahujících se ke zřízení a zabezpečení tohoto rozhraní.
Uchovávání údajů
Při původním zavedení povinnosti poskytovatelů uchovávat provozní a lokalizační údaje se vycházelo z předpokladu, že se bude jednat o svébytnou součást systému, která bude propojena do sítě poskytovatele nicméně nebude zajišťovat žádnou další funkcionalitu. Vývojem informačních technologií však došlo k tomu, že zejména síťové prvky, potažmo systém nad nimi, zajišťují nejen uchování provozních a lokalizačních údajů.
Řešte co nejefektivněji!
Systém v takovém případě je plně integrován v prostředí síťové architektury poskytovatele a zajišťuje jeho další provozní potřeby, jako je zajišťování samotného provozu, dohled nad provozem, kybernetická bezpečnost atd.
V případě řešení, kdy by nebyl systém zajišťující plnění povinnosti plně integrován v prostředí síťové architektury poskytovatele, by došlo k větším nákladům s ohledem na redundance. Z tohoto důvodu je pak na místě, aby byla možnost pro poskytovatele realizovat co nejvhodnější řešení plnění povinnosti, což samozřejmě předpokládá i řešení, kdy toto bude zajišťovat i jiné potřeby, nesouvisející s plněním povinnosti. Pak je logické, že úhrada se týká jen těch nákladů, které odpovídají poměrné části systému na zabezpečení tohoto rozhraní v poměru k jeho jinému využití.
Žádné extrabuřty
Náklady na uchovávání provozních a lokalizačních údajů mají charakter fixních nákladů nezávislých na počtu vznesených požadavků. Jde především o náklady na pořízení zařízení využívaných pro uchovávání provozních a lokalizačních údajů, hrazené formou účetních odpisů. Náklady na uchovávání provozních a lokalizačních údajů jsou nejen náklady na pořízení příslušného dlouhodobého majetku, ale také na jeho pronájem, případně na odběr služby uchovávání od třetí strany (například v případě virtuálního operátora odběr služby od síťového operátora).
Náklady zahrnují také veškeré úpravy IT systémů operátora nezbytné k tomu, aby bylo možné zabezpečit uchovávání provozních a lokalizačních údajů v souladu s podmínkami stanovenými vyhláškou k provedení zákona o elektronických komunikacích.
V případě, že zařízení sloužící pro uchovávání provozních a lokalizačních údajů neslouží výhradně k tomuto účelu, ale poskytovatel jej využívá i pro vlastní potřebu a zajištění jím poskytovaných služeb, hradí se pouze odpovídající poměrná část nákladů na zařízení a nákladů vynaložených na zabezpečení tohoto zařízení podle jeho využití.
Nová řešení
Navrhované nařízení vlády o stanovení výše a způsobu úhrady efektivně a účelně vynaložených nákladů na odposlech a záznam zpráv a příspěvku na uchovávání provozních a lokalizačních údajů proto definuje výši nákladů na zřízení a zabezpečení rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv, které se hradí státem povinovanému subjektu, a definuje výši nákladů na uchovávání provozních a lokalizačních údajů, na které se hradí příspěvek státem povinovanému subjektu.
Návrh nařízení počítá i s nově realizovanými řešeními, kdy jak rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv, tak i řešení pro uchovávání provozních a lokalizačních údajů mohou sloužit, a mnohdy i slouží, poskytovateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací k jiným účelům. Jsou pak součástí komplexního infrastrukturního řešení na straně poskytovatele.
V takovém případě se předpokládá, že za náklady související s plněním uvedených povinností se považuje jen část faktických nákladů. Výše takových nákladů se pak určuje poměrem využití rozhraní nebo sytému pro uchovávání údajů.
Jak se to bude počítat?
Pro maximální hranici příspěvku na náklady se využívá funkce výpočtu. Ta v závislosti na rostoucím počtu kategorizovaných služeb poskytovaných koncovým uživatelům vytváří sublineární růstovou křivku. Konkrétní výpočet funkce je definován vztahem
pmax = 9 000 ⋅ n0,4
kde pmax značí maximální výši příspěvku v českých korunách, 9 000 je koeficient zohledňující náklad řešení na jednoho koncového uživatele, n je počet kategorizovaných služeb poskytovaných koncovým uživatelům, jak jej eviduje Český telekomunikační úřad. Koncovému uživateli může být poskytováno více veřejně dostupných služeb elektronických komunikací jedním poskytovatelem jako například hlasová služba nebo služba přístupu k internetu, pro které se samostatně uchovávají specifické provozní a lokalizační údaje, proto je zohledňován počet poskytovaných služeb, a nikoliv pouze počet koncových uživatelů.
Účastnické stanice
Vždy se však jedná pouze o hraniční přípojný bod či hraniční přípojné body připojení veřejně dostupné služby elektronických komunikací mezi poskytovatelem služeb elektronických komunikací a účastníkem. Daný hraniční bod či body tak mohou být využívány jedním či více koncovými uživateli, aniž by to mělo vliv na proměnnou n.“ Hodnota a 0,4 je exponent.
Počtem uživatelů, tedy uživateli kategorizovaných služeb, jsou myšleny počty účastnických stanic (hlasová komunikační služba v pevném místě), počty přístupů (služba přístupu k internetu v pevném místě) anebo počty aktivních SIM (mobilní služby). Omezuje se tak maximální výše příspěvku pro případy, že technická řešení by byla aplikována na neoptimalizovanou strukturu sítě poskytovatele, nadstandardní služby anebo by řešení naplňovalo i další funkcionality využívané poskytovateli.
Náklady s otazníkem
Výpočtem stanovená maximální výše příspěvku nemá vliv na samotný proces posuzování technického řešení a vybavení pro realizaci uchovávání provozních a lokalizačních údajů. V návrhu nařízení vlády je zohledněn i předem definovaný princip, že pokud v rámci technického řešení nebude dosaženo vyšší než výpočtem stanovené výše příspěvku, nebude využito maximální hranice příspěvku, ale tento bude uhrazen jen do výše faktických nákladů přímo souvisejících s plněním povinnosti. Na druhou stranu daný proces neomezuje poskytovatele ve využití i jiného, vždy však řádně odůvodněného, byť nákladnějšího řešení, v rámci kterého budou uhrazeny pouze dílem náklady ve výši stanovené výpočtem daného maximálního příspěvku.
Návrh nařízení řeší také situace, kdy rozhraní či systém nesplňuje technické a provozní podmínky a v takových případech nenáleží poskytovateli náhrada nákladů nebo příspěvku. V případě, že zařízení nesplňuje výše uvedené technické a provozní podmínky, nebude provedena úhrada nákladů v plné výši, ale pouze v poměrné výši odpovídající době, kdy tyto podmínky splňovalo. Pokud bude zařízení mimo provoz, nenáleží povinnému subjektu úhrada nákladů.
Operátoři mohou nově spolupracovat
Zákon nově připouští i možnost společného řešení více poskytovatelů. V takových případech se příspěvek vypočítává dle totožného vzorce v součtu kategorizovaných služeb poskytovaných koncovým uživatelům všemi zúčastněnými poskytovateli. Takto vypočtený maximální příspěvek dostávají poměrnou částí uhrazen všichni na systému zainteresovaní poskytovatelé. Pokud celkové faktické náklady nedosáhnou stejné či vyšší výše, než je maximální výše příspěvku, dostávají příspěvek v poměrné části faktických nákladů uhrazen všichni na systému zainteresovaní poskytovatelé.
Požadavek na zakotvení možnosti využití společného řešení byl vznesen ze strany odborné veřejnosti a zástupců poskytovatelů, kteří poukázali na možnost případného společného efektivnějšího řešení.
Možnost vypořádání
Společné řešení by mohlo vést ke sjednocení jejich úsilí o zajištění zákonné povinnosti a současně by mohlo být efektivnější, tedy i úspornější než samostatná řešení u jednotlivých poskytovatelů. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby existoval i jednoznačný způsob výpočtu maximální výše příspěvku na náklady.
Prostým součtem se tak definuje proměnná n použitá ve vzorci, která definuje společný počet kategorizovaných služeb poskytovaných koncovým uživatelům u jednotlivých na projektu zúčastněných poskytovatelů, jak jej eviduje Český telekomunikační úřad. Tento prostý součet se použije pro výpočet maximální výše příspěvku na úhradu nákladů. Část z příspěvku dle poměru uvedených kategorizovaných služeb poskytovaných koncovým uživatelům přináleží pak každému poskytovateli, který se podílí na společném řešení. Toto rozdělení je jednoduché, transparentní a neomezuje poskytovatele se následně vypořádat finančně mezi sebou i jinak.
