Policie v loňském roce odposlouchávala podezřelé osoby v 5.319 případech. Oproti roku 2018 počet odposlechů drobně poklesl, o 193 případů, tedy o 3 a půl procenta. Podobně tomu bylo i u sledování. Z celostátních útvarů realizovala nejvíce odposlechů Národní protidrogová centrála. Z krajů bylo nejvíce odposlechů povoleno v hlavním městě. Zhruba 14 procent odposlechů a 12 procent sledování bylo přitom dle policejní analýzy neefektivních.
Policejní útvary v loňském roce odposlouchávaly podezřelé v 5 319 případech. Oproti roku 2018 počet odposlechů drobně poklesl – o 193 případů, tedy o 3 a půl procenta. V rámci celé České republiky bylo v roce 2019 ukončeno celkem 5 319 odposlechů v celkem 875 spisech. Vyplývá to z „Analýzy odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu a sledování osob a věcí podle trestního řádu a rušení provozu elektronických komunikací Policií ČR za rok 2019“, kterou vypracovalo Policejní prezidium. V loňském roce došlo oproti roku 2018 také ke snížení případů sledování o 712 (12,8 procent) úkonů.
Ze služeb kriminální policie a vyšetřování krajských ředitelství policie vykazovala nejvíce úkonů dle § 88 odst. 1 a 5 trestního řádu pražská policie. Z policejních útvarů s celostátní působností, ale i celkově za všechny útvary služby kriminální policie a vyšetřování, ukončila vloni nejvíce odposlechů Národní protidrogová centrála.
První odstavec § 88 trestního řádu stanoví: „Je-li vedeno trestní řízení pro zločin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, může být vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené“. Pátý odstavec pak umožňuje odposlech bez soudního příkazu. A to v případech, je-li vedeno trestní řízení pro trestný čin obchodování s lidmi, svěření dítěte do moci jiného, omezování osobní svobody, únosu dítěte a osoby stižené duševní poruchou, násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci, nebezpečného vyhrožování nebo nebezpečného pronásledování, pokud s tím uživatel odposlouchávané stanice souhlasí.
Úkony podle § 88 odst. 1 a 5 trestního řádu byly v loňském roce policií využívány zejména v souvislosti se šetřením toxikomanie, násilné trestné činnosti, trestné činnosti proti veřejnému zájmu, ostatní majetkové trestné činnosti a podvodů.
13,5 % případů bylo neaktivních
U 33,9 procent odposlechů vykázali kriminalisté použití odposlechů na organizovanou trestnou činnost. „K efektivitě úkonů podle § 88 odst. 1, 5 trestního řádu lze říci, že 72,4 procent úkonů bylo efektivních, zhruba 14 procent úkonů bylo neefektivních a více než 13,5 procent úkonů nebylo realizováno, respektive bylo neaktivních,“ lze se dočíst v analýze Policejního prezídia.
Průměrná délka platnosti prvního soudního příkazu se v období bezprostředně po novele trestního řádu v roce 2008 zkrátila. Ale od roku 2010 se setrvale mírně prodlužovala až do roku 2018. Známy jsou přitom případy odposlechů vedených více než rok a půl, ale i déle. „V roce 2019 se průměrná délka odposlechu, oproti roku 2018, prodloužila o 3,9 dne a činila 107,3 dne, což je nejvíce za celé vyhodnocované období,“ konstatuje materiál Policejního prezídia.
Od počátku sledovaného období dochází k poklesu podílu takzvaných zkrácených odposlechů. V roce 2019 bylo zkráceno celkem 1 938, tj. 36,4 procenta odposlechů. Přičemž 99,2 procenta z nich bylo ukončeno na základě požadavku útvaru, který odposlech vyžadoval.
Podíl prodloužených odposlechů od počátku vyhodnocovaného období do roku 2012 narůstal, od roku 2013 se tento podíl mírně zmenšuje. Zatímco před účinností novely trestního řádu bylo v letech 2004 až 2007 prodlouženo průměrně 7 procent odposlechů, za léta 2009 až 2019, tedy po novele, se jedná v průměru zhruba o 10,5 procent prodloužených odposlechů. V roce 2019 bylo prodlouženo celkem 612, tj. 11,5 procent odposlechů.
V roce 2019 vznikla policejnímu orgánu podle § 88 odst. 8 trestního řádu povinnost informovat osobu o nařízeném odposlechu u 130 osob, přičemž o nařízeném odposlechu bylo informováno 99 osob. Zbývajících 31 osob informováno nebylo, a to z důvodů uvedených v § 88 odstavce 9 trestního řádu. Tuto informaci předseda senátu, státní zástupce nebo policejní orgán nepodá v řízení o zločinu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, spáchaném organizovanou skupinou, „nebo pokud se na spáchání trestného činu podílelo více osob a ve vztahu alespoň k jedné z nich nebylo trestní řízení doposud pravomocně skončeno, nebo pokud je proti osobě, jíž má být informace sdělena, vedeno trestní řízení, anebo pokud by poskytnutím takové informace mohl být zmařen účel trestního řízení“.
Právě této možnosti ovšem některé policejní útvary zneužívají, bývají vytvářeny vedlejší spisy, je nadále vedeno trestní řízení, ačkoli je případ sám například již ve fázi podání obžaloby. O odposlechu nejsou rovněž informováni uživatelé odposlouchávané stanice, kteří s odposlechem souhlasili. „V analýze však není uveden celkový počet informovaných odposlouchávaných osob, resp. neinformovaných, neboť absolutní většinu věcí ukončují soudy nebo státní zástupci,“ upozornilo Policejní prezídium.
Sledování bylo méně
Policejní prezídium analyzovalo rovněž úkony sledování osob a věcí. Policie v roce 2019 vykázala 4 868 úkonů podle § 158d odst. 2, 3 a 6 trestního řádu, tyto úkony byly použity celkem v 1 052
spisech. Odstavec 2 praví: „Sledování, při kterém mají být pořizovány zvukové, obrazové nebo jiné záznamy, lze uskutečnit pouze na základě písemného povolení státního zástupce.“ Odstavec 3 pak je přísnější: „Pokud má být sledováním zasahováno do nedotknutelnosti obydlí, do listovního tajemství nebo zjišťován obsah jiných písemností a záznamů uchovávaných v soukromí za použití technických prostředků, lze je uskutečnit jen na základě předchozího povolení soudce. Při vstupu do obydlí nesmějí být provedeny žádné jiné úkony než takové, které směřují k umístění technických prostředků.“ Někteří státní zástupci se kvůli riziku „nepovolení“ žádostí o sledování u soudu v minulosti uchylovali pouze ke sledování ve veřejných prostorách, které si povolují sami.
V roce 2019 došlo oproti roku 2018 ke snížení o 712 (12,8 procent) úkonů, přičemž nejvíce jich vykázala Národní centrála proti organizovanému zločinu, jihomoravská kriminálka a Národní protidrogová centrála. Úkony sledování osob a věcí byly v roce 2019 využity zejména v souvislosti s šetřením toxikomanie, s velkým odstupem následovaly úkony použité na daňovou trestnou činnost, násilnou a na trestnou činnost proti veřejnému zájmu a podvody.
Oproti roku 2018 došlo k velmi mírnému poklesu úkonů použitých na šetření organizované trestné činnosti. Zatímco v roce 2018 činil podíl úkonů s vazbou na organizovanou trestnou činnost 35,4 procenta (1 973 úkonů), v roce 2019 to bylo 33,1 procento (1 609 úkonů). Stejně jako u odposlechů, většina (76,7 procent) nasazených úkonů sledování osob a věcí byla efektivní, 12,4 procenta úkonů bylo neefektivních a 10,9 procent úkonů nebylo aktivních či realizovaných.
Analýza způsobu vyřízení trestních spisů ukončených v roce 2019, v rámci kterých byly během vlastního šetření nasazeny odposlechy a sledování, bez ohledu na skutečnost, ve kterém roce byly tyto úkony ukončeny, je obsahem čtvrté části statistického vyhodnocení Policejního prezídia. Z celkového počtu vyřízených spisů s úkony za rok 2019 bylo 64,8 procent spisů vyřízeno návrhem na podání obžaloby, u 22,2 procent spisů byl předpoklad pro následné efektivní vyřízení a 13 procent spisů s úkony bylo bez efektivity.
Operátoři poskytli 76.727 informací o pohybu telefonů, 1.452 výpisů elektronické komunikace a 412 výpisů hovorů z pevných linek
V další části policejních dat, která obsahuje vyhodnocení výpisů o uskutečněném telekomunikačním provozu podle § 88a trestního řádu, se sumarizuje získávání provozních a lokalizačních údajů ke komunikaci uskutečněné prostřednictvím mobilních a pevných telefonních stanic a internetu. V roce 2019 bylo operátory poskytnuto 91.075 výpisů, přičemž největší objem představují výpisy na buňky (tedy pohyb podezřelého). V roce 2019 se jednalo o 76.727 úkonů, což tvoří 84,2 procenta z celkového počtu vyžádaných úkonů. Celkem 1.452 (1,6 procent) výpisů bylo uskutečněno z elektronické komunikace realizované prostřednictvím internetu. Nižších hodnot dosahují výpisy na pevné linky, jednalo se o 412 (tj. 0,5 procenta) úkonů.
Poslední část analýzy se pak zabývá rušením provozu elektronických komunikací policií, tedy opatřením, které slouží k zamezení případné iniciace nástražného výbušného systému elektronickým bezdrátovým zařízením. V roce 2019 bylo toto opatření realizováno v 32 případech.
Odposlechy jsou „jen“ u 1,3 % trestních případů
V roce 2019 byly z celkového počtu 113.756 „živých“ trestních spisů popisované úkony nasazeny v 1.467 spisech (tj. 1,3 procenta). V porovnání s rokem 2018 došlo k poklesu počtu „živých“ spisů (v roce 2018 bylo celkem 114 855 „živých“ spisů), i ke snížení počtu spisů, v rámci nichž byly odposlechy a sledování osob a věcí použity (v roce 2018 byly úkony použity v 1 507 spisech).
Jan Hrbáček
Text je převzat z portálu Česká justice, který je, stejně jako Ekonomický deník, součástí vydavatelství Media Network.
