Poláci se pustí do stavby dalších větrných elektráren v Baltském moři. Se státní podporou vyrostou tři velké větrné farmy o celkovém výkonu 3435 megawattů. Předpoklad je, že ročně vyrobí okolo 13 terawatthodin elektřiny a pokryjí až osm procent spotřeby elektřiny v Polsku.
Loňské aukce určené pro mořské větrné parky se účastnili čtyři zájemci, uspěli tři z nich. Jak na svém webu uvedlo polské ministerstvo klimatu a životního prostředí, všechny cenové nabídky se vešly do maximální ceny. Ta byla stanovena na 500 zlotých za MWh. Vítězní uchazeči požadovali výkupní cenu v rozmezí od 477 do 492 zlotých (113 až 117 eur) za MWh.
Uspěl Orlen i PGE
Účastníci aukce se zavázali k zahájení dodávky elektřiny do sítě do sedmi let od data aukce. Po splnění této povinnosti začne běžet pětadvacetileté období s garantovanou výkupní cenou. Výsledná cena je vyšší než tržní cena elektřiny v Polsku, která se v ročním průměru pohybuje okolo 100 eur. V aukci uspěly následující projekty:
- Bałtyk I Offshore Wind Farm – větrný park v moři severně od letoviska Łeba s instalovaným výkonem 1 560 MW; investory jsou Polenergia a norský Equinor
- Baltica 9 Wind Farm – záměr největší polské elektrárenské skupiny PGE s instalovaným výkonem 975 MW, vyroste severně od přístavu Ustka
- ORLEN Neptun VIII – Další etapa projektu, za kterým stojí ropný a energetický koncern Orlen, instalovaný výkon 900 MW
Nejedná se přitom o první větrné elektrárny u polských břehů Baltského moře. V nejpokročilejší fázi je velký větrný park Baltic Power, který staví Orlen Group a kanadský Northland Power. Energetický zdroj v moři severovýchodně od Łeby o výkonu 1200 MW má zahájit provoz do konce letošního roku. Dopad na turistický ruch má omezit fakt, že všechny větrné parky se nacházejí minimálně 20 kilometrů od pobřeží.
Stížnost na proškrtané plány
Navzdory slibným výsledkům není Polská asociace větrné energie (PSEW) zcela spokojena. Upozornila na fakt, že polské ministerstvo energetiky seškrtalo plánované projekty větrných elektráren s realizací do roku 2040 z původních 11,8 GW z dříve navrhovaných 18 GW. Výstavbu pozemních instalace pak snížila z předchozích 34 GW na 20,4 GW. Aspoň to tedy předpokládá aktualizovaný Národní klimatický energetický plán (NKEP).
„Větrný průmysl nehodlá pasivně přihlížet demontáži racionální energetické politiky a bude pevně požadovat, aby vláda NKEP revidovala na základě tvrdých tržních dat, včetně výsledků aukcí na moři a na pevnině. Nedovolíme, aby politická a administrativní omezení nahradila ekonomické výpočty potvrzené trhem,“ komentoval přístup vlády šéf asociace PSEW Janusz Gajowiecki.
Mořské větrníky versus jádro
Zajímavostí může být to, že větrné parky na moři vycházejí nákladově podobně jako jaderné elektrárny. Ředitel pro strategii a rozvoj firmy Orlen Synthos Green Energy (OSGE) Marcin Ciepliński během Energetických dnů v Katovicích zmínil, že elektřina z menších modulárních reaktorů vychází na zhruba 120 eur za vyrobenou megawatthodinu.
Tato úroveň je srovnatelná s cenami, které má dostat státní jaderná společnost PEJ. Ta připravuje stavbu jaderné elektrárny u pobřeží Baltského moře nedaleko turistického letoviska Łeba. Chystaný zdroj s třemi reaktory typu Westinghouse AP1000 má mít podle žádosti, kterou polská vláda poslala Evropské komisi, garantovanou cenu elektřiny v rozmezí 470 až 550 zlotých (110 až 130 eur) za MWh.
