Celosvětová výrobní kapacita lithium-iontových baterií se v příštích pěti letech zvýší až osmkrát. Polsko má příležitost udržet si vedoucí postavení v celosvětovém dodavatelském řetězci v oblasti baterií a opatření nezbytná k dosažení tohoto cíle byla popsána v nejnovější zprávě Polského sdružení pro alternativní paliva (PSPA) s názvem Evropa jede na polských lithium-iontových bateriích. Potenciál bateriového sektoru v Polsku a v regionu střední a východní Evropy.
V roce 2022 dosáhl celosvětový prodej elektromobilů 10,5 milionu kusů, což představuje nárůst o 55 procent oproti roku 2021. Podle analytiků Goldman Sachs se očekává, že v roce 2030 budou elektromobily představovat již třetinu celosvětových prodejů a o pět let později se jejich podíl na trhu zvýší na 50 procent.
Poptávka po elektromobilech trvale roste také v Evropské unii. V roce 2022 dosáhne podíl nových osobních vozidel BEV a PHEV na trhu EU 22,8 procent, což je více než podíl vozidel s dieselovým motorem. Rostoucí prodeje elektromobilů se promítají do dynamického růstu poptávky po jejich klíčové součásti – lithium-iontových bateriích.
„Podle prognóz agentury Bloomberg se celosvětová výrobní kapacita lithium-iontových baterií do roku 2027 zvýší osmkrát a dosáhne 8 945 gigawatthodin (GWh),“ komentovala Maria Majewska, expertka na novou mobilitu ve společnosti PSPA.
„Evropa hraje v sektoru baterií stále důležitější roli a v roce 2022 se bude podílet na celosvětové výrobní kapacitě 14 procenty. K evropským lídrům v této oblasti patří některé země v regionu střední a východní Evropy, zejména Polsko a Maďarsko, na které připadá až 9 procent celosvětové kapacity,“ doplnila Majewska.
Odhaduje se, že do roku 2027 Polsko a Maďarsko zvýší svou výrobní kapacitu a udrží si vysoké pozice, přičemž se v celosvětovém měřítku umístí na 6., resp. 4. místě. Silnější pozici v globálním hodnotovém řetězci baterií získávají i další země regionu střední a východní Evropy, jako je Srbsko (s výrobním potenciálem 16 GWh) a Slovensko (10 GWh).
„V Evropě bylo oznámeno téměř 50 projektů nasazení, které přispějí k dodávkám článků s celkovou kapacitou až 1 800 GWh do roku 2030,“ uvedl Aleksander Rajch, ředitel vnějších vztahů společnosti PSPA. V regionu střední a východní Evropy (v zemích, jako je Polsko, Slovensko, Maďarsko, Česká republika, Lotyšsko a Srbsko) se plánují nové investice do stávajících elektráren.
LG Energy Solution Wrocław v Biskupicích Podgórnych (Polsko), největší evropské centrum výroby baterií pro elektromobily, má v současné době výrobní kapacitu 86 GWh a brzy dosáhne 115 GWh. Aby si však Polsko udrželo vedoucí postavení ve světovém žebříčku, je nutné výrobní kapacitu do roku 2027 zdvojnásobit, měla by přesáhnout 200 GWh.
Podle zprávy hraje Polsko vedoucí roli v dodavatelském řetězci baterií, neboť je druhým největším výrobcem na světě. Lithium-iontové baterie již nyní tvoří více než 2,4 procent veškerého polského vývozu. Kromě společnosti LG Energy Solutions, ot
Podle zprávy hraje Polsko vedoucí roli v dodavatelském řetězci baterií a je druhým největším výrobcem na světě. Lithium-iontové baterie již představují více než 2,4 procenta veškerého polského vývozu. Kromě LG Energy Solutions investují v naší zemi i další přední bateriové společnosti jako Northvolt, Umicore, SK Innovation, Capchem, Guotai Huarong, BMZ a Mercedes-Benz Manufacturing Poland.
„Naše zpráva byla napsána s podporou polských a slovenských lídrů trhu s bateriemi a řady zúčastněných stran v tomto odvětví,“ dodal Maciej Mazur, generální ředitel PSPA.
„Studie byla založena na sérii tematických workshopů, které se uskutečnily za účasti polských a zahraničních odborníků z CEE GTI (CEE Green Transport Initiative) a SEVA (Slovenská asociace elektrických vozidel),“ podotkl Mazur.
Zpráva PSPA definuje zejména výzvy odvětví baterií v Polsku, na Slovensku a ve zbytku střední a východní Evropy. Cílem studie je iniciovat diskusi o nezbytných krocích vedoucích ke zvýšení produkce a intelektuálního a výzkumného a vývojového potenciálu v této oblasti. Zpráva také podrobně popisuje trh s bateriemi a průmysl, klíčové výrobní technologie, lidské zdroje, otázky recyklace, klíčové investice a podnikatelské prostředí. Představena je také řada doporučených opatření pro rozvoj bateriového průmyslu v regionu střední a východní Evropy.
(nik)
