Počínaje 1. lednem příštího roku se Polsko ujme předsednictví Rady Evropské unie a bude mít příležitost zásadním způsobem ovlivňovat směřování politik Evropské unie na příštích šest měsíců. Je to podruhé, co bude naše země zastávat tuto funkci od svého členství v Unii. Pro Unii jde o velmi důležité období, protože začíná fungovat nová Evropská komise a s ní nový politický program. Očekávání od Polska jsou vysoká a jeho strategie a plány budou pečlivě sledovány, jak vyplývá z publikace Fora Energii Bezpečný a solidární přechod. Úkoly pro polské předsednictví EU, na kterou upozornil server CEE Energy News.

Evropská unie si v rámci Zelené dohody pro Evropu (Greendeal) stanovila ambiciózní cíle, včetně dosažení klimatické neutrality do roku 2050. To se stalo jedním z klíčových pilířů agendy předchozí Komise a hlavní regulační práce byla dokončena přijetím návrhů z balíčku Fit for 55. Jak bude tato agenda realizována, bude záviset na na nové Komisi, která začíná opracovat, ale také do značné míry na odhodlání členských států. 

Aby bylo možné přijít s ambiciózním programem, atraktivním programem a zajímavými prioritami, je nezbytné reagovat na celoevropské výzvy a sladit zájmy Polska a Evropské unie. Jedním z nich je jistě energetická transformace a polské předsednictví by se mělo zaměřit na její bezpečnou realizaci v duchu solidarity.

Mezinárodní kontext

Situace v Evropě a kolem ní je velmi nestabilní. Každý den dostáváme zprávy o novém ruském bombardování Ukrajiny, včetně její energetické infrastruktury. Situace na Blízkém východě se stupňuje. Výsledek amerických voleb vyvolává nejistotu ohledně transatlantického partnerství.

Spolu se zprávou italského expremiéra Maria Draghiho přichází Unie o své výhody v hospodářském rozvoji. Agresivní čínská politika v oblasti nových technologií, zejména elektromobilů, baterií a fotovoltaiky, amerických dotací a programu osvobození od daní (IRA), způsobuje, že Evropská unie postupně ztrácí konkurenceschopnost a zároveň stále více utrácí za dovoz fosilních paliv a zvyšuje závislost na mimoevropských dodavatelích surovin a technologií.

Mohlo by vás zajímat

Nový politický cyklus právě začíná

V červenci představila Ursula von der Leyenová novou agendu Evropské komise na příštích pět let, která se mimo jiné zaměřuje na rozvoj jednotného trhu, ambiciózní průmyslovou politiku a zachování Zelené dohody.

Kromě těchto oblastí bude muset polské předsednictví přistoupit k důležitým předpisům souvisejícím s energetikou a klimatem, jako je správa energetické unie, bezpečnost dodávek plynu nebo cíle snižování emisí do roku 2040.

Důležitou, ale citlivou událostí, která se blíží, bude ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu do prosince 2024 a synchronizace elektrických sítí pobaltských zemí s kontinentální evropskou soustavou v únoru 2025. Oba tyto události znamenají historický konec závislosti na ruské energii. Kromě toho země EU zahájí jednání o víceletém finančním rámci EU na období 2028–2034, který má zásadní význam pro financování energetické transformace.

Priority v oblasti energetiky a klimatu

Revize strategie Evropské unie v oblasti energetické bezpečnosti má prvořadý význam. Neustále se zvyšující účet za dovoz energie vyžaduje nápravu v přemýšlení o tom, jak je chápána energetická bezpečnost a jaké jsou její klíčové prvky.

Polsko, které má zkušenosti s diverzifikací dodávek paliv, by mohlo zahájit práci na nové, modernizované strategii, která by zohledňovala vývoj energetických systémů, technologický pokrok v oblasti obnovitelných zdrojů energie, digitalizaci a integraci odvětví. Nová strategie by se měla zaměřit na zajištění stability a odolnosti energetického systému v éře dynamické elektrifikace. Klíčovými prvky bude rozvoj spolehlivé infrastruktury a její ochrana před fyzickými a kybernetickými útoky, jakož i dodavatelské řetězce kritických surovin.

Další důležitou prioritou by měl být sociální rozměr energetické transformace. Transformace energetiky, která se bude týkat nejen odvětví energetiky a průmyslu, ale také domácností, bude společensky přijatelná pouze tehdy, pokud bude jasně sdělen cíl a mechanismy technické a finanční podpory budou dobře navrženy a provedeny.

Základními myšlenkami ochrany nejzranitelnějších občanů by mohla být vhodná příprava plánů sociálního klimatu, zavedení cenového koridoru v ETS2 nebo zavedení tzv. sociální smlouvy. Neméně důležité je navýšení finančních prostředků pro Fond pro spravedlivou transformaci, který podporuje sociální a ekonomickou transformaci v těžebních regionech.

Další prioritou by se měla stát aktivní průmyslová politika a financování transformace energetiky. Podpora evropského průmyslu, která mu umožní konkurovat v celosvětovém měřítku, vytvářet hospodářský růst a vytvářet pracovní místa, zapadá do rámce zvyšování průmyslové činnosti. Polské předsednictví by mohlo navrhnout zřízení zvláštního fondu určeného na podporu výroby čistých technologií v Evropě.

Polské předsednictví by také mělo podporovat spolupráci v oblasti energetiky a klimatu se sousedními zeměmi, zejména s kandidátskými zeměmi EU, jako je Ukrajina. V této souvislosti je důležité mobilizovat podporu pro obnovu energetického sektoru na Ukrajině poškozeného ruskými útoky, ale také podpořit reformy trhu a odvětví energetiky. Rozšíření EU bude mít strategický význam a v souvislosti s Ukrajinou bude zahrnovat zajištění bezpečnosti v regionu, takže je třeba uznat jasné přínosy pro obě strany.

Polské předsednictví se bude časově shodovat s obdobím, které je pro Evropu klíčové, neboť nová politická agenda EU se formuje uprostřed významných geopolitických a ekonomických výzev. To představuje příležitost přicházet s novými perspektivami, vyvíjet inovativní řešení a posilovat postavení na evropské scéně. Úspěch polského předsednictví bude záviset na jeho schopnosti účinně se orientovat v těchto složitých otázkách a podporovat spolupráci mezi členskými státy. Pokud se Polsko chopí této příležitosti, může hrát rozhodující roli při utváření odolnější a udržitelnější energie pro budoucnost Evropy.

Polsko se poprvé ujalo předsednictví Rady Evropské unie před 13 lety, kdy byl předsedou vlády také Donald Tusk. Od té doby se realita Polska a Evropy rozhodně změnila.

„Jsme vyspělá země, plně zformovaná jako člen Evropské unie. Vzhledem k okolnostem je toto předsednictví obzvláště důležité z hlediska času, událostí a partnerů,“ prohlásil předseda vlády Donald Tusk během zasedání Rady ministrů s generálním tajemníkem Rady EU.

Terezie Blanchetová ocenila zkušenosti Donalda Tuska v oblasti činnosti v Evropské unii. Zdůraznila, že by to zajistilo dobrou a účinnou spolupráci.

„Jsem přesvědčena, že vše bude s naší podporou řádně provedeno. Díky tomu bude polské předsednictví skvělé,“ podotkla Thérèse Blanchetová.

Tusk Blanchetovou ujistil, že Polsko se může během svého předsednictví spolehnout na odbornou podporu generálního tajemníka Rady Evropské unie.

Výzvy pro celou Evropskou unii

Šest měsíců polského předsednictví bude obdobím výzev. Bude to doba práce na rozvoji, stabilizaci a větší bezpečnosti pro všechny členské státy.

„Možná stojíme před průlomovými událostmi týkajícími se války a míru na východ od našich hranic. Čelíme také hluboké korekci některých evropských priorit,“ poznamenal šéf polské vlády.

Bezpečnost je jedním z nejčastějších slov v souvislosti se současnou geopolitickou, ekonomickou a energetickou situací. Skloňuje se v politické diskusi v různých kontextech.

„Budeme usilovat o to, aby naši partneři v Evropě chápali, že bezpečnost a realistické hodnocení vztahů s Ruskem jsou zásadní pro budoucnost celé EU,“ prohlásil Tusk.

Během předsednictví v Radě Evropské unie se Polsko bude zabývat bezpečností rozdělenou do několika klíčových pilířů, vnější, vnitřní, ekonomické, energetické i potravinové bezpečnosti.