Výdaje na zvýšení těžby uhlí v Polsku začaly růst, i když nedochází k velkému nárůstu poptávky po důlních zařízeních. Zvýšená poptávka po surovině však neznamená návrat k uhlí, ale prodloužení samotného procesu uzavírání uhelných dolů, tvrdí v analýze polský ekonomický server Parkiet. Velké globální společnosti už nechtějí mít s uhlím nic společného, pouze s kovy potřebnými k transformaci, jako je měď nebo kobalt.
Investiční výdaje v polském těžebním průmyslu se začaly zvyšovat. Podle údajů Agentury pro rozvoj průmyslu se od ledna do září 2022 zvýšily investiční výdaje v průmyslu na 1,78 miliardy zlotých. Ve stejném období předchozího roku to bylo 1,49 miliardy zlotých.
CAPEX (Capital Expenditures) – výdaje na pořízení stálých aktiv – odvětví se zvýšil z 2,9 miliardy zlotých na 3,9 miliardy zlotých.
„Důležité je, že rostou výdaje na tzv. výkopové stroje, mezi které patří vrtací kladiva, rotační a příklepové vrtačky, vrtné soupravy a smykem řízené stroje. V loňském roce to bylo téměř 141 milionů zlotých, letos již 271 milionů zlotých. Rostoucí výdaje dokládá i index investiční náročnosti. Celkově se zvýšila z 36,6 zlotých/t na 45,1 zlotých/t. Konečně se zvyšuje podíl investic do strojů ze 14,1 zlotých/t na 20 zlotých/t,“ uvádí ekonomický portál.
Zatím však nejsou podle serveru Parkiet vidět účinky provedených investic. Účinnost těžby a dobývání uhlí klesá. Průměrná denní těžba komerčního uhlí ve třetím čtvrtletí mírně přesáhla 200 tun, zatímco v předchozím roce to bylo dokonce o více než 30 tun více. To se projevuje poklesem těžby. Celková těžba, včetně koksovatelného uhlí, činila od ledna do září letošního roku 39,5 milionu tun, zatímco ve stejném období loňského roku to bylo 40,8 milionu tun.
Slabé oživení
V odvětví důlních zařízení se již několik měsíců zvyšuje počet poptávek po nových zařízeních v důsledku přetrvávajících vysokých cen uhlí na světových trzích. Největší výrobce důlních zařízení, společnost Famur, však tuto poptávku zaznamenává i v zahraničí. Stejně jako v předchozích čtvrtletích se zahraniční obchodní aktivity nadále zaměřovaly na zvyšování přítomnosti na perspektivních trzích včetně Indonésie, Severní Ameriky a Číny, vysvětluje společnost.
Domácí trh rovněž zaznamenává určité oživení, i když je stále pod tlakem změn vyplývajících z přijatého programu uzavírání energetických dolů, který, jak bylo oznámeno, bude předmětem aktualizace. Provoz jednotlivých dolů má být rozšířen.
„V samotném třetím čtvrtletí jsme získali celkem přibližně 334 milionů PLN nových zakázek z Polska a zahraničí, což nám umožnilo zvýšit celkové portfolio zakázek (chápaných jako dodávky strojů a zařízení a pronájem v souladu s podmínkami smluv) na úroveň přibližně 797 milionů PLN na konci září letošního roku ve srovnání s přibližně 736 miliony PLN na konci června,“ uvedla společnost.
Připouští však, že počet zakázek na důlní zařízení, které skupina nabízí, je do značné míry ovlivněn současným a očekávaným celosvětovým vývojem souvisejícím zejména s cenami uhlí v krátkodobém a střednědobém horizontu.
Miliardové investice
Oživení je patrné v dolech v Polsku. Největší těžební společnost v oblasti energetického uhlí, polská těžební skupina, zahájila – jak oznámila – investiční proces zaměřený na zvýšení těžby v roce 2023. Činnosti jsou zaměřeny na vyhloubení přibližně 13 km dalších důlních děl pro zpřístupnění uhelných slojí a na zvýšení aktivních těžebních front vytvořením dalších pěti dlouhých stěn.
„To si vyžádá nákup stěnové techniky a potřebného vybavení,“ informuje mluvčí společnosti PGG Tomasz Głogowski.
Aby bylo možné tyto předpoklady realizovat, musí se kapitálové výdaje zvýšit přibližně o 2 miliardy zlotých oproti dříve předpokládané úrovni. Doly společnosti PGG zároveň ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku výrazně zvýšily těžbu.
„Výsledek je o více než 20 procent lepší než v předchozím čtvrtletí,“ upozorňuje Głogowski.
Na základě dosavadních výsledků za období od začátku října 2022 společnost očekává, že všechny doly vytěží ve čtvrtém čtvrtletí do konce roku 2022 6,26 milionu tun uhlí. Očekává se, že produkce vzroste o 20 % (více než 1 milion tun) ve srovnání s výsledky za třetí čtvrtletí. Za tímto účelem společnost také dokončila nákup zařízení potřebných pro těžbu.
O něco méně ambiciózní plány představila lublinská Bogdanka. Celková délka dokončených chodbových prací za devět měsíců roku 2022 činila 23,1 km, zatímco ve stejném období roku 2021 to bylo 14 km. Celkové výdaje na rekonstrukci chodbových děl v tomto období činily 56 milionů zlotých a na nová díla a modernizaci stávajících děl 270,6 milionu zlotých.
Pro srovnání, v loňském roce činily celkové výdaje na rekonstrukci chodbových výkopů v tomto období 25,6 milionu zlotých. Celkové výdaje na nová pracoviště a modernizaci stávajících dosáhly 108,2 milionu zlotých.
Společnost se chystá na to, aby efektivně zajistila maximální těžební a zpracovatelskou kapacitu celé infrastruktury, a neplánuje žádné nové nákupy.
„Nákup např. dalšího stěnového komplexu by si vyžádal dodatečné výdaje na zvýšení výtažné kapacity šachet nebo na vývoj zařízení na čištění vytěžené rudy, informuje Bogdanka.
Společnost Jastrzębska Spółka Węglowa pouze zdůrazňuje, že investice do těžby rostou, a to i v případě energetického uhlí, ale nepředkládá v tomto ohledu žádné investiční plány. Kapitálové výdaje mohou v roce 2023 dosáhnout 2,5 miliardy zlotých.
Společnost Silesia, kterou vlastní Bumech, zahájila rozsáhlé investice ještě před vypuknutím konfliktu na Ukrajině. Údaje o nárůstu výdajů a průběžných investic v porovnání s předchozím rokem neukazují, jak uvádí společnost, skutečnou situaci v oblasti investic dolu.
„Bezprostřední příčinou nárůstu investic a vzestupného trendu celého odvětví jsou události za východní hranicí Polska. Tato situace bude v odvětví pokračovat ještě několik let, dokud se neobjeví jiné, stabilní, udržitelné a osvědčené technologie výroby energie, které mohou nahradit uhlí v horizontu zhruba desítky let,“ domnívá se generální ředitel společnosti Bumech Marcin Sutkowski.
Překážky pro investice
Analytici zdůrazňují, že vyhlídky uhlí budou v příštích několika letech dobré. Energetická krize a vysoké ceny energií nás budou provázet ještě řadu let, takže uhlí bude i nadále lákavou alternativou k plynu.
„To bude hnacím motorem poptávky a zvýšené těžby. Překážkou, která by mohla toto nadšení pro reinvestice do těžby uhlí výrazně ochladit, je však financování investic ze strany bank a finančních institucí, které již nejsou ochotny půjčovat těžebním společnostem na financování těžby. Je také těžké prosadit se u bank s argumentem, že i energetická transformace potřebuje uhlí, byť jen pro výrobu oceli. Stává se, že banky nevidí rozdíl mezi energetickým a koksovatelným uhlím. Podle předběžných odhadů bude evropský trh potřebovat meziročně asi o 10 milionů tun oceli více. To je již znatelný nárůst, který zvýší poptávku po surovině, upozorňuje analytik Erste Securities Jakub Szkopek.
Velké globální společnosti už nechtějí mít s uhlím nic společného, pouze s kovy potřebnými k transformaci, jako je měď nebo kobalt.
„Tento trend lze pozorovat i v Polsku, kde se Bank Pekao opět omezila na poskytování úvěrů, ale pouze na nákup dováženého uhlí, nikoli na investice do dlouhých stěn,“ dodává pro polský server Parkiet analytik Jakub Szkopek.
(hrb)
