Polsko je na třetím místě v Evropě, pokud jde o množství vyrobeného tepla. Dálkové vytápění pokrývá přibližně 24 procent trhu s teplem a zasahuje více než 15 milionů Poláků, jejichž domácnosti jsou připojeny k sítím dálkového vytápění. O využití geotermálního potenciálu Polska, který pokrývá téměř polovinu rozlohy země, hovořila ministryně pro klima a životní prostředí Anna Moskwa na vědecké konferenci v Akademii sociální a mediální kultury v Toruni. Akce se zúčastnil také náměstek ministra pro klima a životní prostředí Piotr Dziadzio.
Rozvoj geotermální energie jako jednoho z obnovitelných zdrojů energie je jedním z cílů polské energetické politiky do roku 2040.
Primárním využitím geotermální energie v Polsku je dálkové vytápění. V Polsku fungují geotermální zařízení dodávající teplo do systému dálkového vytápění v sedmi lokalitách: Mszczonów, Poddębice, Podhale, Pyrzyce, Stargard, Uniejów a od roku 2022 Toruńi.
Práce na zřízení geotermální elektrárny v Toruńi byly zahájeny v roce 2008. V březnu 2022 byly dokončeny zkoušky uvedení geotermální elektrárny do provozu. O několik týdnů později podepsala společnost PGE Toruń dlouhodobou smlouvu o prodeji tepla se společností Geotermia Toruń.
Po připojení geotermální teplárny k síti dálkového vytápění bude teplo z geotermie tvořit přibližně 8 procent v systému dálkového vytápění spravovaném společností PGE Toruń.
Zbývající teplo v síti dálkového vytápění bude pocházet z plynové teplárny společnosti PGE Toruń (91 procent) a z bioplynové teplárny (necelé 1 procento), kterou vlastní Městská čistírna.
Strategie dálkového vytápění
Rozvoj dálkového vytápění na bázi geotermálních řešení je v návrhu Strategie dálkového vytápění předpokládán do roku 2030 s výhledem do roku 2040.
Geotermální jednotky jako stabilní a obnovitelné zdroje představují energeticky účinné systémy dálkového vytápění, zvyšují podíl OZE, umožňují oddělit cenu tepla od ceny energetických surovin a povolenek na emise CO2 a snižují emise látek znečišťujících ovzduší.
Šéfka resortu klimatu Anna Moskwowá zdůraznila velký potenciál rozvoje tepla z termálních vod v Polsku v míře odpovídající jeho zdrojům a přínosům jeho využití.
„Rozvoj geotermální energie je velmi důležitou oblastí při přechodu na energetiku a vytápění. Je to směr, který zajišťuje místní energetickou bezpečnost. Geotermální energie je trvalým zdrojem tepla, který bychom se měli naučit využívat,“ doplnil náměstek ministryně Piotr Dziadzio.
Ministerstvo klimatu a životního prostředí vyvíjí iniciativy a aktivně se podílí na zvyšování využívání geotermální energie v Polsku, mimo jiné v posledních letech především pro účely dálkového vytápění v obcích a městech.
Díky četným podpůrným programům má zájem o využívání geotermální energie ze strany obcí a měst rostoucí tendenci. Jsou přijímána opatření, jejichž výsledkem je účinná podpora teplárenských společností, mimo jiné i v oblasti rozvoje geotermální energie. Byly zahájeny programy podpory geotermální energie „Polský geotermál plus“ (600 milionů zlotých) a „Zpřístupnění termální vody v Polsku“ (nedávno navýšený z 300 na 480 milionů zlotých), který je zaměřen na identifikaci termálních ložisek s cílem jejich energetického využití.
V první tranši programu „Zpřístupnění termálních vod v Polsku“ financoval Národní fond ochrany životního prostředí a životního prostředí vrtání geotermálních vrtů v 15 městech po celé zemi částkou 229,2 milionu zlotých: Otwock, Żyrardów, Wołomin a Piastów (Mazovské vojvodství), Gniezno a obec Wągrowiec (Velkopolské vojvodství), Inowrocław a Gąsawa, (Kujavsko-Pomořské vojvodství), Łowicz (Velkopolské vojvodství). Łódzkie vojvodství), Jasienica (Slezské vojvodství), Smykowo (Świętokrzyské vojvodství), Dębno (Západopomořanské vojvodství) a Oława, Trzebnica a Głuszyca (Dolnoslezské vojvodství).
Díky finanční podpoře, která pokryla téměř 100 procent investičních nákladů, bylo možné provést průzkum a identifikaci termálních vod a vypracovat hydrogeologickou dokumentaci pro tyto lokality. Tyto projekty umožní prozkoumat a zhodnotit zdroje termálních vod, které by se mohly stát místním zdrojem pro výrobu tepelné energie a případně i elektřiny.
Ministerstvo klimatu a životního prostředí vypracovalo Dlouhodobý program rozvoje využívání geotermálních zdrojů v Polsku. Jedná se o plán rozvoje geotermálních zdrojů do roku 2040 s výhledem do roku 2050. Potenciál pro rozvoj geotermálních (nízkoteplotních a středněteplotních) zdrojů se může nacházet až na 60-80 procent území Polska.
Místní orgány mají stále větší zájem o průzkum ložisek termální vody a chtějí využít potenciál čistého, obnovitelného zdroje energie. Za tímto účelem vydává Polský geologický ústav – Národní výzkumný ústav (PGI – PIB) stanoviska pro obce týkající se výskytu a možnosti využití termálních vod v uvedených lokalitách.
Stanovisko obsahuje mimo jiné informace o stratigrafii vodonosné vrstvy, předpokládané odhadované hloubce vrtu, vydatnosti, teplotě a mineralizaci termálních vod. Kromě toho stanovisko poukazuje na nejzávažnější rozpory zaznamenané v této fázi, které mohou bránit realizaci geotermální investice, a hodnotí geotermální potenciál, zejména pro využití ve vytápění.
(nik)
