Před rokem začala platit nová pravidla pro nevyžádané marketingové hovory. Princip, kdy ten, kdo neměl zájem o marketingová volání, musel aktivně vyjádřit nesouhlas, se změnil na to, že teď už firmy potřebují souhlas volaného. A to buď individuálně pro určitou firmu, nebo vyjádřený ve veřejném seznamu. Zmíněná pravidla přinesla významný pokles stížností, byť bylo uděleno několik citelných pokut, potvrdil Český telekomunikačí úřad (ČTÚ). Ten také rozšiřuje službu, v rámci které si mohou lidé srovnat třeba kvalitu telekomunikačních služeb nebo zobrazit pokrytí jednotlivých televizních vysílačů v místě svého bydliště a případně podat stížnost, pokud vše nefunguje jak má. ČTÚ zároveň oznámil, že v srpnu zřejmě vypíše aukci kmitočtů pro digitální rozhlasové sítě DAB+.
Fotovoltaika. Toto téma jednoznačně podle ČTÚ dominovalo při stížnostech na nevyžádané marketingové hovory. Těch úřad obdržel od loňského prvního července celkově 1380. ČTÚ také provedl celkem 75 hloubkových kontrol a uložil pokuty v souhrnné výši 195 tisíc korun za nesoučinnost a 4 920 000 korun souhrnně za samotná marketingová volání. Dvě dosud nejvyšší nepravomocné pokuty, shodně po 2 200 000 korun, byly uloženy dvěma spolupracujícím společnostem za opakované nevyžádané telefonáty. „Od letošního 1. března 2023 jsme pak už nezaznamenali žádnou stížnost na telefonát jménem společnosti, která telefonáty iniciovala a fotovoltaika přestala být dominujícím tématem nevyžádaných hovorů,“ uvedla mluvčí úřadu Tereza Meravá. Dnes, pokud někdo své služby přes marketinové hovory nabízí, tak nejčastějším tématem jsou finančí služby, dodala.
Pokles stížností na marketigové hovory klesá. Foto: ČTÚ
Český telekomuniční úřad nabízí lidem také službu VPortal, do které přidává postupně novinky. V jejim rámci si mohou srovnat už například kvalitu telekomunikačních služeb – stačí jednoduše na internetu zadat vyhledávací kritérium – třeba pásmo, operátora nebo místo – a systém se postará o výsledek. Portál je rozdělen do jednotlivých modulů podle typu služeb na mobilní, televizní, rozhlasové a tak zvaná rozvojová kritéria. Zároveň obsahuje i výsledky získaná konkrétním měřením prováděné pracovníky ČTÚ přímo v terénu – ti vyjíždějí často právě na základě stížnosti přímo od zákazíků. To když třeba lidem opakovaně „padá“ nebo něco ruší televizní signál, případně mají problém s mobilním připojením. Lze si případně také dohledat, jak jednotliví operátoři plní své závazky v pokrytí jednotlivých míst mobilním signálem nebo řadu dalších údajů. Vybraná data si může uživatel ve zvoleném formátu a souřadnickém systému i stáhnout.
„Nově chceme do konce roku spustit i modul pevné služby,“ uvedl ředitel sekce kontroly ČTÚ Karel Holek. Ten byl měl pak zobrazit třeba údaje o rychlosti internetu z nástroje NetTest nebo informace o disponibilních přípojkách.
V systému lze už teď například dohledat i tak užitečnou věc jako informaci o tom, kteří operátoři a jaké služby nabízí na určitém místě. Přímo na konkrétní adresu to lze prozatím jen interně, jak potvdil Ekonomickému deníku ředitel, ale cílem je, aby se postupně k těmto informacím dostali všichni uživatelé. Aktuálně se tak tady zobrazuje například pokrytí GSM, LTE, 5G a je možné zjistit si data s přesností na 50 m o tom, jakou kvalitu mobilního signálu může spotřebitel v daném místě očekávat.
Zmíněný modul rozvojová kritéria byl pak spuštěn v květnu 2023 a nabízí možnost zobrazit, jak jednotliví operátoři, tedy držitelé přídělů rádiových kmitočtů, plní závazky z aukcí z let 2017 a 2020, které se týtýkají pokrytí signálem mobilních služeb. Jedná se jak o obce, spadajících mezi takzvaný „bílá místa“, tak o zlepšení pokrytí ve městech či na železničních či silničních koridorech.
Na stránkách portálu je uvedeno, do jakého data musí být jaké závazky splněny, a lze jednoduše vyčíst, jak si operátor v současnosti s požadovaným pokrytím stojí.
Modul televizní služby zobrazuje pak pokrytí TV signálem včetně stížností a jejich řešení. V případě problému s příjmem je tedy možné zjistit, zda z okolí nejsou například hlášeny stížnosti související se stavbou nových základnových stanic. Nově je také lépe zobrazen terén, tedy lze na mapě pohodlně identifikovat místa, kde je například signál horší kvůli poloze v údolí.
VPortal nově nabízí zároveň seznam všech televizních vysílačů s oprávněním a je možné si prohlédnout dosah každého z nich.
Modul rozhlasové služby ukazuje pokrytí digitálním rozhlasovým vysíláním. VPortal by se měl v budoucnu transformovat do projektu Broadband Atlas, který bude propojovat data z elektronického sběru dat, z NetTestu, a to včetně certifikovaného měření, a ze srovnávacího nástroje.
ČTÚ vypíše zřejmě v srpnu aukci kmitočtů pro digitální rozhlasové sítě DAB+
V srpnu se ČTÚ pak chystá zřejmě vypsat aukci kmitočtů pro digitální rozhlasové vysílání DAB+. V pásmu 174 až 230 MHz může vzniknout 27 regionálních a dvě celoplošné sítě, upřesnila mluvčí ČTÚ Meravá.
Přihlášky budou podle ní moci uchazeči podávat v září a samotná aukce začne v říjnu. Vyvolávací ceny se u přídělů pro celoplošné sítě pohybují okolo milionu korun, u regionálních dosahují desítky až stovky tisíc korun podle počtu obyvatel pokrývaného regionu.
V současnosti v Česku provozuje digitální rozhlasovou síť veřejnoprávní Český rozhlas, která pokrývá 95 procent obyvatel. Dále běží časově omezené lokální vysílání v oblastech. Celkem DAB+ v současnosti šíří 70 vysílačů a vysílá 50 programů a jeho výhodou je kvalitnější příjem i větší kapacita multiplexů na rozdíl od analogového pásma FM, které je v současnosti téměř zaplněné.
Monika Ginterová
