Pokles výroby, spotřeby i exportu elektrické energie pokračovat v Česku i v létě a zkraje podzimu. Jak ve čtvrtletní zprávě o vývoji elektroenergetiky uvedl Energetický regulační úřad, spotřeba elektřiny oproti loňskému třetímu kvartálu klesla skoro o čtyři procenta, přičemž největší pokles se odehrál v segmentu domácností.
Naposledy se spotřeba elektřiny zvýšila v posledním kvartálu roku 2021, od té doby ERÚ ve svých čtvrtletních zprávách dokumentuje její pokles. Nejinak tomu bylo i letos ve třetím čtvrtletí, kdy netto spotřeba v České republice dosáhla 12,9 TWh elektřiny a meziročně tedy klesla o 3,7 procenta.
„Kromě velkoodběratelů na hladině velmi vysokého napětí se ve třetím čtvrtletí meziročně snížila spotřeba ve všech kategoriích odběratelů, nejvíce u domácností. To bylo způsobeno jak velmi vysokými teplotami ovzduší v září, tak dlouhodobými úspornými opatřeními na straně zákazníků,“ komentoval výsledky předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček.
Konkrétně spotřeba elektřiny v domácnostech meziročně klesla o 5,3 procenta, u velkoodběratelů na hladině vysokého napětí o 4 a u podnikatelů na hladině nízkého napětí o 1,5 procenta. V kategorii velkoodběru ze sítě velmi vysokého napětí došlo k nárůstu o 2,8 procenta. Pokles spotřeby byl výrazný hlavně v září, kdy se projevily nebývale vysoké venkovní teploty.
Rychlý útlum výroby z uhlí
Klesá také výroba elektřiny, a to ještě výraznějším tempem než spotřeba. Ve třetím čtvrtletí se vyrobilo celkem 16,2 TWh elektřiny netto (tj. bez vlastní spotřeby elektráren), meziročně o 13,2 procenta méně. O propadu výroby lze hovořit hlavně v případě uhelných elektráren, kde nastalo snížení o 24,5 procenta na 6,65 TWh. Ještě výrazněji klesla výroba vodních elektráren – meziročně o 40 procent na 0,31 TWh.
Česká republika ve třetím čtvrtletí zůstala vývozcem elektřiny, kladné saldo přeshraničního obchodování dosáhlo 2,54 TWh. Avšak oproti loňskému roku objem kladného exportního salda klesl o více než 39 procent.
Pokles výroby a exportu souvisí hlavně s vývojem cen elektřiny na velkoobchodním trhu. Výroba elektřiny z uhlí už není vzhledem k drahým povolenkám tak výhodná jako v loňském roce. Pokles vývozu souvisí hlavně s přílivem přebytečné elektřiny z větrných a solárních parků v Německu (ovšem jen v některých dnech či hodinách) a také klesajícím exportem na Slovensko, které má po útlumu hutní výroby a po spuštění třetího bloku jaderné elektrárny Mochovce energie dost.
V příštích letech se podoba české elektroenergetiky může ještě posunout. Na jedné straně je ve hře rychlý odchod od uhlí kvůli ekonomické nevýhodnosti (hovoří o něm otevřeně zástupci skupin ČEZ, Seven.en Energy či Sokolovské uhelné), na druhé budou přibývat fotovoltaické elektrárny. Do pěti let se může Česko stát závislým na dovozu elektřiny.
David Tramba
