Pokles výroby, spotřeby i exportu elektrické energie pokračovat v Česku i v létě a zkraje podzimu. Jak ve čtvrtletní zprávě o vývoji elektroenergetiky uvedl Energetický regulační úřad, spotřeba elektřiny oproti loňskému třetímu kvartálu klesla skoro o čtyři procenta, přičemž největší pokles se odehrál v segmentu domácností.
Naposledy se spotřeba elektřiny zvýšila v posledním kvartálu roku 2021, od té doby ERÚ ve svých čtvrtletních zprávách dokumentuje její pokles. Nejinak tomu bylo i letos ve třetím čtvrtletí, kdy netto spotřeba v České republice dosáhla 12,9 TWh elektřiny a meziročně tedy klesla o 3,7 procenta.
„Kromě velkoodběratelů na hladině velmi vysokého napětí se ve třetím čtvrtletí meziročně snížila spotřeba ve všech kategoriích odběratelů, nejvíce u domácností. To bylo způsobeno jak velmi vysokými teplotami ovzduší v září, tak dlouhodobými úspornými opatřeními na straně zákazníků,“ komentoval výsledky předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček.
Konkrétně spotřeba elektřiny v domácnostech meziročně klesla o 5,3 procenta, u velkoodběratelů na hladině vysokého napětí o 4 a u podnikatelů na hladině nízkého napětí o 1,5 procenta. V kategorii velkoodběru ze sítě velmi vysokého napětí došlo k nárůstu o 2,8 procenta. Pokles spotřeby byl výrazný hlavně v září, kdy se projevily nebývale vysoké venkovní teploty.
Rychlý útlum výroby z uhlí
Klesá také výroba elektřiny, a to ještě výraznějším tempem než spotřeba. Ve třetím čtvrtletí se vyrobilo celkem 16,2 TWh elektřiny netto (tj. bez vlastní spotřeby elektráren), meziročně o 13,2 procenta méně. O propadu výroby lze hovořit hlavně v případě uhelných elektráren, kde nastalo snížení o 24,5 procenta na 6,65 TWh. Ještě výrazněji klesla výroba vodních elektráren – meziročně o 40 procent na 0,31 TWh.
Česká republika ve třetím čtvrtletí zůstala vývozcem elektřiny, kladné saldo přeshraničního obchodování dosáhlo 2,54 TWh. Avšak oproti loňskému roku objem kladného exportního salda klesl o více než 39 procent.
Pokles výroby a exportu souvisí hlavně s vývojem cen elektřiny na velkoobchodním trhu. Výroba elektřiny z uhlí už není vzhledem k drahým povolenkám tak výhodná jako v loňském roce. Pokles vývozu souvisí hlavně s přílivem přebytečné elektřiny z větrných a solárních parků v Německu (ovšem jen v některých dnech či hodinách) a také klesajícím exportem na Slovensko, které má po útlumu hutní výroby a po spuštění třetího bloku jaderné elektrárny Mochovce energie dost.
V příštích letech se podoba české elektroenergetiky může ještě posunout. Na jedné straně je ve hře rychlý odchod od uhlí kvůli ekonomické nevýhodnosti (hovoří o něm otevřeně zástupci skupin ČEZ, Seven.en Energy či Sokolovské uhelné), na druhé budou přibývat fotovoltaické elektrárny. Do pěti let se může Česko stát závislým na dovozu elektřiny.
Mohlo by vás zajímat
David Tramba
