Veřejné zdravotní pojištění v roce 2026 pokryje více výkonů než dosud. Nově může hradit například on-line terapii při depresích, sledování lékařem na dálku nebo podstoupení kolonoskopie o pět let dříve. Souhrn těch nejvýznamnějších představila Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP).
Hrazené výkony a postupy sumarizuje – tak jako každý rok – seznam zdravotnických výkonů, což je vyhláška vydávaná ministerstvem zdravotnictví. Z něj vyplývá, že rok 2026 přinese řadu novinek hrazených z veřejného zdravotního pojištění.
„Některé mohou být zařazeny ihned, jiné budou vyžadovat doplnění například smluvních podmínek s poskytovateli zdravotní péče,“ upřesňuje v tiskové zprávě VZP. V následujícím textu najdete ty nejvýznamnější z nich.
Efektivnější léčba nádorů
Léčba některých typů nádorových onemocnění se rozšíří o využití šetrné metody hloubkové hypertermie. Ta může být vhodná například u nádorů hlavy a krku, sarkomů, zhoubných nádorů v oblasti břicha a pánve nebo u recidiv, kde již není možné provést chirurgický zákrok. Metoda spočívá v neinvazivním zahřívání nádoru. Zvýšení teploty může samo o sobě zpomalit růst nádorových buněk, především ale zvyšuje citlivost nádorové tkáně na radioterapii a chemoterapii, s nimiž se obvykle tato metoda kombinuje.
Zároveň se rozšiřují i možnosti přesného cílení radioterapie díky využití 4D zobrazení a stereotaktické radioterapie s průběžným sledováním polohy nádoru během ozařování. Tyto pokročilé technologie umožňují přesné sledování pohybů nádoru v reálném čase a přizpůsobování záření i drobným pohybům těla, například při dýchání. Tím se dosahuje maximální ochrany zdravých tkání v okolí ozařované oblasti.
Mohlo by vás zajímat
Lepší plánování onkologické péče
Od ledna 2026 bude v seznamu zdravotních výkonů nový kód, který zajistí dostatek času pro lékaře při péči o onkologické pacienty – například při sdělení diagnózy, vysvětlování možností a rizik léčby nebo při tvorbě léčebného plánu a zajišťování vyšetření. Tento výkon půjde vykázat u jednoho pacienta až třikrát ročně.
V oblasti klinické onkologie přibude také nový výkon, který zohledňuje náročnost péče o pacienty v denních onkologických stacionářích s maximální délkou pobytu 12 hodin denně. „VZP tyto výkony zavedla už v roce 2022, nyní budou oficiálně platit pro všechny zdravotní pojišťovny,“ upozorňuje největší tuzemská zdravotní pojišťovna.
Novinkou je i zavádění koordinátorů onkologické péče. Tito specialisté zajistí péči ve všech komplexních onkologických centrech.
Na kolonoskopii už ve 45 letech
Od ledna se také mění program prevence rakoviny tlustého střeva. Hrazený screening se nově bude týkat lidí ve věku 45 až 74 let. Dosud na něj měli nárok lidé od 50 let bez horního věkového omezení. Česká republika mění tuto dolní věkovou hranici jako první země v Evropě. Změnu inicioval nárůst výskytu nádorů tlustého střeva u pacientů ve věkové skupině od 45 let.
V 45 letech se pacient může rozhodnout, zda podstoupí preventivní koloskopické vyšetření (opakuje se po 10 letech) nebo odevzdá vzorek stolice na vyšetření skrytého krvácení do trávicího traktu (opakuje se každé 2 roky).
Rychlejší odhalení očních vad u dětí
Od roku 2022 probíhá screeningové vyšetření očních vad u praktických lékařů pro děti a dorost. Změnou je, že od Nového roku budou jasně ukotveny všechny výkony pro jeho vykazování. A to jak u praktika pro děti a dorost, tak i případná specializovaná vyšetření u očního lékaře, ortoptisty nebo zrakového terapeuta. To by mělo přispět k odhalení případných obtíží či vad v co nejranějším stadiu.
První vyšetření tak dítě absolvuje ještě před prvními narozeninami, v případě negativního výsledku, tedy pokud u něj nejsou zjištěny žádné vady, proběhne další kontrolní vyšetření nejpozději do 18. měsíce věku. Pokud nejsou v rodinné anamnéze indikované závažné oční vady, postačí absolvovat screening dvakrát za život. V případě pozitivní rodinné anamnézy se test opakuje ve 2. a 3. roce života dítěte, maximálně 4krát za život.
Úplná novinka: Psychosomatická konzultace
Především na pacienty, kteří trpí opakovanými a dlouhodobými potížemi (nejméně čtvrt roku), na něž nezabírá standardní léčba podle doporučených postupů, se zaměřují výkony v oblasti psychosomatiky. I tady dochází v oblasti hrazených výkonů od Nového roku k novinkám.
K dosavadnímu výkonu psychosomatické intervence nově přibyla psychosomatická konzultace. Zaměří se na komplexní posouzení zdravotního stavu – hodnotí biologické nálezy, psychologické aspekty (způsob, jakým pacient své potíže prožívá) i sociální faktory, například vztahové souvislosti. To má mimo jiné podpořit aktivní zapojení pacienta do léčby. Psychosomatickou konzultaci, trvající až 60 minut a poskytovanou maximálně sedmkrát ročně, mohou provádět lékaři s nástavbovou atestací v oboru psychosomatiky.
Digitální terapie pro lidi s depresemi a úzkostmi
Digitální forma kognitivně-behaviorální terapie pomáhá lidem pochopit jejich obtíže a to, co je zapříčinilo, aby mohli změnit své myšlení a chování a lépe zvládat různé životní situace. Od Nového roku bude dostupná pro pacienty s depresemi a úzkostmi.
„Posouzení vhodnosti této léčby u konkrétního pacienta je vždy na zhodnocení ošetřujícího lékaře a vhodnost této formy terapie se znovu ověřuje při jejím zahájení. Terapie probíhá přes zabezpečenou on-line platformu, kde si pacient ve vlastním tempu prochází jednotlivé interaktivní moduly a individualizovaná cvičení,“ vysvětluje VZP. Výkon, zahrnující jeden terapeutický modul, lze vykázat až 26krát ročně.
Pacienti s Alzheimerovou chorobou mohou zůstat v péči praktika
Lidé trpící Alzheimerovou chorobou nebo jinou formou demence mohou zůstat v péči svého praktického lékaře. Nemusí chodit k odborníkovi, pokud si to sami nebudou přát. Praktický lékař je může sledovat dvakrát ročně. Pro kontrolu vývoje paměti a účinku léčby může u pacienta provést jednoduché testy až čtyřikrát ročně.
Pacienti s pokročilou Parkinsonovou chorobou, kteří používají pumpu pro podávání léku do tenkého střeva, budou moci nově využít i konzultace s lékařem na dálku. Tyto konzultace vyžadují souhlas pacienta a doporučení lékaře. Slouží ke sledování zdravotního stavu nebo při jeho změnách. Poskytovat je mohou jen specializovaná centra, a to až dvanáctkrát ročně.
Dlouhodobé sledování srdečních arytmií
Od ledna 2026 se také rozšiřují možnosti vyšetření poruch srdečního rytmu. Nově lze použít takzvané domácí holterovské monitorování, které trvá 24 hodin až 7 dní. Tato delší forma sledování se hodí pro pacienty, u nichž se potíže neobjevují každý den. Lékař díky tomu může lépe zhodnotit účinnost léčby nebo zákroku. U pacientů po cévní mozkové příhodě s podezřením na poruchy srdečního rytmu je možné sledování až po dobu 30 dní.
