Povodně, hackerské útoky i stárnutí populace mění svět pojištění rychleji, než si většina lidí dokáže představit. Pojišťovny dnes pracují s detailními mapami rizik, řeší ochranu citlivých dat a připravují produkty pro situace, které dříve téměř neznaly. Přesto jsou některá nebezpečí zatím příliš velká na to, aby je pojišťovny dokázaly krýt. Která to jsou? Odpověď přinesla konference Právo a řízení rizik, kterou pořádal Ekonomický deník a Zdravotnický deník.
Stále větší roli hrají v pojištění data a analýzy, které pomáhají odhadnout, kde se mohou problémy objevit. Podle zástupkyně výkonného ředitele České asociace pojišťoven Heleny Kutílek Zavázalové představují typický příklad povodně. Asociace připravila vlastní rizikové mapy, které ukazují, kde může být záplavové nebezpečí vyšší, než si lidé nebo firmy myslí. Jde o jeden z nástrojů, který může investorům pomoci při rozhodování, kde stavět.
„Jde o to zamyslet se nad tím, jestli je dobrý nápad mít nejdražší části provozu třeba v záplavové zóně nebo si postavit rodinný dům někde, kde se pak těžko pojišťuje,“ uvedla Kutílek Zavázalová. Ve vývoji je podle ní aktuálně i nástroj, který mapy dokáže automaticky analyzovat.
Zároveň upozornila, že se mapy pojišťoven nemusí shodovat s těmi státními. „Někdy se může stát, že státní mapa riziko záplav vůbec nevidí. Naše mapy jsou opravdu hodně sofistikované a detailní,“ dodala. Klienti tak mohou být překvapeni, že je pojišťovna nechce pojistit.
Stárnutí nebo kybernetická bezpečnost
V nabídce pojišťoven se začaly objevovat také produkty, které reagují na demografické změny a stárnutí populace. „Máme například pojištění ztráty soběstačnosti nebo dlouhodobé péče,“ uvedla Helena Kutílek Zavázalová.
Ke klíčovým tématům patří hrozba kybernetických útoků. Digitalizace služeb, práce s velkým množstvím dat nebo rozvoj umělé inteligence zvyšují zranitelnost institucí i firem. „Kyberbezpečnost je oblast, kterou se pojišťovny budou muset naučit pojišťovat,“ uvedla Kutílek Zavázalová.
Problém je ale v tom, že mnoho firem stále nemá dostatečně nastavená bezpečnostní opatření, takže je pro pojišťovny obtížné riziko vůbec vyhodnotit. Pokud by pojištění nabízely plošně, mohly by nést příliš vysoké ztráty.
„Je to jen otázka času. Pokud se budou chtít na tento trh pojišťovny dostat, tak na to budou muset vyvinout produkt,“ dodala Kutílek Zavázalová. Specifickou oblastí je kyberbezpečnost například u zdravotnických zařízení. „Je to hodně citlivé. Pojištěná nemocnice pracuje s nejcitlivějšími údaji a daty o lidech,“ pokračovala.
Mohlo by vás zajímat
Achillova pata i pro pojišťovny
Ostatně, jak těžké je nastavit pravidla a ochranu digitálních systémů, dobře ví i samy pojišťovny. I ony totiž musely přejít na nová evropská pravidla vyplývající z nařízení o digitální provozní odolnosti (DORA), pečlivě popsat rizika, která jim hrozí, nastavit preventivní opatření či navrhnou postup pro řešení případných bezpečnostních incidentů. Přes všechna přijatá opatření může být kybernetická bezpečnost „rizikovou Achillovou patou“ pojišťoven. Na konferenci Právo a řízení rizik to řekl ředitel odboru regulace finančního trhu I České národní banky Petr Jiška.
Kromě pojistitelných a nepojistitelných rizik se na konferenci řešily také změny pravidel u některých pojistek, s nimiž se lidé běžně setkávají. Jednou z výrazných proměn poslední doby je úprava takzvaného flotilového pojištění. Jde o hromadné pojistné smlouvy, které nabízejí například leasingové společnosti nebo cestovní kanceláře. Klient v tomto případě neuzavírá smlouvu přímo s pojišťovnou, ale přistupuje ke dříve sjednanému pojištění jako další pojištěná osoba.
„Většinou se jedná o něco, co se seká jako ‚Baťa cvičky‘,“ říká Kutílek Zavázalová. „Spotřebitel tam nemá takovou míru flexibility v tom, jak si nastaví jednotlivé parametry pojištění,“ podotkla.
Původní nastavení tohoto typu hojně využívaných smluv podle Jišky dostávalo pojištěné do horšího právního postavení. Cestovní kanceláře nebo leasingové firmy, které tento typ pojistek zhusta nabízely, nepatřily mezi zprostředkovatele pojištění. To pro spotřebitele znamenalo menší ochranu i méně informací. Zákonodárci proto museli i v reakci na soudní rozsudky pravidla upravit. Novela zákona o distribuci pojištění a zajištění, která novinku obsahovala, vstoupila v účinnost od 1. července 2025. „Jsme rádi, že se novelou podařilo alespoň do určité míry problémy narovnat,“ uvedl Jiška.
Povinná registrace pro poskytovatele
Podle zástupkyně výkonného ředitele České asociace pojišťoven Heleny Kutílek Zavázalové upravila novela povinnosti v oblasti odborné způsobilosti, sjednávání i nabízení pojištění a zavedla povinnou registraci poskytovatelů flotilových pojistek. Dodala, že aktuálně se lidé dostanou například k záznamům z jednání s pojišťovnou.
Část nový pravidel má ale odklad. Podnikatelé, kteří flotilové pojištění začali nabízet ještě podle starých pravidel, v tom mohou pokračovat podle původního oprávnění až do 30. června příštího roku. Některé efekty nových pravidel se tak projeví až později. „Uvidíme, jak se to posune,“ uzavřela Kutílek Zavázalová.
V druhé části konference se řešila odpovědnost a rizika pojištění ve zdravotnictví. Význam, limity a výluky u profesního pojištění či soudní spory. Jako řečníci vystoupili vrchní ředitel sekce centrálních agend ministerstva zdravotnictví Petr Jarema, ředitel pro risk management Satum Czech Michal Vlačil, partner v advokátní kanceláři Portos Jan Fical a předseda představenstva PVZP Robert Kareš.
