Polské elektrárny před zimou šetří uhlí a vyrábějí z něj stále méně energie. Uhelné elektrárny v červenci dodaly až o 15 procent méně energie než ve stejném období loňského roku. Nižší výroba následně zvyšuje ceny elektřiny. Informoval o tom polský deník Rzeczpospolita.
První půlka srpna je ve znamení rekordních cen elektřiny na polské energetické burze pro dodávky v příštím roce. Cena se přiblížila hranici 1 700 PLN za MWh. Ve čtvrtek 4. srpna to bylo 1 681 PLN. V uplynulém týdnu se ustálila na velmi vysoké, dosud nevídané úrovni 1 630-1 662 PLN za MWh.
Vysoké ceny elektřiny mají dopad na spotřebu. Podle údajů společnosti Polskie Sieci Elektroenergetyczne činila spotřeba energie v červenci 2022 13 931 GWh, což představuje meziroční pokles o 3,56 procent.
Nižší výroba elektřiny
Nižší poptávka však ceny nesnižuje, protože polské elektrárny dodávají méně elektřiny. V červenci vyrobily 13 802 GWh energie. To je o 4,23 procent méně než v červenci 2021.
Pokles výroby je tedy větší než snížení poptávky po energii. Ale odkud se vzal?
Je třeba se podívat na provoz elektráren v posledních měsících.
Provozovatel přenosové soustavy, společnost Polskie Sieci Elektroenergetyczne, signalizoval četné ztráty výkonů. Z údajů provozovatele vyplývá, že v červenci zaznamenal 168 neplánovaných odstávek bloků. Těch plánovaných, které byly výsledkem předem připravených generálních oprav, bylo pouze 41.
Uhelné elektrárny tak v červenci dodaly až o 15 procent méně energie než ve stejném období loňského roku. Důvod je jednoduchý: šetří uhlí na zimu.
Polské elektrárny, které dosud využívaly 98 procent domácího černého uhlí, se stále více obávají, zda budou dodržovány smlouvy na jeho dodávky. V červenci prezident polské energetické skupiny Wojciech Dąbrowski upozornil, že hlavní dodavatel této suroviny, polská těžební skupina, loni nesplnil 10 procent svých smluvních dodávek. V letošním roce již chybí 20 procent.
Zásoby uhlí rostou
Díky snížení výroby elektřiny rostou zásoby uhlí v elektrárnách a dolech. Celkové zásoby již přesáhly 6 milionů tun, z toho 1,5 milionu tun v dolech (podle údajů Agentury pro průmyslový rozvoj z konce června). To je nejvyšší hodnota od ledna letošního roku.
Z analýzy údajů shromážděných Energetickým regulačním úřadem vyplývá, že elektrárny a teplárny nashromáždily celkem 4,8 milionu tun zásob černého uhlí. Z toho 2,2 milionu tun představují zákonem požadované zásoby.
Ještě v červnu chybělo ve 23 výrobních zdrojích provozovaných 20 energetickými společnostmi celkem 13 500 tun uhlí. Podle údajů ERÚ dosáhl v srpnu nedostatek 12 milionů tun a týkal se devíti společností.
Import místo exportu
Více uskladněného uhlí znamená, že se ho k výrobě elektřiny spotřebovalo méně, což se projevuje v menším vývozu energie. V červnu bylo Polsko poprvé od srpna 2021 čistým dovozcem, a to v řádu 33 GWh, zatímco v červenci se tento trend prohloubil na 129 GWh. Počítáno od začátku letošního roku je země stále čistým vývozcem elektřiny, ale trend se zjevně mění.
Nahlášením ztrát výkonu mohou elektrárny ušetřit uhlí. Zvýšení výroby z obnovitelných zdrojů energie jim dává možnost nahradit ztráty. Odběratelé elektřiny zároveň vnímají ohrožení dodávek uhlí, což zvyšuje ceny elektřiny.
(nik)
