Tato aktuální zpráva světových agentur by neměla zapadnout. Maďarská energetická společnost MVM požádala ruský Gazprom o odklad plateb za dodaný zemní plyn. Nemá totiž na zaplacení. Jedná se o další z řady důkazů, že ani servilní politika vlády Viktora Orbána k Rusku zemi nezajistila levnější plyn, než jaký má dnes Česko. K tomu lze přičíst padající kurz forintu, vysokou inflaci a rozvrácený státní rozpočet.
Maďarsko se v posledních měsících stalo modlou českých dezinformátorů a demagogů. „Víme, že Maďarsko má o něco levnější plyn, je tam přímý kontakt s Gazpromem,“ uvedl nedávno plynárenský „expert“ Vladimír Štěpán. Levný plyn nám zajistí vyjednání dodávek ruského plynu za fixní ceny prostřednictvím Maďarska, řekl předseda strany PRO Jindřich Rajchl. Pohádky o prosperujícím a úspěšném Maďarsku šíří také politici SPD Tomia Okamury, a občas i ti z hnutí ANO. Jenže jaká je realita?
Přestože cenový vzorec 15leté dohody o plynu s Gazpromem podepsané v září 2021 zůstává tajný, Maďarsko podle statistik zahraničního obchodu nejspíš platí plnou tržní cenu, uvedl Tamas Csonka na webu Intellinews.com. Smluvní ceny jsou svázány s kotacemi na nizozemské energetické burze TFF na rozdíl od předchozí smlouvy, kdy byla cena spojena s pohyby na trhu s ropou.
Není to 20 eur za MWh, ale desetkrát tolik
To znamená, že Maďarsko už víc než rok neplatí Rusům za plyn zhruba 20 eur za megawatthodinu (MWh), jak dodnes tvrdí poslanci hnutí SPD či méně orientovaní čeští experti a komentátoři. Maďarsko dnes platí více než 200 eur za MWh. Zmrazení cen pro koncové zákazníky vede k tomu, že dodatečnou finanční zátěž v řádu miliard eur nese státní rozpočet.
Ministr financí Mihaly Varga nedávno přiznal, že Maďarsko za dovezený plyn, ropu a elektřinu (Maďarsko dnes musí zhruba třetinu elektřiny dovážet – pozn. red.) v letošním roce zaplatí 8,2 bilionu forintů (20 miliard eur neboli 500 miliard korun), což je pětkrát víc než v roce 2019. Další prodej elektřiny a plynu domácnostem i firmám za podnákladové ceny je neudržitelný a maďarská vláda jej bude muset brzy ukončit kvůli neudržitelnému rozpočtovému deficitu.
Částečně už k tomu došlo. Od začátku srpna platí nízký cenový strop jen pro spotřebu do 2,5 MWh elektřiny a do 1729 m3 plynu ročně. Kdo spotřebuje víc (třeba domácnosti, které vytápějí svůj byt elektřinou nebo s ní ohřívají vodu), tak má smůlu. Cena za elektřinu spotřebovanou nad uvedený limit totiž vzrostla o 94 procent a v případě plynu dokonce o 632 procent, jak uvedl Krisztián Szabó na webu atlatszo.hu.
Padající forint, vysoké úroky
Maďarsku přestávají věřit i finanční trhy. Výnos desetiletých státních dluhopisů na konci září dosáhl 9,92 procenta. Přitom ještě před dvěma lety investorům stačil dvouprocentní roční výnos z maďarských státních obligací. Fakticky to znamená, že z pohledu investorů není Maďarsko zcela důvěryhodnou zemí a že odměnou za vyšší riziko je růst výnosu z dluhopisů.
Dalším důkazem může být volný pád hodnoty maďarské měny. Před rokem vyšlo jedno euro na 357 forintů, nyní je to už 416 forintů. To odpovídá oslabení o 16,5 procenta za jediný rok. Slabý forint dál navyšuje už tak extrémní náklady na dovoz paliv a energií a přispívá k nárůstu inflace. Meziroční cenový růst v srpnu dosáhl 15,6 procenta a podle analytiků je jen otázkou času, kdy překoná hranici 20 procent.
Na inflační tlaky a pád forintu rázně reagovala maďarská centrální banka, která na konci září navýšila základní úrokovou sazbu na 13 procent. Nabízí se srovnání: Česká národní banka, která je často terčem kritiky kvůli navyšování úrokových sazeb, se zastavila na hodnotě repo sazby 7 procent.
David Tramba
