Podzimní karanténa panické útoky na obchody nepřinesla. Zmizely rodinné výlety, lidé nakupují se seznamem

Lidé si nyní odpustí přibližně každý desátý nákup. Foto: Pixabay

Ve srovnání s jarní vlnou pandemie upustili Češi na podzim po vyhlášení karantény od panických nákupů. Do obchodů však chodí méně často a nakupuje spíše jen jeden člen domácnosti. Začali také preferovat větší prodejny. Změny v trendech nakupování v době koronakrize popsal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza a ředitel výzkumné společnosti Nielsen Tomáš Týra. Obchody jsou podle Prouzy bezpečné a zákaz večerních nákupů kontraproduktivní.

Zatímco na jaře jsme v Ekonomickém deníku psali o téměř panických nákupech dezinfekčních prostředků nebo trvanlivých potravin, během podzimní karantény obchody nic podobného nezaznamenaly. „Zákazníci pochopili, že výpadky v zásobování nehrozí a obchodní řetězce jsou schopné pokrýt poptávku,“ popsal novinářům Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOČR) a viceprezident Hospodářské komory. To potvrzují i výsledky maloobchodního auditu společnosti Nielsen, podle níž rostou tržby od léta opět normálním tempem.

Co se však změnilo, je chování zákazníků. Ti začali k návštěvám obchodů přistupovat opatrněji.  „Prakticky zmizely rodinné nákupy, lidé do obchodů chodí s nákupním seznamem. Výrazně se tak zrychlil průchod obchodem,“ popisuje Prouza. Průměrná útrata za jeden nákup se sice zvýšila o 12 procent, zato se snížila frekvence nákupů. Lidé si odpustí přibližně každý desátý nákup. „Češi nyní preferují velké prodejny, kde mohou vše nakoupit během jedné návštěvy a současně mají výraznější pocit bezpečí díky většímu prostoru a širším uličkám,“ uvedl ředitel výzkumné společnosti Nielsen Karel Týra.

Vývoj rychloobrátkových prodejů v ČR v roce 2020 v porovnání s rokem 2019. Zdroj: Nielsen

Razantně se také navýšily prodeje online. Ty během jarní karantény zaznamenaly meziroční nárůst o 101 procent, na podzim pak o 91 procent.

Růst online prodejů 2020 ve srovnání s rokem 2019 (vlevo), po týdnech (vpravo). Zdroj: Nielsen

Prouza: zakazovat večerní nákupy je kontraproduktivní, obchody jsou bezpečné

Podle Prouzy řada lidí z opatrnosti přesunula své nákupy do večerních hodin, kdy je v obchodech méně lidí. „Počet zákazníků, kteří chodili nakupovat mezi sedmou a devátou večer, se zvýšil o třetinu,“ tvrdí Prouza. Proto vnímá vysloveně jako kontraproduktivní vládní zákaz prodeje v neděli a povinné zavření obchodů ve 20:00 hodin. „Jde o sociální inženýrství, které vytváří chaos a koncentruje lidi na jedno místo každou sobotu a pondělí,“ dodal k tomu.

Obchodníci rozdali 12,4 milionu párů rukavic. Spotřebovali 291.000 litrů desinfekce.

Na druhou stranu však Prouza připouští, že oproti jaru se o dost snížila disciplína lidí a jejich ochota dodržovat bezpečnostní opatření. „Prodejci tak musí řešit mnohem větší množství konfliktů a aktivně spolupracovat s policií,“ popsal. Maloobchodníci přitom za opatření proti koronaviru dosud zaplatili 4,8 miliardy korun, spotřebovali 291.000 litrů dezinfekce a u vstupů rozdali 12,4 milionu jednorázových rukavic. „Do Vánoc se náklady vyšplhají někam k šesti miliardám,“ odhaduje Prouza, podle něhož jsou obchody pro zákazníky i prodejce bezpečné. Zatím se neprokázalo, že by se lidé někdy ve větším množství nakazili v obchodě, a to platí i pro prodavače. Těch je podle Prouzy zhruba stejně jako učitelů (kolem 160.000), přitom nemocných je nyní asi 900 prodavačů a 5.000 učitelů.

Vánoce s otazníkem

Přestože doufá, že letos budou obchodní domy před Vánocemi v nějakém režimu otevřené, na klasické rodinné „procházky“ po nákupních centrech a vánočních trzích se svařákem v ruce můžeme podle Tomáše Prouzy zapomenout. „Pokud budou vánoční trhy, tak jen za velmi přísných podmínek,“ uvedl.

Přímo v obchodech přitom neplánovaně vzniká 20 až 25 procent nákupů dárků a prosinec je z hlediska tržeb nejdůležitějším měsícem. Ty se v potravinách obvykle pohybují o 20 procent nad celkovým průměrem, u drogerií je to téměř 40 procent. Předvánoční a vánoční sezona je podle ředitele společnosti Nielsen důležitá i pro mnoho výrobců. Prodeje mraženého těsta jsou koncem roku až osmkrát vyšší než ve zbytku roku, u vůní je to čtyřnásobek, prodeje šumivého vína a likérů jsou vyšší téměř třikrát. Jak to však bude vypadat letos, zatím nikdo neví.

Sezónnost prodejů. Zdroj: Nielsen

Maloobchod by mohl o Vánocích fungovat

Maloobchodníci doufají, že vláda uvolní restrikce vůči obchodním centrům do konce listopadu tak, aby nepřišli o nejdůležitější období z pohledu tržeb. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) již začátkem listopadu uvedl, že vláda předvánoční trh nechce „pohřbít“. Prodejny by podle něj v určitém režimu mohly fungovat. Stav se má řešit v polovině měsíce. Pracuje se podle něj na různých scénářích. První návrh modelu uvolňování a zpřísňování restrikcí v závislosti na vývoji epidemie představil minulý týden ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO), v pondělí pak uvedl, že se na něm stále pracuje.

Prouza si v této souvislosti postěžoval, že u těchto debat chybí ti, na které restrikce přímo dopadají, tedy zástupci škol, jako například Asociace ředitelů škol, provozovatelé kulturních zařízení i podnikatelé z dalších odvětví. A naopak nechybějí stoupenci kompletní uzávěry ekonomiky. „Je trošku zvláštní, že u debat sedí skupina modelářů z CERGE (Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium) jako pánové (Jan) Kulveit, (René) Levínský a podobně, kteří masivně měsíčně tlačí na totální lockdown,“ řekl Prouza. „Je pro mě naprosto nepochopitelné, že už třeba v prostředním stupni (modelu uvolňování) se mají zavírat obchody, služby i školy, ale horníci v OKD budou fárat dál. Přitom řada problémů, které máme, nevznikla v obchodech. Zato je známo, co na Karvinsku provedli nakažení horníci,“ uvedl s odkazem na květnové nucené uzavření dolů společnosti OKD, které se staly největším ohniskem nákazy v Moravskoslezském kraji.

Prodavačů je zhruba stejně jako učitelů (kolem 160.000), přitom nemocných je nyní asi 900 prodavačů a 5.000 učitelů.

Lidé se bojí utrácet. Mají strach z budoucnosti

Pandemie se promítla nejen do chování spotřebitelů, ale i do celkové spotřebitelské důvěry. „Zatímco spotřeba klesla mezikvartálně o 4,4 procenta, míra úspor se dostala na rekordních 18,5 procent. Lidé se začali bát budoucnosti, a proto šetří na běžných výdajích a odkládají dlouhodobější investice,“ vysvětluje Prouza, podle něž se z pohledu ekonomiky jedná o extrémně negativní. Pokud lidé neutrácí a neinvestují, obchody nemají co prodávat, výrobci omezují výrobu a vede to k dalším problémům, dodává.

Podle společnosti Nielsen se nejedná o nic výjimečného. Také globální index spotřebitelské důvěry zaznamenal během posledního kvartálu vůbec největší propad za posledních patnáct let, a to o celých čtrnáct procentních bodů. V České republice byl pak pokles ve druhém kvartálu letošního roku tažen zejména obavami ze ztráty zaměstnání. A to i v situaci, kdy prozatím nezaměstnanost nijak dramaticky nevzrostla. Současně se snížila i důvěra v osobní finance a Češi jsou nyní méně ochotni utrácet, než tomu bylo v minulosti.

Podle Prouzy je tak klíčové, aby vláda nastavila předvídatelná opatření a dala firmám i lidem jistotu, jak bude postupovat dál. „Podpůrné programy musí pomoci nejen formálně zavřeným firmám, ale i jejich těžce postiženým dodavatelům. A lidé musí vědět, že máme šanci se ze současného ekonomického propadu rychle vzpamatovat,“ uzavřel prezident SOČR Tomáš Prouza.

Helena Sedláčková