Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele není podle daňové poradkyně a partnerky BDO Moniky Lodrové jen další administrativní povinností. Ve skutečnosti zásadně promění vztah mezi státem a firmami – především díky datům, která budou mít úřady nově k dispozici. Stát tak dokáže jednodušeji kontrolovat, co se ve firmách děje. Nové digitální hlášení, které má nahradit zhruba 25 dosavadních formulářů, spustila Česká správa sociálního zabezpečení 1. dubna.
Jednotné měsíční hlášení sjednocuje informační povinnosti firem vůči státu. Zatímco dosud musely posílat data v různých termínech různým úřadům, teď je pošlou vždy 20. dne v měsíci digitálně na Českou správu sociálního zabezpečení. První podání v nové podobě musí zvládnout do 20. května. Monika Lodrová o novince diskutovala v podcastu Perspektivy Česka se šéfem ČSSZ Františkem Boháčkem a místopředsedkyní Asociace malých a středních podniků.
Nové hlášení nemá ale jen modernizovat komunikaci firem se státem. Podle Lodrové stát získá něco, co mu dosud chybělo: detailní přehled o tom, co se na trhu práce skutečně děje. Stát totiž dosud neměl zejména v daňové sféře žádné informace o zaměstnancích v reálném čase.
„Správa závislé činnosti fungovala na základě ročního vyúčtování. Zaměstnavatel posílal měsíční zálohy a nějak to na sebe v závěru roku sedlo. Když ne, tak byl nějaký doplatek nebo nedoplatek,“ popisuje dosavadní praxi Lodrová. To, že budou mít nyní úřady každý měsíc k dispozici individualizované údaje o zaměstnancích, podle ní posouvá Česko správným směrem.
„Není úplně záležitostí 21. století, že by stát neměl téměř žádné individualizované údaje o zaměstnancích,“ upozorňuje daňová poradkyně.
Data získaná prostřednictvím nového hlášení budou nejen detailnější, ale také dostupná průběžně. A jednotný formát usnadní práci úředníkům. „Informace můžeme zpracovávat automatizovaně bez zásahu lidské síly. Je to jedna z cest, jak zefektivnit i činnost té státní správy, abychom nemuseli údaje přepisovat ručně za uživatele,“ poznamenal Boháček.
Spravedlivější prostředí pro firmy
Podle Lodrové může mít změna i výrazný dopad na férovost podnikatelského prostředí. Dosud totiž podle ní existovala nerovnováha mezi firmami, které své povinnosti plní, a těmi, které je obcházejí.
„Zaměstnavatelé, kteří dělají ty věci poctivě, na na tom trávili spoustu času, evidovali všechny údaje, které měli. Ale o těch, kteří to nedělali, stát v podstatě nevěděl,“ upozornila Lodrová.
Mohlo by vás zajímat
Narovnání podmínek jako jasný přínos jednotného měsíčního hlášení ocenila i Gabriela Hrbáčková z Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Pro firmy, které pravidla obcházejí, bude díky novince složitější nekalé praktiky skrývat.
„Oni v tom bohužel umí dobře chodit. Když přijde Státní úřad inspekce práce nebo nějaká jiná kontrola, tak si také firmy umí připravit i dvojí účetnictví, dvojí výplatní pásky a podobně. Ale teď to bude pro ně daleko složitější,“ popisuje Hrbáčková. I díky tomu by se měly kontroly podle ní velmi zefektivnit.
Konec plošných kontrol
Z pohledu státu je jedním z hlavních přínosů možnost lépe cílit kontroly. To potvrzuje i Boháček, podle kterého dnes kontroly často dopadají i na firmy, které žádný problém nemají. Díky novým datům by se to ale mělo změnit. „Budeme schopni dobře kontroly cílit,“ říká. V praxi to podle něj znamená, že stát se může více zaměřit na rizikové případy a méně zatěžovat ty ostatní.
Jedním z případu, kdy stát získá lepší vhled do firem, je podle Lodrové oblast takzvaných osvobozených příjmů. „Ty doposud nebyly, myslím si, v daňové oblasti nikdy zaznamenávány správně. Nyní stát lépe uvidí, jakým způsobem je zaměstnavatelé evidují,“ popisuje daňová poradkyně.
Jednou i jednodušší daně
Změna může mít podle Lodrové dopad i na samotné zaměstnance. Pokud stát dokáže data efektivně využít, může to vést například k automatizaci daňových přiznání. Zjednodušeně řečeno: data do nich bude zaměstnancům automaticky předvyplňovat stát.
„To je velmi dobrá služba. Naše zkušenost ukazuje, že funguje třeba na dani z nemovitých věcí opravdu velmi dobře,“ podotýká Lodrová.
Podle Boháčka přinese jednotné hlášení přístup k datům napříč agendami. „Minimálně získáme nástroj, který umožní mnohem lépe dohlídnout ten trh práce jako takový,“ míní. Do budoucna by se to podle něj mohlo promítnout i do tvorby zákonů, které už stát nebude muset psát na základě dojmů, ale bude je moci opřít o data.
Slabé místo: kvalita dat
Klíčovým předpokladem úspěchu celého systému ale zůstává kvalita dat, která budou firmy odevzdávat. A právě tady Lodrová vidí jedno z největších rizik. Už dnes totiž ukazuje, že orientace v nových požadavcích není jednoduchá ani pro odborníky. „Vyznat se v těch údajích, které jsou skutečně povinné a které nikoliv, bylo složité i pro profíky,“ říká Lodrová.
Na praktické problémy upozorňuje i Hrbáčková. Podle ní firmy často narážejí na to, že některé údaje vůbec nemají k dispozici nebo je musí složitě dohledávat. „Do této chvíle nemusely desítky povinných položek reportovat. A máme trošku strach, že je do té chvíle ani nesledovaly,“ uvádí.
Jednotné měsíční hlášení tak podle účastníků debaty neznamená jen nový formulář. Je to nástroj, který může změnit fungování kontrol, daní i celého trhu práce. Klíčové ale bude, jak kvalitní data se do něj dostanou a jak dalece s nimi stát nakonec dokáže pracovat.
