Pondělní „grilování“ řeckého kandidáta na eurokomisaře pro udržitelnou dopravu a cestovního ruch Apostolose Tzitzikostase ze strany europoslanců z výboru pro dopravu a cestovní ruch (TRAN) a výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) ukázalo, že se z jeho strany evropský automobilový průmysl podpory odkladu emisních cílů pro příští rok nedočká. Tzitzikostas chce zároveň udržet linii zákazu prodeje vozidel se spalovacími motory od roku 2035.
Své priority představil před europoslanci během více než tříhodinového slyšení. „Jsem přesvědčeným Evropanem a chci být součástí tohoto kolegia a přispět svou vizí,“ uvedl hned v první reakci Tzitzikostas. Ohledně technologické neutrality se přihlásil k současným cílům Evropské unie. Konstatoval, že u ní nutné dodržet veškeré technologie a řešení, která jsou k dispozici.
Je potřeba podle něj více využívat železnici, vodní cesty a investovat do leteckého a námořního sektoru. Tzitzikostas chce vypracovat plán udržitelných investic. Vyzval také k investicím do dobíjecí infrastruktury. Reagoval tak na první dotaz nebo spíše výzvu k podpoře současných závazků EU ohledně technologické neutrality německého křesťanského demokrata a koordinátora výboru TRAN Jense Giesekeho (EPP).
Server Politico si všímá, že Tzitzikostas se podvolil jednomu z hlavních požadavků EPP, a to je zahrnutí syntetických paliv do legislativy. Ohledně cílů emisí oxidu uhličitého se chce Tzitzikostas „držet plánu“. To podle serveru zahrnuje jak zastřešující legislativu z roku 2035, tak snížení emisí v příštím roce, kterých musí automobilky dosáhnout, jinak budou čelit pokutám. Projektový koordinátor a analytik Institutu Europeum Filip Křenek k tomu poznamenal, že se tak podpory odkladu emisních cílů pro příští rok evropské automobilky nedočkaly.
Rakouský europoslanec Roman Haider (Patrioti pro Evropu) se ptal Tzitzikostase na konkrétní kroky, které chce navrhnout na zajištění konkurenceschopnosti a záchranu automobilového odvětví, které podle Haidera kvůli Green Dealu skomírá. Haider zmínil i konkrétní příklady, kdy automobilka Volkswagen zavírá tři své závody v Německu, závodů se podle něj chce zbavovat také Mercedes, další závody v Polsku a Itálii zavírá také Fiat, postiženy jsou i Audi a Volvo. A tomu se Evropská komise mohla podle Haidera vyhnout.
„Pravidla jsou jasná a byla stanovena už před dlouhými lety. Trh má jasno a jistotu. Je tady stabilita právě proto, že máme tato opatření dlouhá léta. Firmy měly a pořád mají jedenáct let na to, aby se do té fáze dostaly postupně,“ odpověděl Tzitzikostas. Současné plány plány podle něj počítají s výrobou hybridních vozidel či plug-in hybridních vozidel. Stávající projekty automobilového průmyslu podle něj není možné zastavit. Připouští ale, že je potřeba automobilovému sektoru pomoci, aby dosáhl transformace. Toho se dosáhne podle Tzitzikostase vytvořením trhu nebo například dostupnějšími vozidly, stejně jako dosažitelnou infrastrukturou. Pomohou tomu i investice do nových zelených technologií.
Zapojení celého hodnotového řetězce
V rámci své úvodní řeči Apostolos Tzitzikostas vyzdvihl také vypracovávání akčního plánu Evropské unie pro automobilový průmysl. Podle svého vyjádření se chce zabývat celým hodnotovým řetězcem a zapojit vše ve prospěch konkurenceschopnosti. „Ať už jde o zajištění kritických dodavatelských řetězců, cenovou dostupnost až po infrastrukturu pro tankování, dobíjení a automatizaci dat,“ uvedl.
Křenka z Europea zaujalo například to, že Tzitzikostas podpořil cla proti čínským elektromobilům a hovořil o zavedení pravidel pro korporátní flotily vozidel jako o jednom z možných nástrojů na podporu elektromobility. „Více detailů z chystaného plánu pro automobilový průmysl však zatím nesdílel,“ okomentoval slyšení Křenek.
Lotyšský europoslanec Roberts Zīle ze skupiny Evropských konzervativců a reformistů (ECR) v rámci slyšení upozornil na nákladnost budování transevropské dopravní sítě (TEN-T) a zmínil Nástroj pro propojení Evropy, který se zaměřuje na podporu investic do nové dopravní infrastruktury. Podotkl, že bez toho by nebylo možné propojit do roku 2030 hlavní města vysokorychlostní železnicí a obecně rozvíjet železnici v hlavních městech. Zajímalo ho, zda se Tzitzikostas zasadí o finanční zajištění.
Podle Tzitzikostase je dokončení a rozšíření transevropské dopravní sítě (TEN-T) zásadní. „Bez sítě TEN-T nebude žádné propojení, žádný volný pohyb, žádný volný trh. Já se postavím za dokončení sítě TEN-T, nejen té základní, ale také té rozšířené do roku 2040, abychom propojili všechny regiony a všechna místa. Aby se nikdo nemohl cítit tak, že zaostává,“ uvedl Tztzikostas.
Připustil ale, že prostředky na výstavbu jsou obrovské. Jen na jádrovou síť je podle něj potřeba 515 miliard eur. „Samozřejmě budeme bojovat a chceme získat co nejvíce financí na infrastrukturní práce,“ zmínil. Bude také podle něj potřeba zjistit, jak zapojit financování z jednotlivých členských států, partnerství veřejného a soukromého sektoru i soukromé investice. Jmenoval také soukromé banky a Evropskou investiční banku.
Zīleho zajímaly i výzvy v dopravní politice, které vyplývají pro evropskou dopravu z války na Ukrajině. „Pokud jde o vojenskou mobilitu, už jsem se setkal s komisařem pro obranu, bavili jsme se o tom. Na tomto projektu máme společné zájmy. Jsou to koridory dvojího použití. Devadesát devět procent času je používají občané, ale musíme být připraveni dát k dispozici infrastrukturu, která umožní i pohyb těžké vojenské techniky,“ konstatoval Tztzitzikostas.
Potřeba jsou například mosty, které zvládnou vojenskou techniku a těžká nákladní vozidla. „Také budeme mít nový akční plán vojenské mobility, který představím na začátku svého mandátu po konzultacích s NATO,“ poznamenal Tzitzikostas.
Strategie pro evropské přístavy i digitální jízdenka
Kandidát na eurokomisaře pro udržitelnou dopravu a cestovního ruch chce zároveň na začátku svého mandátu představit také strategii pro evropské přístavy. Před europoslanci přislíbil mimo jiné i zajištění jednotného digitálního železničního systému jízdenek do roku 2025. Cestující by si mohli zarezervovat jízdenku z jedné země do druhé „jediným kliknutím na mobilním telefonu“, stejně jako to funguje u letenek.
„V letecké a námořní dopravě by Tzitzikostas jako komisař usiloval o férové soutěžní podmínky tak, aby dopravci nebyli za větší udržitelnost penalizováni, nebo aby nedocházelo k obcházení pravidel pro obchodování s emisními povolenkami, které by se měla do budoucna vztahovat i na tato odvětví,“ shrnul další Tzitzikostasovy priority Křenek z Europea.
Podle Křenka Tzitzikostas celkově působil jako silný kandidát s jasnou vizí a orientací v evropské problematice. Prokázal podle něj odhodlání podporovat udržitelnost v dopravě, která je z hlediska snižování skleníkových plynů klíčová a dokázal europoslancům, že umí efektivně jednat s různými zainteresovanými stranami a hájit zájmy EU. „To se ostatně ukázalo i během hlasování, kde se mu dostalo široké podpory dvou třetin výboru Evropského parlamentu pro dopravu – s výjimkou některých frakcí na obou koncích spektra,“ zmínil Křenek.
Podle Politica měly pochybnosti o Tzitzikostasově potvrzení krajně pravicové skupiny Evropa suverénních národů a Levice. Volba celého sboru komisařů poslanci Evropského parlamentu je podle serveru v současnosti naplánována na plenární zasedání ve Štrasburku ve dnech 25.až 28. listopadu.
Tereza Čapková
