Nemusí být výdělečné, přesto mají význam. Slouží jako místa setkávání i přístupu k pro někoho nedostupným potravinám. Stát chce udržet obchody v malých obcích a plánuje jejich další finanční podporu. Zástupci samospráv to vítají.
Státní podpora lokálních obchodů funguje už několik let a další roky má pokračovat. Navrhuje to ministerstvo průmyslu a obchodu. Speciální program se zaměřuje na zajištění obchodní obslužnosti na venkově v místech, kde selhává tržní mechanismus. Podpora cílí na obce a provozovatele maloobchodních prodejen, které nabízejí zejména potraviny.
Udržení venkovského života
„Za největší přínos programu považujeme fakt, že pomáhá udržet život na venkově. Zamezuje jeho vylidňování a zároveň posiluje roli obcí jako aktivních aktérů v zajištění základních služeb pro občany,“ sdělila Ekonomickému deníku Saša Kocková ze Svazu měst a obcí.
Podle předkládací zprávy ministerstva k programu „Obchůdek 2021+“, který je aktuálně v připomínkovém řízení, jsou místní obchody pro starší nebo imobilní občany, handicapované nebo pro rodiče na mateřské dovolené, zpravidla jediné místo, kde si mohou sami nakoupit čerstvé potraviny a nemusejí být odkázáni na dojíždění do vzdálenějších měst a obcí či na pomoc druhých. „Navíc jde mnohdy o jediné místo v obci, kde se občané scházejí a udržují sociální kontakt. Přestože ztrátové prodejny často dotují obce ze svých rozpočtů, ani to mnohdy nestačí,“ uvádí zpráva.
Více času na dotace
Resort proto navrhuje program, který odstartoval v roce 2021 a měl skončit letos, prodloužit do roku 2028. „Prodloužení doby umožní lépe a systémově nastavit podporu obchodní obslužnosti v nejmenších lokalitách,“ sdělil Ekonomickému deníku mluvčí ministerstva David Hluštík.
Obcím a provozovatelům obchodů je podle něj třeba poskytnout více času pro využití dalších dotačních programů zaměřených na zvyšování energetické efektivity prodejen, budování fotovoltaických zdrojů energie, zateplování, zavádění nových digitálních technologií a způsobů prodeje, které povedou k nižším provozním nákladům.
Hybridní prodejny
Maloobchod pracuje i s nástupem digitalizace a nových technologií. Podle mluvčího to umožňuje významným způsobem snižovat zejména provozní náklady. „V regionech a obcích se začínají čím dál víc rozšiřovat bezobslužné prodejny 24/7 či hybridní typy prodejen, které se ukazují jako vhodné řešení přispívající k udržitelnosti venkovských oblastí,“ uvedl Hluštík.
Program funguje tak, že ministerstvo vyhlásí výzvy pro kraje a ty je následně vyhlásí dále. Dotaci dostávají vyplacenou „ex post“ na základě skutečné výše vyplacené dotace provozovatelům prodejen. Kraje mohou podporu využít pro malé venkovské prodejny v obcích do 1000 obyvatel, nebo v obcích do 3000 obyvatel, jejíž místní část nebo části mají méně než 1000 obyvatel.
Mohlo by vás zajímat
Přispívají i kraje
Maximální dotace pro kraj dosahuje podle předkládací zprávy 3,8 milionu korun ročně. Jedna maloobchodní prodejna může v rámci jedné výzvy obdržet maximálně 130 tisíc korun z prostředků poskytnutých ministerstvem průmyslu a obchodu.
Celková výše dotace činí v jednom roce maximálně 50 milionů korun a žádat může 13 krajů, hlavní město Praha tuto možnost nemá. Samotné kraje navíc k dotačnímu programu často přispívají i z vlastních rozpočtů. Potvrdil to i hejtman Zlínského kraje a předseda Asociace krajů České republiky Radim Holiš: „Například Zlínský kraj pravidelně přidává k částce od ministerstva průmyslu a obchodu další dva miliony korun.“
Bez dotace to nejde?
Letos byla od začátku programu vyhlášena čtvrtá výzva, ta dosud není uzavřena. Kraje mohly žádat do 15. dubna. Podle Holiše se v předchozí výzvě prostřednictvím programu dočkalo podpory celkem 614 prodejen.
„Díky poskytnuté dotaci se na mnoha místech podařilo malé obchody zachovat. Bez finanční pomoci by někteří provozovatelé nebyli schopni prodejny udržet. V malých či odlehlých obcích jsou přitom pro místní obyvatele často nepostradatelné,“ dodal Holiš.
Ekonomicky nevýhodné
Do první výzvy se podle předkládací zprávy zapojilo 11 krajů. Od druhé výzvy se pravidelně zapojuje všech 13 krajů, kromě zmíněné Prahy. V rámci tří výzev stát vyplatil 1614 dotací v celkové výši 125 293 215 korun. Zpráva uvádí, že tak byla zachována obchodní obslužnost pro zhruba 262 tisíc obyvatel.
„Program plní svou funkci, a to především v malých obcích, kde je provozování prodejny dlouhodobě ekonomicky nevýhodné, ale zároveň zcela zásadní pro místní komunitu, nejen kvůli dostupnosti potravin, ale také jako přirozené centrum společenského života,“ hodnotí fungování programu Kocková ze Svazu měst a obcí.
Cílená podpora
Zkušenosti obcí s programem jsou podle ní převážně pozitivní. Samosprávy oceňují zejména jednoduchost žádosti, cílenost podpory a skutečnost, že dotační prostředky umožňují udržet provoz tam, kde by už bez pomoci zavřeli. „Program pomáhá jak obcím, které provozují obchod samy, tak těm, které jej pronajímají soukromému subjektu,“ uvedla Kocková.
Potíže se občas objevují v časové návaznosti výzev, protože jakékoliv zpoždění nebo nejistota ohledně pokračování programu znesnadňuje plánování provozu. „Dále se ozývají hlasy, že výše podpory by mohla lépe reflektovat aktuální růst provozních nákladů, zejména energií a mzdových výdajů,“ sdělila Kocková. Program by podle ní měl být i s ohledem na to prodloužen a pokračovat i v dalších letech a ideálně se zohledněním aktuálních výzev, kterým „obce i provozovatelé čelí“.
