Česká republika by měla vydávat peníze na obranu účelně a tak, aby mohly pokračovat modernizační projekty armády. Po dnešním jednání s prezidentem Petrem Pavlem to řekl kandidát SPD na ministra obrany Jaromír Zůna. K pokračování české muniční iniciativy se ale odmítl vyjádřit.
Zůna nevyloučil, že za možné vlády ANO, SPD a Motoristů se změní priority modernizace armády, soustředit by se v souladu s programovým prohlášením mohla na protivzdušnou obranu. Novinářům řekl, že s Pavlem řešili především principy směřování obrany a bezpečnosti ČR a v této oblasti panovala shoda.
Postoje k Ukrajině
Bývalý první zástupce náčelníka generálního štábu Zůna se vyhnul přímé odpovědi ohledně svého postoje k Ukrajině, která čelí ruské vojenské agresi. „Nevím, jestli bych tu sdělil něco nového, než je oficiální pozice ČR, že bych tady do toho v krátkosti vnesl něco nového,“ řekl. Česko podle něj bude sledovat vývoj konfliktu, a to jak se posunují snahy o mírové řešení. „Pokud berete pojmy hrozba, riziko, ohrožení, Rusko je v každém případě v kategorii hrozby,“ odpověděl na dotaz, zda Rusko vidí jako hrozbu.
Za legitimní považuje požadavek na posouzení české muniční iniciativy, prostřednictvím které dodávají spojenci Ukrajině dělostřeleckou munici. Pomoc Ukrajině obecně podle něj pokračovat bude. „Otázka je, na co bude položen akcent,“ uvedl. Blíže postoj k Ukrajině nechtěl komentovat s tím, že ho bude konzultovat s předsedy koaličních stran.
Tlak na systémové změny
V oblasti obrany je podle Zůny tlak na systémové změny, protože běžná organizační opatření nebudou stačit. „Jsme v situaci, kdy se budeme muset zamyslet, jak věci systémově přenastavit. Půjde především o strategické, plánovací a řídicí dokumenty,“ uvedl. Peníze je nutné vydávat racionálně a účelně a cílem musí být naplnění bezpečnostních potřeb a závazků, dodal.
Aktuální situace a rozsah závazků a úkolů pro ministerstvo obrany a armádu plynoucích z členství v Severoatlantické alianci má podle Zůny mnoho paralel s obdobím, kdy ČR vstupovala do NATO. „Tehdy jsme docházeli k závěru, že systémový rozsah těch úkolů, ta armáda, kterou jsme tehdy měli v tom roce 1999, není schopna pojmout,“ řekl. Podobně je tomu dnes, a právě proto je zde požadavek na systémovou změnu, doplnil.
Mohlo by vás zajímat
Jak to bude s Řehkou?
Zůna dnes s prezidentem neřešil otázku nového náčelníka generálního štábu, řekl novinářům. Šéf armády Karel Řehka je na postu od července 2022, skončit by měl příští rok v létě. Náčelníka generálního štábu jmenuje na návrh vlády prezident. Podle Zůny bude výběr kandidátů na nástupce jednou z priorit nového ministra obrany. „Já vám tady řeknu jen jednu věc: V této chvíli obtížně budete hledat v mé kariéře případ, že bych nebyl loajální ke svému studentovi. A oni jsou to všichni,“ dodal.
