Členské státy Evropské unie schválily návrh Evropské komise investovat 594 milionů eur z fondů EU do osmi projektů přeshraniční energetické infrastruktury v rámci Nástroje pro propojení Evropy (CEF) pro transevropské energetické sítě. V poslední výzvě k předkládání návrhů na financování otevřené pro projekty společného zájmu (PCI) z 5. seznamu PCI z listopadu 2021 bylo k financování vybráno pět projektů sítí pro přenos oxidu uhličitého (CO2), jeden projekt skladování plynu a dva projekty v odvětví elektřiny. Jedním z nich je česko-německý projekt Gabreta.
Projekty společného zájmu (tzv. Projects of Common Interest neboli PCIs) jsou velké infrastrukturní projekty, které modernizují a propojují energetické sítě v celé Evropě. Každý projekt společného zájmu pomáhá nejméně dvěma zemím spolupracovat na rozvoji nejmodernějších energetických sítí, které jsou lépe propojeny díky nové infrastruktuře, modernizaci nadzemního vedení, kabelizaci a instalaci prvků inteligentních sítí
Pokud jde o odvětví elektrické energie, budou poskytnuty finanční prostředky na práce v hodnotě 100 milionů eur na projekt inteligentních sítí Gabreta, který by měl fungovat mezi Českem a Německem. Gabreta je keltské označení pro Šumavu respektive pro Šumavský les.
Projekt Gabreta Smart Grids je zaměřen na modernizaci distribučních sítí v České republice (jižní Čechy a jižní Morava) a v Německu (Bavorsko), a to především na základě technologií inteligentních sítí, digitalizace a nových prvků komunikace.
Projekt umožní integraci elektřiny z obnovitelných zdrojů, zejména tím, že sníží úzká místa v žádostech o připojení, zlepší ovladatelnost sítě a umožní inovativní tržní řešení.
Cílem projektu Gabreta Smart Grids je urychlit digitalizaci distribuční sítě díky podpoře přeshraniční
spolupráce mezi Německem (Bavorskem) a Českou republikou v pohraniční oblasti Šumavy.
Jeho součástí má být nové přeshraniční propojení, výstavba a modernizace vedení vysokého a velmi vysokého napětí (nadzemní a kabelové vedení) s monitorovacími systémy, nové systémy akumulace energie, rozvodny a trafostanice, nasazení inteligentních prvků v rámci elektrické sítě (PLC, AMM, zařízení pro dálkové ovládání atd.), optická síť a IT.
Realizátory projektu jsou EG.D, člen skupiny E.ON a Bayernwerk. Podporovateli projektu jsou ČEPS a Tennet – provozovatel přenosové soustavy pro Nizozemsko a významnou část Německa.
Náklady na projekt s názvem Gabreta činí 200 milionů eur, což je téměř pět miliard korun. Modernizace energetické infrastruktury na obou stranách Šumavy potrvá pět let.
Podpora poplyne i do Polska. Propojovací vedení EU CCS, projekt infrastruktury pro CO2 v Gdaňsku v Polsku, a projekt na posílení elektrického propojení Lonny-Achêne-Gramme mezi Francií a Belgií získají finanční prostředky z fondu CEF na studie nezbytné pro jejich realizaci v hodnotě 2,54 milionu eur a 1,22 milionu eur.
Stávající zásobník zemního plynu Depomures v Rumunsku pak získá finanční prostředky v hodnotě 12,77 milionu eur na zvýšení své provozní kapacity a denní rychlosti vtláčení a čerpání. V souladu s plánem REPowerEU modernizace zásobníku Depomures zásadně přispívá k integraci trhu a bezpečnosti dodávek zemního plynu pro Rumunsko a jeho sousední země tím, že zmírňuje nedostatek skladovacích kapacit v regionu, který je značně postižen plynovou krizí.
V době, kdy se stále více prosazuje rozvoj zachycování, ukládání a využívání uhlíku za účelem dekarbonizace obtížně snižovatelných odvětví, bude několika projektům v oblasti přepravy a ukládání CO2 přidělena bezprecedentní částka z fondu CEF na financování prací (téměř 480 milionů eur). Ty představují první stavební kameny budoucího celoevropského hodnotového řetězce uhlíku, jejichž dokončení je naplánováno do konce desetiletí, a očekává se proto, že přispějí k dosažení cílů EU v oblasti dekarbonizace do roku 2030.
Maximálně 189 milionů eur je určeno na exportní centrum CO2 ve francouzském přístavu Dunkerque s názvem D’Artagnan. Nástroj CEF podpoří výstavbu sběrného potrubí a vývozního terminálu, které průmyslovým podnikům v přístavu a jeho zázemí poskytnou cestu k vývozu zachyceného CO2 do úložišť v zahraničí.
157 milionů EUR bude poskytnuto na infrastrukturu CO2 v nizozemském přístavu Rotterdam, která se skládá z dovozního terminálu pro příjem CO2 z míst zachycování uhlíku v různých členských státech (projekt CO2NEXT, 33 milionů eur z grantu CEF) a z 200 km dlouhého podmořského potrubí (projekt Aramis, 124 milionů eur z grantu CEF) spojujícího přístav s budoucím úložištěm CO2 na vyčerpaném plynovém poli na moři.
A konečně 131 milionů eur je určeno na iniciativu Northern Lights, přeshraniční projekt spojující iniciativy zachycování CO2 v několika členských státech EU s budoucím úložištěm na moři v norském kontinentálním šelfu. Navrhovaný grant z nástroje CEF podpoří rozšíření terminálu pro dovoz CO2 v Øygardenu v Norsku a výstavbu 100 km dlouhého potrubí na moři k úložišti.
Oznámení následuje po výzvě Evropské komise k předkládání návrhů na projekty společného zájmu v dubnu 2023, po vyhodnocení žádostí Komisí a po kladném hlasování členských států o návrhu Komise v Koordinačním výboru Nástroje pro propojení Evropy, které se konalo 7. prosince 2023. Formální přijetí rozhodnutí bude následovat v nadcházejících týdnech.
Výzva k předkládání návrhů na projekty společného zájmu na rok 2023 byla poslední výzvou otevřenou pro projekty, kterým byl udělen status společného zájmu na základě předchozího nařízení TEN-E (EU) č. 347/2013, a to prostřednictvím 5. seznamu projektů společného zájmu přijatého v listopadu 2021. Projekty v oblasti zemního plynu se o ni tedy mohly ucházet i nadále.
Komise každé dva roky přijímá unijní seznam projektů společného zájmu. V listopadu 2023 přijala Komise nový seznam na základě revidovaného nařízení o TEN-E (EU) 2022/869, který zahrnuje i projekty společného zájmu (PMI) mezi členskými státy EU a třetími zeměmi.
Projekty energetické infrastruktury, které získají status PCI nebo PMI, jsou způsobilé pro grant CEF Energy na studie nebo na práce. Aby mohly být infrastrukturní projekty vybrány jako projekty společného zájmu nebo projekty veřejného zájmu, musí mít přeshraniční rozměr, představovat celkový čistý přínos pro Unii, významně přispívat k udržitelnosti energetického systému a mít pozitivní dopady z hlediska integrace trhu, konkurenceschopnosti nebo bezpečnosti dodávek.
V období 2014-2020 vyčlenil CEF-Energetika 4,6 miliardy EUR na studie a práce podporující realizaci 109 projektů společného zájmu. V období 2021-27 má CEF-Energie k dispozici 5,9 miliardy eur a granty v celkové hodnotě 1,66 miliardy eur již byly uděleny.
(nik)
